Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Virtuální hospitace – Francouzský jazyk: Nakupování
Odborný článek

Virtuální hospitace – Francouzský jazyk: Nakupování

16. 5. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Veronika Holíková

Anotace

Výuka je zaměřena na prohlubování znalostí slovní zásoby a osvojování dovednosti vyjadřovat preference. Práce probíhá za použití DVD (motivace), interaktivního cvičení na Internetu, poslechového cvičení a vlastnoručně vyrobených oblékacích panenek.

Cíl

Virtuální hospitace byla natočena v dubnu 2011 na Gymnáziu a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky ve Zlíně. Výuky se účastnili žáci sekundy, kteří tento rok s francouzštinou začínali. Výuka je zaměřena na téma nakupování. Žáci vyjádří své preference týkající se oblečení, vyjádří stupeň preference (líbí/nelíbí se mi trochu/hodně) a sdělí, zda je daný druh oblečení drahý, či ne. Také správně používají určitý člen a přídavná jména označující barvu (rod, postavení adjektiva).

 

Své první dojmy z této výuky můžete vyjádřit zde.

O této vyučovací hodině můžete diskutovat přímo s vyučující Mgr. Veronikou Holíkovou a s Mgr. Irenou Eibenovou z Gymnázia Hladnov v Ostravě. Pokud byste se jich na cokoli rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do online diskuze. Ta bude probíhat v úterý 31. 5. 2011 od 16.00 do 16.45. Diskuze probíhá v prostředí DIMDIM; hlavní prezentující během diskuze hovoří, další účastníci diskuze mají možnost své dotazy a postřehy psát prostřednictvím chatu.

Celé diskuzní fórum k této virtuální hospitaci naleznete zde.

K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.

Reflexe

CÍL HODINY

Vyučovací hodina splnila svůj účel. Cílem bylo zvládnout jednoduchý rozhovor týkající oblečení a poměrně přesného vyjádření preferencí, včetně komentování ceny.

PRŮBĚH HODINY

Motivace

Obvykle se snažím na začátku hodiny vzbudit v žácích zvědavost, co se bude dít. Tentokrát jsem využila velmi krátký úsek DVD, vydané k učebnici Et toi? I, kterou používáme. Žáci se nejen dozvědí, co se bude dít, ale také se na téma vnitřně připraví.

Opakování známého učiva

Za pomoci interaktivního cvičení jsme zopakovali užití určitého členu se slovesem aimer, kde už se objevily také názvy oblečení a barev. Došlo tedy k další senzibilizaci na téma. Odkaz na toto cvičení nalezli žáci na blogu, který tvořím již několik let a který je umístěn na stránkách školy. Výhodou je, že odkazy na jednotlivá cvičení jsou tematicky členěny, žáci nemusí adresu složitě sami zadávat a brouzdat po internetu. Důležité také je, že se ke cvičení mohou vrátit kdykoliv během domácí přípravy a využít ozvučení. Další výhodu spatřuji v tom, že je takzvaně nenachytám při neznalosti já, ale neosobní počítač a neztrácejí sebevědomí, tak důležité v osvojování cizího jazyka. Zároveň mi tento způsob práce umožňuje velmi rychlou zpětnou vazbu – snadno zjistím, jak byla látka osvojena, a mohu na to reagovat, případně modifikovat metody použité v hodině.

Další část opakování se týkala detailněji názvů barev. Bylo zahájeno cvičením s drobnou soutěží skupin. Každá soutěž, byť bez velké odměny a zdůrazňování vítězů, které by mohlo zranit méně úspěšné, aktivizuje žáky a ti pak obvykle pracují velmi efektivně. Pokračovali jsme pracovním listem. Poměrně snadné cvičení přivedlo žáky k tvoření adjektiv ženského rodu, což je velmi důležité také pro fonetickou podobu jazyka.

Poslechové cvičení

Na základě předchozích aktivit jsme mohli přistoupit k poslechovému cvičení a tedy novému učivu: upřesnění preferencí (aimer un peu, beaucoup) a vyjádření míry (C´est trop cher.). Poměrně jednoduchá cvičení přivedla žáky k pochopení nových výrazů. Vzhledem k jejich jazykové úrovni jsme se někdy neobešli bez překladu, který je však pro mnohé z nich uklidňující. Cvičení, kde vyplňovali slyšené výrazy do tabulky s dobře srozumitelnými symboly, mnohé usnadnilo a nebylo třeba učinit zápis na tabuli a do sešitu.

Nácvik dialogu

Vše dohromady pak bylo upevněno imitací dialogu. K vytvoření přirozené situace měl sloužit obrázek imitující výkladní skříň, do které si žáci umísťovali papírové oblečky na panenky a cenovky. Pomůcka byla vyrobena v hodině výtvarné výchovy, kde kolegyně-francouzštinářka pracuje metodou CLIL. Žáci si tedy vyrobili oblečení a upevňovali si slovní zásobu pojmenováváním jednotlivých kusů. Proto se nyní mohli plně soustředit na nové učivo a další nutné elementy k rozhovoru pouze automaticky používat.

Závěr výuky

Na konci hodiny jsem se snažila žáky upozornit na ty základní výrazy, které byly pro ně nové. Také jsem zadala domácí úkol, který byl velmi snadný, ale přivedl je k zopakování všech nových výrazů.

POUŽITÍ METOD A NÁVAZNOST NA DALŠÍ HODINY

Mým záměrem bylo postupovat od známého k méně známému či zcela novému. Musela jsem reagovat na drobné nedostatky ve znalostech tvoření ženského rodu adjektiv vyjadřujících barvu, tím jsme se poněkud zdrželi. Nedostatek času byl pak znatelný na konci hodiny při nácviku dialogu, na který nám ho zůstalo velmi málo. Následující vyučovací hodinu se však ukázalo, že to nebylo osudové. Žáci si sehráli dialog znovu. Vzhledem k tomu, že již přesně věděli, co se od nich čeká, a doma si prostřednictvím domácího úkolu všechny výrazy zopakovali a fixovali, bez potíží dialog imitovali a velmi dobře se u toho bavili. Snadno jsme pak navázali na další dialog, ve kterém se žáci učili hovořit o tom, co si koupili a co si koupí.

Snažila jsem se, jako vždy, podporovat přirozený mluvený projev a spolupráci žáků tak, aby si navzájem pomáhali a usnadnili si pochopení dané problematiky. Domnívám se, že vysvětlení vyučované látky učitelem je stejně důležité jako fakt, že žáci sami problém pochopí a vyřeší. Tento postup vnímám jako velmi vhodný pro nadanější žáky. Ti slabší mohou využít jejich schopností a nechat si poradit nebo nahlédnutím do jejich sešitu/pracovního listu problém rychle pochopit, aniž by byli stresováni tím, že neví.

SEBEHODNOCENÍ A HODNOCENÍ ŽÁKŮ

„Žáci se velmi dobře bavili“ je ten správný výraz, který obvykle tuto skupinu žáků dobře charakterizuje. Jsou komunikativní, obratem reagují. Červené světýlko kamer však na ně mělo během natáčení přece jen vliv, stejně jako na mě. Uvolněná atmosféra, tak běžná pro jiné hodiny, se změnila na čistě pracovní.  Navzdory pochopitelné nervozitě žáci hodnotili hodinu dobře.

Ačkoliv se jedná o začátečnickou skupinu, snažím se se žáky komunikovat a vydávat pokyny francouzsky. Vzhledem k malému rozsahu jejich slovní zásoby i gramatickým znalostem to není snadné, přesto reagovali během hodiny ve většině případů správně.

Evaluace

Virtuální hospitaci zhodnotila Mgr. Irena Eibenová z Gymnázia Hladnov v Ostravě, která se rovněž zapojí do online diskuze k této hodině (31. 5. 2011 od 16.00 do 16.45).

Hodina proběhla v sekundě víceletého gymnázia v multimediální učebně, 13 přítomných žáků se učí jazyk sedm měsíců, jsou na úrovni A1.

Cílem hodiny pro žáky je upevnění slovní zásoby oblečení a barev a seznámit se s novými výrazy pro vyjádření preferencí.

Cílem hodiny pro vyučující je zopakování názvů oblečení, barev – adjektiv v rodě mužském a ženském a ústně seznámit žáky s několika slovy možností subjektivního vyjádření hodnocení módy.

Hodina je smíšená, z jazykových složek s převažujícím důrazem na poslech.

1. Úvod hodiny

Úvod hodiny je ve francouzském jazyce, frontálně. Po pozdravu vyučující pouští krátké video a ptá se žáků, jestli na jeho základě budou schopni uhodnout téma hodiny. Žáci správně odpovídají – oblečení, móda. Klíčovým slovům pro porozumění zadání (deviner, le sujet) žáci rozumí, reagují jednotlivými názvy oblečení. Tuto část považuji za přínosnou, při větší časové dotaci bylo možno (jako obměnu nabízené formy) vyčerpat veškerou známou slovní zásobu.

2. Upevnění vyjádření preferencí – frontálně, individuálně

Vyučující připravuje francouzsky žáky na opakování gramatiky otázkou, zda se jim líbí klobouk dívky z videa. Adresně se ptá tří žáků, upozorní, že v odpovědi je nutno použít určitý člen. Tímto si vyučující připravila úspěšné zvládnutí online cvičení, ve kterém žáci doplňují správnou formu určitého členu do vět typu J´aime LE pantalon bleu. J´aime LA robe verte. Práce je samostatná. Snad by bylo možno žáky upozornit, k čemu učivo slouží, jak je v řeči užijí. Zajímavá je pobídka, aby si ti žáci, kteří cvičení zvládli před ostatními, cvičení udělali ještě jednou. Poprvé se tak dostávají z pasivní role účastníků vzdělávacího procesu do jeho centra. Získávají návod, jak se učit. Uvědomme si, že žáci ještě nevědí, co se mají učit, na co konkrétně v hodině zaměřit svou pozornost, k čemu budou jednotlivé kroky hodiny směřovat. Vyučující má přitom cíle jasně a správně stanoveny, tj. nejsou příliš vysoké, proto jsou dosažitelné, a v závěru hodiny žáci mají šanci pocítit úspěch z jejich dosažení.

3. Upevnění slovní zásoby barev – práce ve skupině po 3, soutěž

Skupinka musí v časovém limitu správně napsat název barvy podle jejich obrázků v učebnici. Zadání proběhlo ve francouzštině, hned poté v češtině. Poté, co všichni dopracovali a vyučující po skupinkách úkol zkontrolovala, jsou výherci pochváleni. V této fázi je tedy jasné, že žáci umí barvu správně pojmenovat.

Napadá mě obměna: kdyby proběhla společná kontrola například formou sborového čtení, dostali by žáci příležitost promluvit a vyučující opravit případné výslovnostní chyby. (Mluvení má přednost před psaním. Předtištěný tvar navíc dostanou vzápětí na pracovním listu.)

4. Tvoření mužského a ženského rodu barev – individuální práce s pracovním listem

Vyučující kontroluje již probrané učivo.

Na pracovním listu jsou předtištěny barvy v mužském rodě, žáci mají za úkol napsat vedle rod ženský nebo naopak. Zadání proběhlo ve francouzštině. Žáci nerozumí a vedle barvy píší nejprve určitý člen mužského nebo ženského rodu (termín ze zadání masculin, féminin tedy znají a snaží se ho uplatnit – šikulové!), proto zadání probíhá ještě jednou, zase francouzsky, ale s příkladem. Je to jistě vinou nervozity, že příklad je řečen pouze ústně a navíc za použití barvy orange, která má identický ženský rod. Někteří tvary neznají, vyučující tedy individuálně česky navádí k opravě chyby. Po skončení žáci vybarvují panáčka vedle barvy. V průběhu práce vyučující opět vhodně motivuje žáky, aby se učili sebekontrole tím, že si práci zkontrolují se sousedem. Ti, kteří skončili dříve, dostávají úkol použít barvu v psané větě. Samostatná část je ukončena výzvou, aby si žáci zkontrolovali svou práci podle pracovního listu jedné dívky. Z výzvy není jasné, mají-li si zkontrolovat správné řazení barev nebo také správné tvary slov (v tomto případě by to bylo asi dost problematické).

5. Společná oprava, formulování pravidla tvoření ženského rodu přídavných jmen – frontálně

Žáci jsou jmenovitě vyzýváni, aby přečetli mužský a ženský tvar barvy, vyučující opakuje a tvary píše na tabuli. Společně česky vyvozují pravidla. Na závěr všechny tvary žáci po vyučující sborově opakují. Jsme zhruba v polovině vyučovací hodiny.

Komentář k bodům 4 a 5:

Existuje prý pravidlo hodně starých, praxí ošlehaných pedagogů, že učitel nikdy nemá předpokládat, že žáci něco umí a že má s každým opakováním začít od základů. Pokud bychom toto pravidlo aplikovali na dílčí cíl hodiny, ve kterém chceme upevnit znalost barvy a tvorby ženského rodu barvy, zvolili bychom možná následující postup, který by měl ale při výkladu (i zadání cvičení) znít v češtině (zásada jedné obtížnosti u začátečníků):

  1. konkretizovat názvy barev na věcech ve třídě (pastelky, oblečení…),
  2. uvést srovnání s češtinou o rodech adjektiv – jako informace pro žáky, nač se mají v nejbližší chvíli soustředit (modrÝ / modrÁ),
  3. zeptat se, zda si pamatují pravidlo tvoření ženského rodu ve francouzštině, a protože učivo je neupevněné, tak
  4. projet ústně připravené cvičení a zeptat se na dotazy,
  5. samostatná práce žáků a skvělá příležitost pro učitele se individuálně věnovat těm, kteří učivo už i s nápovědou nezachytili,
  6. frontální oprava čtením, případně písemně více žáky najednou (každý píše jinou barvu na tabuli)
  7. a jako okamžité uplatnění v praxi nové mluvnice i slov tvořit jednoduchá spojení z toho, co již znají.

6. Příprava poslechu popisem doprovodného obrázku – frontálně s učebnicí

Žáci jednotlivě odpovídají na otázky týkající se obrázku výlohy s barevným oblečením. Pokud zmiňují barvu, vždy ji bez zaváhání použijí správně za podstatným jménem. Vyskytne--li se chyba, buď ji vyučující zopakuje správně, nebo se chyba přejde, aby se nebránilo komunikaci. Ta je živá, jistá, spontánní. Poslech je dobře připraven, žáci se proto mohou soustředit na to, co v něm bude nové.

7. Příprava poslechu návodnými úkoly – frontálně, samotný poslech

Vybraní žáci čtou zadání k návodným úkolům, které doprovázejí poslech. Stojí za zamyšlení, jestli to pro začátečníky, navíc tak mladé, není těžší než úkol samotný. Neodchylujeme se od stanoveného cíle? Nezastiňuje se tak funkce návodných úkolů, které mají sloužit jako záchytný bod pro náročný poslech, kde se navíc vyskytují nové jevy? Zadání vyučující přečte i česky a následuje poslech samotný. Žáci mají prostor pro vypracování úkolů. Po společné opravě následuje druhý poslech, kterému předchází zadání dalšího úkolu – porozumění ceny. Už před samotným třetím poslechem žáci spontánně odpovídají na zadání dalšího cvičení, můžeme tedy předpokládat, že se jejich pozornost bude bez problémů soustředit na to, co je v něm nové a co si mají osvojit, tedy na nuance preferencí a vyjádření, jestli to je drahé a co na to rodiče. Oprava cvičení probíhá ústně. Žáci na dotazy odpovídají sami, z vnitřního popudu.

Poznámka: v cílové větě se vyskytuje nepravidelný tvar futur simple, což vyučující správně pouze přeloží, ale nezatěžuje se bližším vysvětlením.

8. Opaky při vyjadřování preferencí pro ukotvení nové látky – práce s pracovním listem

Vyučující se ptá na zápor věty. Žáci spontánně trochu nejistě zápor tvoří a dostávají za úkol najít opak tří vět, které mají na pracovním listu. Chybí společné upevnění látky, např. na příkladech z praxe žáků (např. Je ta tužka/sešit/učebnice drahá?), z důvodu časové tísně.

9. Ukotvení nové látky formou dialogu ve dvojici – výloha

Žáci dostávají pokyn, aby do výlohy – pracovního listu umístili panenku s oblečením dle vlastního výběru a také s cenou dle vlastního výběru. Mají zahrát obdobný dialog, který poslouchali, vyučující individuálně opravuje chyby. Tištěný text mohou mít jako oporu, nemají ho však číst. Cvičení je zábavné i kreativní, výběrem oblečení a ceny mohou žáci projevit svou osobnost, dialogy jsou živé.

Poznámka: ještě před samostatným hraním dialogu mohlo (nemohlo z důvodu časové tísně) proběhnout čtení dialogu v učebnici, aby se učivo ještě víc upevnilo, ale hlavně, aby proběhl nácvik správné výslovnosti nových výrazů.

10. Společné shrnutí

Vyučující ukazuje fotky s oblečením. Žáci odpovídají, co je to za oblečení, jestli se jim líbí, jak moc se jim líbí, jestli je drahé a jestli by jim je rodiče koupili nebo ne. Kruh se uzavírá, je nastolena stejná situace jako na začátku hodiny, kdy byli žáci tázáni na svůj názor na dívku v klobouku, žáci jsou ale o krok dál. Z pohledu vyučující je tedy cíl hodiny splněn. Z perspektivy žáků intuitivně také, protože reagují, ale chybí jeho racionalizace konkrétním pojmenováním (dnes jsem se měl naučit to a to a dosáhl jsem toho) a tím pádem jsou ochuzeni o vnitřního pocit satisfakce a nevymanili se ze své pasivní role účastníka vyučovacího procesu.

11. Domácí úkol – nácvik pravopisu

Žáci za úkol doplní chybějící písmena v přepisu dialogu.

Závěr:

Hodina byla pěkná, velmi pečlivě a náročně připravená po materiální stránce (video, cvičení online, pracovní list, učebnice, výloha s panenkou, fotky). Hodina byla bohatá také z hlediska forem práce, pracovalo se frontálně, samostatně, ve skupince, ve dvojici. Žáci reagovali spontánně, byla z nich cítit motivace k učení. Hodina byla vedena ve francouzštině i v případě vysvětlování gramatiky, což podle mého názoru odklánělo pozornost od vytčeného cíle hodiny. Porozumění zadání musí být pro žáka namáhavé a není také jisté, že si vždy v cizím jazyce uvědomí návaznost jednotlivých aktivit a cíl, kterého má žák v hodině dosáhnout. Mateřský jazyk mohl být využit pro motivaci žáka. Předcházející myšlenka však není míněna jako kritika, spíše jako námět k diskuzi. Celkově hodnotím hodinu jako zvládnutou a vydařenou.

Literatura a použité zdroje

[1] – Languages online: Le? La? Les?. [cit. 2011-05-16]. Dostupný z WWW: [http://www.education.vic.gov.au/languagesonline/french/sect31/no_03/no_03.htm].
[2] – Et toi? I. Paříž : Les Editions Didier, 2007. ISBN 978-2-278-05978-2.
[3] – Et toi? I (DVD). Paříž : Les Editions Didier, 2007. ISBN 978-2-278-05982-9.
[4] – Et toi? I (CD). Paříž : Les Editions Didier, 2007. ISBN 978-2-278-05981-2.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
100.59 kB
PDF
Autoevaluace
pdf
117.19 kB
PDF
Evaluace
doc
147.46 kB
Dokument
Příprava a pracovní list pro žáky

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Veronika Holíková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Virtuální hospitace na gymnáziích.
Ostatní články seriálu:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

učebnice, počítače, dataprojektor, DVD, CD, pracovní list, papírové oblékací panenky (žáci je vytvořili v hodině výtvarné výchovy)