Aktuality ze školství ke dni 14. 6.

Vláda schválila navýšení platových tarifů nepedagogů

Od 1. července dojde ke zvýšení platových tarifů nepedagogických pracovníků regionálního školství. Novelu nařízení vlády č. 564/2006 Sb. schválila vláda na svém zasedání 31. května. Platové tarify nepedagogických pracovníků, kterým dnes přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů v příloze č. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., se zvýší o téměř 10 %.

Peníze se do škol a školských zařízení dostanou formou rozvojového programu MŠMT, na základě kterého bude krajům poskytnuta účelová dotace. Žádost o dotaci kraje ani školy nebudou podávat. Jakmile bude schválenému nařízení vlády přiděleno číslo ve Sbírce zákonů, MŠMT zveřejní vyhlášení rozvojového programu „Zvýšení platů nepedagogických zaměstnanců regionálního školství“ na období 1. července – 31. prosince 2017 na svých webových stránkách. „Ministerstvo financí uvolnění těchto finančních prostředků odsouhlasilo,“ uvedla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.

Více zde.

Odborník na maturity: Máme skvělé učitele, naši studenti jsou ale méně motivovaní než ti američtí

Čeští učitelé jsou skvělí, matematiku učí dobře, myslí si Martin Mikuláš, který přednáší na Karlově univerzitě a pracuje v mezinárodní testovací agentuře. Na rozdíl od mnoha kritiků výuky matematiky na českých školách tvrdí, že například v USA se učí stejně, ale studenti mají mnohem lepší výsledky. Rozdíl je v motivovanosti studentů, říká Mikuláš v rozhovoru. Větší počet propadlíků ve státní maturitě z matematiky než z angličtiny je ale dán tím, že politici testu z angličtiny schválili mnohem benevolentnější hodnocení, než udávají mezinárodní standardy.

Často se říká, že učitelé neumějí motivovat studenty a udává se, že vnitřní motivace je důležitější než vnější. To je nesmysl. Obě dvě motivace jsou důležité, měly by se propojovat a vzájemně doplňovat. Podle mě by se mělo v uzlových bodech vzdělávacího systému testovat. Žáci i stát by tak dostali nějakou zpětnou vazbu. Zavádět zpětně vyšší standardy ve vzdělávání je vždy problematické. Považuji proto za chybu, že bývalý ministr školství Petr Fiala zrušil dvě úrovně maturit.

Více zde.

Školská informatika v současné podobě končí, děti se od příštího roku budou učit i základy programování

Při výuce informatiky se dnes klade důraz hlavně na uživatelské dovednosti. V českých školách děti poznávají hlavně Word a Excel, dozvídají se o součástech počítače a také o softwaru, který na něm běží. Od příštího roku by se ale měly začít učit také základy programování, což je dovednost, která se už od základních škol vyučuje ve vyspělých zemích. Národní ústav pro vzdělávání teď dokončuje nové osnovy pro počítačovou gramotnost, které mají být na současné poměry převratné.

„Ve Velké Británii se základy programování učí už od první třídy, ve Finsku je programování součástí matematiky,“ uvádí Daniela Růžičková z Národního ústavu pro vzdělávání. Do podzimu mají být nové osnovy dokončené k připomínkám, příští rok se mohou změny projevit v prvních školách. Nabíhat ale budou postupně, až do roku 2021.

Více zde.

Finská škola hrou. Místo biflování se žáci učí obstát v dnešním světě

Skoro dvě desetiletí se Finsko chlubí špičkovým školstvím a tamní studenti pověstí světových premiantů. Digitální éra si ale podle Helsinek žádá nový přístup – méně knih a sezení v lavicích, zato více technologií a kontaktu se světem. Loni proto finská vláda nařídila takzvané projektové učení. Studenti si spolu s učiteli sami vyberou téma a několik úhlů pohledu na něj. Stejně jako čas, který tématu věnují.

„Cílem je navodit hlubokou, detailní úroveň učení se s využitím metod na bázi průzkumu či výzkumu podpořenými tématy, která jsou skutečná, zajímavá a důležitá pro studentův každodenní život. Je to propojení praxe a teorie,“ přibližuje projektové učení ředitel waldorfské školy Pavel Seleši. Takto žáci proberou zatím jedno téma ročně, v Helsinkách dobrovolně dvě.

Více zde.

Další příspěvky