Archiv kategorie „Doporučujeme“

Aktuality ze školství ke dni 26. 4.

Zvyšování platů učitelů i růst rozpočtu vysokých škol. Valachová ocenila dohodu
Rozpočtové plány státu na příští tři roky zahrnují podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) navýšení financí na změny ve školství o 3,5 miliardy i další dvě miliardy na profesní podporu učitelů. S výsledkem dnešního jednání vlády je spokojena.
„Jsem za školy, učitele i děti ráda,“ uvedla Valachová. V příštích třech letech by podle dřívějšího vyjádření ministryně zvýšení rozpočtu na školy a sport mělo činit celkem 62 miliard korun. V roce 2018 by měl rozpočet školství činit zhruba 178 miliard korun. V dalších dvou letech 200 miliard a 210 miliard korun, uvedla ministryně nedávno na svém blogu. Letos ministerstvo hospodaří se 148 miliardami korun.
Více zde.
http://www.denik.cz/z_domova/zvyseni-platu-ucitelu-i-rust-rozpoctu-vysokych-skol-valachova-ocenila-dohodu-20170424.html
O soukromé školy je enormní zájem. Nejsme automat na razítka, brání otevírání nových stát
Zažitá představa, že jedinou překážkou pro přihlášení dítěte na soukromou základní školu jsou peníze, už neplatí. Zájem se v posledních letech zvýšil takovým způsobem, že privátní školy musely začít děti odmítat. Byť v některých případech může roční školné přesáhnout třeba sto tisíc korun.
„Tento trend zejména ve velkých městech určitě pozorujeme. Rodiče čím dál více hledají školy s rozšířenou výukou jazyků, ale i malé školy rodinného typu,“ potvrzuje odborník na vzdělávací politiku z Fakulty sociálních věd UK Arnošt Veselý.
Více zde.
http://archiv.ihned.cz/c1-65707180-soukrome-skoly-nemaji-dost-mist-zajem-o-ne-prevysuje-kapacitu-az-sestinasobne?
Bořivoj Brdička – 20 let Spomocníka
Zamyšlení ke kulatému výročí narození našeho Spomocníka.
Nepopiratelným faktem je, že se Spomocník stal místem, kde se pravidelně objevují jako první novinky z našeho oboru. Je proto oblíbeným zdrojem informací hlavně pro kolegy odborníky zabývající se vzdělávacími technologiemi, jak přímo ze školství, tak ze soukromého sektoru. Mnoho z nich šíří odkazy, někteří celé články (publikované s licencí CC), nemalé množství jich ale používá jen myšlenky a studuje původní zdroje. I to, když si toho všimnu, mi dělá radost. Ještě větší potěšení mi působí, najdu-li odkaz na Spomocníka v některé bakalářské či diplomové práci. Věřte, že jich není málo, a to na všech vysokých školách připravujících učitele a vychovatele.
Více zde.
http://spomocnik.rvp.cz/clanek/21339/20-LET-SPOMOCNIKA.html
Podpora práce učitelů – nábor škol zahájen
Hledáme mateřské a základní školy, které se s námi chtějí pustit do gramotností – matematické, čtenářské a digitální. Jsme tým lidí – většinou zkušených učitelů – kteří pracují v Národním ústavu pro vzdělávání. Smyslem naší práce je podpořit učitele v jejich snaze rozvíjet základní gramotnosti napříč vzděláváním.
Více zde.
http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=12726

Zvyšování platů učitelů i růst rozpočtu vysokých škol. Valachová ocenila dohodu

Rozpočtové plány státu na příští tři roky zahrnují podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) navýšení financí na změny ve školství o 3,5 miliardy i další dvě miliardy na profesní podporu učitelů. S výsledkem  jednání vlády je spokojena.

„Jsem za školy, učitele i děti ráda,“ uvedla Valachová. V příštích třech letech by podle dřívějšího vyjádření ministryně zvýšení rozpočtu na školy a sport mělo činit celkem 62 miliard korun. V roce 2018 by měl rozpočet školství činit zhruba 178 miliard korun. V dalších dvou letech 200 miliard a 210 miliard korun, uvedla ministryně nedávno na svém blogu. Letos ministerstvo hospodaří se 148 miliardami korun.

Více zde.

O soukromé školy je enormní zájem. Nejsme automat na razítka, brání otevírání nových stát

Zažitá představa, že jedinou překážkou pro přihlášení dítěte na soukromou základní školu jsou peníze, už neplatí. Zájem se v posledních letech zvýšil takovým způsobem, že privátní školy musely začít děti odmítat. Byť v některých případech může roční školné přesáhnout třeba sto tisíc korun.

„Tento trend zejména ve velkých městech určitě pozorujeme. Rodiče čím dál více hledají školy s rozšířenou výukou jazyků, ale i malé školy rodinného typu,“ potvrzuje odborník na vzdělávací politiku z Fakulty sociálních věd UK Arnošt Veselý.

Více zde.

Bořivoj Brdička – 20 let Spomocníka

Zamyšlení ke kulatému výročí narození našeho Spomocníka.

Nepopiratelným faktem je, že se Spomocník stal místem, kde se pravidelně objevují jako první novinky z našeho oboru. Je proto oblíbeným zdrojem informací hlavně pro kolegy odborníky zabývající se vzdělávacími technologiemi, jak přímo ze školství, tak ze soukromého sektoru. Mnoho z nich šíří odkazy, někteří celé články (publikované s licencí CC), nemalé množství jich ale používá jen myšlenky a studuje původní zdroje. I to, když si toho všimnu, mi dělá radost. Ještě větší potěšení mi působí, najdu-li odkaz na Spomocníka v některé bakalářské či diplomové práci. Věřte, že jich není málo, a to na všech vysokých školách připravujících učitele a vychovatele.

Více zde.

Podpora práce učitelů – nábor škol zahájen

Hledáme mateřské a základní školy, které se s námi chtějí pustit do gramotností – matematické, čtenářské a digitální. Jsme tým lidí – většinou zkušených učitelů – kteří pracují v Národním ústavu pro vzdělávání. Smyslem naší práce je podpořit učitele v jejich snaze rozvíjet základní gramotnosti napříč vzděláváním.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 20. 4.

Organizace školního roku a zápisy k povinné školní docházce

Hands
Organizace školního roku v základních školách, středních školách, základních uměleckých školách a konzervatořích a informace k organizaci zápisů k povinné školní docházce.

Více zde.

Vícerychlostní základní školy mají zabránit úprku dětí na osmiletá gymnázia

Ministryně Valachová má plán, jak zastavit propad druhého stupně základních škol a omezit odliv nejlepších žáků na gymnázia. Zhruba pětina žáků pátých tříd základních škol právě v těchto dnech bojuje o místo na některém z víceletých gymnázií. Děti čekají přijímací zkoušky, které jsou poprvé jednotné a organizované státem.

Učitelé základních škol změny vítají, ale jsou skeptičtí, zda zafungují. Například pražská Základní škola Červený vrch už dnes většinu z ministryní navrhovaných věcí nabízí – specializuje se rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů. Přesto se i tato výběrová škola potýká s odlivem nejlepších dětí z pátých tříd na víceletá gymnázia.

Více zde.

Internetové děti chtějí prezentace a zábavu. Často ani neumí přečíst, co samy napsaly, tvrdí učitelé

Generace Z – tak se říká těm, kteří nepoznali dobu bez internetu nebo chytrého telefonu. Nové technologie mají vliv i na úroveň mateřského jazyka. Podle učitelů dnes žáci vyžadují vyučování zábavnou formu s využitím nových technologií, ty však mohou zastínit význam vzdělávání. Osvojují si špatné návyky z článků na internetu, které jsou plné chyb. Zároveň učitelé přiznávají, že se mladá generace musí vypořádat s velkým množstvím podnětů a zdrojů informací. Podle pedagogů je potřeba naučit je především kriticky uvažovat, k tomu ale potřebují základní znalosti.

„Někdy studentům vyčítáme neustálou práci s internetem, ale my to děláme taky. Rozdíl je v tom, že jsme schopni s ním pracovat a kriticky přemýšlet,“ říká Jitka Kmentová, ředitelky Gymnázia Na Zatlance. Přesně to by podle ní měli učitelé žákům předat. „Musí se naučit pracovat s dobou,“ vysvětluje.

Více zde.

Éru robotů přežijí jen přizpůsobiví, z trhu budou mizet pracovní příležitosti

Přinesou nám roboti blahobyt, nebo problémy? Máme je zdanit? Jaký bude mít dopad automatizace výroby i mnohých služeb? A jak bychom se na to měli připravovat? Index LN a portál iEkonomie.cz se ptaly předních ekonomů působících v Česku i v zahraničí.

Řešením je zatraktivnit pečovatelské profese pro muže. Zvýšit směšně nízké platy učitelů, zdravotních sester a pečovatelů a snažit ze zvyšovat jejich společenskou prestiž. Přestat ve veřejné debatě vzdychat nad tím, že muži dnes už vůbec nejsou muži. A vychovávat ve školách chlapce k tomu, že být učitel ve školce je super zaměstnání i pro muže.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 12. 4.

Valachová zahájila první jednotné přijímačky, školám přibyla úředničina

HandsMinistryně školství Kateřina Valachová ve středu na Smíchovské střední průmyslové škole v Praze otevřením boxů se zadávací dokumentací symbolicky zahájila jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Po dvou letech pilotního testování se letos konají poprvé plošně ve všech školách s výjimkou uměleckých, na kterých se v lednu dělaly talentové zkoušky.

Střední průmyslová škola v Preslově ulici se účastnila i dvou pilotních ročníků zkoušek v minulých letech. Její ředitel Radko Sáblík ve středu novinářům řekl, že je rád, že byly jednotné zkoušky zavedeny. Přijímání podle výsledků žáků ze základních škol podle něj bylo k některým dětem nespravedlivé, protože školy rozdávaly známky rozdílně. Malou výtku má prý jen k administraci zkoušek. „Třeba když musíme přepsat tady 500 přihlášek na naši školu, tak to opravdu zabere hodně času,“ řekl. Do budoucna by proto uvítal například elektronickou podobu přihlášek.

Více zde.

Valachová: Revize programů povede ke dvěma typům maturit

Ministerstvo školství pracuje na komplexní revizi rámcových vzdělávacích programů, která by měla vést k vytvoření odlišných maturit pro gymnázia a střední odborné školy. V rozhovoru s ČTK to dnes řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Nový způsob ověřování by měl fungovat od roku 2022, kdy se povinnou součástí státních maturit stane zkouška z matematiky.

„V roce 2022 u středních odborných škol by maturitní zkouška měla vypadat víc tak, že zohledňuje z hlediska svého obsahu více to, jak reálně vypadá vzdělávání v daném oboru,“ řekla Valachová. Mělo by dojít k zohlednění zvláštností jednotlivých oborů. Studenti středních odborných škol by tak zřejmě v budoucnu nemuseli prokázat stejné znalosti v matematice a cizím jazyce jako gymnazisté, ale spíše vysoké znalosti ve svých odborných předmětech.

Více zde.

Učitelé za Prahu nechtějí. Radní je lákají na bydlení

Školám na okrajích Prahy chybějí učitelé. Ty odrazuje malý plat i horší dopravní dostupnost. Motivací by pro ně mohly být učitelské byty.

„Jsme rádi za každou paní učitelku nebo matku po rodičovské dovolené, která přijde a řekne, že to zkusí,“ říká trpce ředitel školy v Hradištku v Praze-západ Ondřej Hynek. Od roku 2012 škola narostla o trojnásobek, dnes dosahuje kapacity 300 žáků. Ředitel spolu se svou sedmdesátiletou zástupkyní patří k nejdéle sloužícím pracovníkům.

Více zde.

Nový způsob, jak se stát učitelem: Projekt zaměřený na praxi může nahradit pedagogické minimum

Startuje nový projekt Učitel naživo pro zájemce o učitelství. Na rozdíl od klasického studia pedagogického minima staví hlavně na zkušenostech získaných přímo ve školách. Z projektu by měl vzniknout nový obor na vysoké škole.

I při teoretických hodinách bývá v učebnách živo. Budoucí učitelé zde přebírají role žáků: zapojují obvody a zkoumají, kdy se například rozsvítí žárovka. „Fyzika se nepřednáší, žáci ji objevují sami. Nejdůležitější je, aby si skutečně vzali baterku i žárovku do ruky,“ uvádí odbornice na badatelskou výuku fyziky Irena Dvořáková z Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 5. 4.

Jak zajistit nejlepší učitele?

Helping momUčitelé jsou páteří každého školského systému. Jak ale vybrat ty, kteří zaručí každému dítěti kvalitní vzdělání a stanou se skvělými učiteli? A jak se vůbec dobrý učitel pozná? Na tyto otázky hledá odpověď aktuální číslo měsíčníku PISA in Focus, informuje blog OECD Education Today. Publikace ukazuje, jak vypadá výběr učitelů a jejich profesionální rozvoj v zemích, jejichž žáci jsou v mezinárodním srovnávání na předních místech, i v zemích s žáky na posledních příčkách.

Hluboké znalosti vyučovaného předmětu, schopnost efektivně vést hodinu a odhodlání pomáhat studentům už nejsou jediné předpoklady, které se u dobrých učitelů hledají. Novými požadavky jsou schopnost učit společně různé skupiny studentů, držet krok s nejnovějším vývojem technologií a rozvíjet dovednosti, které studenti v blízké budoucnosti budou potřebovat. Klíčovými prvky profesionálního učitelského sboru jsou podle OECD náročný výběr kandidátů, profesionální rozvoj a následná spolupráce.

Více zde.

Učitelé by měli mít dostatek volného času, tvrdí známý psychiatr

Učitelská profese je velmi náročná, tím spíše je důležité, aby měli učitelé pro sebe dostatek volného času. Jejich profese patří ke skupinám, ve kterých jsou lidé nejvíce ohroženi syndromem vyhoření. Uvedl to psychiatr Jan Cimický, mimo jiné předseda komise, jež každoročně volí nejoblíbenějšího učitele v anketě Zlatý Ámos. V ČR je dle statistik ministerstva školství asi 155 tisíc pedagogů.

„Když nějakou dobu děláte špičkově tuto profesi a nemáte žádnou možnost ventilu, který by vám dodával energii nazpátek, tak dojde přirozeně k tomu, že si připadáte jako vyčerpaná studna,” vysvětlil Cimický. Myslí si proto, že by učitelé po nějaké době měli mít nárok na delší placené volno.

Více zde.

Rozsáhlá praxe a těsná spolupráce s učiteli ve školách, to jsou hlavní výhody studijního programu Učitel naživo

Po roční pilotáži vstupuje do ostrého provozu vzdělávací projekt Učitel naživo, který chce být alternativou běžnému pedagogickému vzdělání. V prvním roce se otevírá studium pro několik desítek zájemců. EDUin tuto aktivitu vítá především jako možnost ověřit, zda je možné během jednoho nebo dvou let intenzivního studia těsně napojeného na spolupracující školy, rozvinout schopnost učit i u zájemců, kteří původně vystudovali jiný než učitelský obor.

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: „Debata o tom, jak přivést k pedagogické práci nové a motivované lidi, se vede už několik let. Stejně časté jsou stesky nad nedostatečnou praxí zájemců o učitelství. Tady máme možnost si v praxi ověřit, jak by mohlo fungovat studium postavené na každodenní spolupráci se školami. Každý týden jeden den ve škole, zpětná vazba od párového učitele, soustavná podpora mentorů, s nimiž může student probrat problémy, na které v hodině narazí. To je přesně to, co by potřeboval každý student pedagogiky, ale i většina začínajících učitelů.“

Více zde.

Michal Novák: Zpověď odcházejícího učitele

Dříve než mě začnete soudit, byl bych rád, abyste si přečetli těchto pár řádků. Nechci se v nich obhajovat, chci, abyste pochopili, z jakého důvodu jsem se doposud takto choval. Takže proč? A těch proč je hned několik. Obdivuji lidi, kteří dokážou stručně, výstižně a poutavým způsobem vyjádřit své myšlenky. V tomto ohledu mnohé z nás převyšuje angloamerický čtyřicátník Simon Sinek. Proč?

Můj kamarád se mi nedávno svěřil, že jeho syn, jedničkář, nedokázal po čtyřech letech výuky anglického jazyka přeložit větu To je krásné. U mě, v hodině matematiky, nedokážou někteří žáci maturitního studia načrtnout pravoúhlý trojúhelník. Kdykoliv se s něčím podobným svěřím jinému učiteli, má i on z praxe podobnou zkušenost. Naši svěřenci mají vesměs obrovské nedostatky znalostí z předešlého stupně školy – my, místo abychom učili, co máme, suplujeme výuku předešlých stupňů vzdělání.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 29. 3.

Vzdělávání učitelů je v Česku stále podceňované. Jako nové metody se uplatňují mentoring, supervize či workshopy

business team (focus on man)Učitel je pro kvalitní vzdělávání klíčový. Nejen na veřejných, ale zejména na soukromých školách se ze strany rodičů i vedení čím dál více klade velký důraz na kvality pedagoga. Běžné vzdělávací metody proto dnes doplňují nové techniky, jako je mentoring či supervize. Některé školy pro své učitele pořádají i speciální vzdělávací programy formou letních škol či workshopů.

„Ve škole by žáci mimo jiné měli získávat dovednosti a nástroje pro to, jak se v záplavě informací neztratit, jak si je vybírat, jak je třídit, jak je efektivně využívat, jak je bezpečně sdílet s jinými a jak je prezentovat,“ vysvětlila Andrea Vedralová ze vzdělávací společnosti School My Project, podle jejíž vzdělávací koncepce v současné době funguje školka, základní škola a gymnázium v Sokolově a rovněž základní škola v Praze, a která nabízí doplňující formy vzdělávání pro pedagogy na českých soukromých školách.

Více zde.

Střední školy budou muset zveřejnit výsledky nejhoršího přijatého žáka, ukáže se tak jejich kvalita

Po zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy budou muset školy nově anonymně zveřejňovat výsledky nejhoršího přijatého žáka. Podle ministryně školství jde o ukazatel kvality školy jak pro zájemce, tak pro rodiče.

„Škola musí zveřejnit – ne adresně, ale anonymně – toho posledního přijatého uchazeče včetně skóre,“ popsala novinku ministryně školství Kateřina Valachová v pořadu Partie televize Prima. „Věřím ve zdravý selský rozum rodičů, že si třeba příští rok uvědomí, že škola, která nabírá studenty s desetiprocentní úspěšností, možná není úplně kvalitní,“ dodala.

Více zde.

Sdělení MŠMT – kritéria hodnocení maturitní zkoušky ve školním roce 2016/2017

V souladu s § 22 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů, zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky ve školním roce 2016/2017.

Více zde.

Týden otevřeného vzdělávání se přechyluje do druhé poloviny

V posledním březnovém týdnu probíhá šestý ročník Týdne otevřeného vzdělávání, jehož cílem je upozornit na zajímavé otevřené vzdělávací zdroje. V Česku se do něj zapojila i Aliance pro otevřené vzdělávání, Metodický portál RVP.CZ či Wikimedia ČR. Týden otevřeného vzdělávání je mezinárodní událostí, která se poprvé konala v roce 2012 a i letos probíhá celosvětově. Vzdělávací off-line i on-line akce jsou otevřeny všem a zdarma.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 22. 3.

Pedagogické fakulty slouží maturantům jako záložní plán. Odrazují je platy učitelů

University studentsNízké platy i malá prestiž učitelského povolání. To jsou důvody, proč studenti maturitních oborů nechtějí na pedagogické fakulty. Ukázal to průzkum pro Univerzitu Karlovu. Místo na pedagogické fakulty raději na technické obory nebo třeba sociologii. I tak vypadá volba vysokých škol mezi studenty maturitních oborů. Mezi středoškoláky ve třetích a čtvrtých ročnících uvažuje o pedagogické fakultě jenom čtvrtina. A každý druhý z nich ale nechce učit. A když už se pro studium pedagogiky rozhodnou, mají to jako záložní variantu.

„Těch, kteří uvažují o tom, že si podají přihlášku na nějaký pedagogický směr, tak polovina z nich je přesvědčená, že učit půjde, že nastoupí po škole do práce. Čtvrtina z těchto studentů neví a další čtvrtina si myslí, že prostě nenastoupí a že se danému oboru věnovat nebude,“ popisuje situaci Holečková.

tudenty nejčastěji odrazují nízké platy učitelů. A pedagogické fakulty si často také nechávají jako záložní plán, když se třeba nedostanou na svůj vysněný obor.
„Těch, kteří uvažují o tom, že si podají přihlášku na nějaký pedagogický směr, tak polovina z nich je přesvědčená, že učit půjde, že nastoupí po škole do práce. Čtvrtina z těchto studentů neví a další čtvrtina si myslí, že prostě nenastoupí a že se danému oboru věnovat nebude,“ popisuje situaci Holečková.Studenty nejčastěji odrazují nízké platy učitelů. A pedagogické fakulty si často také nechávají jako záložní plán, když se třeba nedostanou na svůj vysněný obor. „Těch, kteří uvažují o tom, že si podají přihlášku na nějaký pedagogický směr, tak polovina z nich je přesvědčená, že učit půjde, že nastoupí po škole do práce. Čtvrtina z těchto studentů neví a další čtvrtina si myslí, že prostě nenastoupí a že se danému oboru věnovat nebude,“ popisuje situaci Holečková.

Více zde.

Vysoké školy vzdělávající učitele si rozdělí 70 milionů

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo Výzvu k předkládání projektů v rámci Fondu vzdělávací politiky na podporu studijních programů zaměřených na přípravu pedagogických pracovníků.  Tato výzva s finanční alokací 70 milionů korun je jedním z opatření, kterým ministerstvo reaguje na přetrvávající nedostatek kvalitních pedagogů ve vzdělávacím systému České republiky.

Cílem Výzvy je prostřednictvím podpory rozvoje profesní připravenosti studentů učitelství a jejich vstupu do školské praxe napomáhat tomu, aby absolventi studijních programů neodcházeli po úspěšném ukončení studia mimo školský sektor a naopak začali působit jako pedagogičtí pracovníci na různých stupních školské soustavy.

Více zde.

Zájem žáků o technicky zaměřené obory roste. NÚV zveřejňuje nejnovější data k vývoji vzdělanostní a oborové struktury.

Trend většího zájmu o technicky zaměřené obory pokračuje. Podíl těch, co se hlásí k maturitnímu studiu na odborných školách, vzrostl na 37 %, což je nejvíce za posledních 20 let. Celkový podíl nově přijatých žáků v oborech s maturitou tak dosahuje téměř 70 %. Zveřejňujeme nejnovější data k vývoji vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR.

Přibývá žáků technicky zaměřených oborů jak v učebních, tak v maturitních oborech středních škol. Oproti minulému školnímu roku se více žáků hlásí do oborů ze skupiny Elektrotechnika a Strojírenství. Roste také zájem o obory ze skupiny Osobní služby. Naopak největší pokles byl zaznamenán v gastronomických oborech, a to jak v učebních, tak i maturitních oborech.

Více zde.

Program, který zachraňuje životy, se zdarma otvírá všem školám

V minulých dnech byla spuštěna nová, vylepšená verze vzdělávacího programu Hobit, který žáky základních škol a víceletých gymnázií učí, jak reagovat na příznaky mozkové mrtvice a srdečního infarktu. Do inovativního multimediálního e-learningového programu se mohou školy zapojit zcela zdarma.

„Edukace probíhá on-line na počítačích, žáci postupně vyplňují jednotlivé části testu a učitel dohlíží na průběh. Je to tedy velmi jednoduché a pro učitele nenáročné, pro žáky navíc HOBIT představuje příjemné zpestření běžné školní výuky,“ uvádí manažerka programu Hana Pokorná.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 15. 3.

Učitelé by se neměli držet mýtů o individuálním stylu výuky, varují vědci

kindTřicet předních britských vědců z oborů neurověd, vzdělávání a psychologie napsalo otevřený dopis deníku Guardian. Vyjadřují v něm obavy z vyučovacího stylu, který začíná být populární mezi některými pedagogy. Píší, že učit každé dítě podle jeho individuálního stylu, neznamená automaticky lepší výsledky, a že školy by měly dát přednost praxi, která se osvědčí.

Obavy z příliš individualizovaného přístupu k učení v Guardianu vyjádřila také nezávislá britská nadace Educational Endowment Foundation, která poskytuje granty na vzdělávání. Podle ní lze jen těžko najít důkazy pro existenci souboru učebních stylů, které by dokládaly dlouhodobé rozdíly ve stylech, jak se mladí lidé učí. A není vhodné rozdělovat žáky do skupin nebo kategorií podle domnělých učebních stylů. Ministerstvo školství se oficiálně k různosti učebních stylů nevyjádřilo, jeho mluvčí ale Guardianu řekla, že o tom, jak vést žáky a studenty, by měli rozhodovat sami učitelé.

Více zde.

Informace o povinném předškolním vzdělávání

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo informační materiály ke změnám v předškolním vzdělávání, které souvisí s novelou školského zákona. Materiály jsou rozděleny pro zákonné zástupce dětí, pro mateřské školy a pro zřizovatele, aby umožnily snažší orientaci v nově nastavených pravidlech. Zároveň je vydána souhrnná informace o všech změnách, které se týkají předškolního vzdělávání, a které vyplývají z novely školského zákona.

Více zde.

Odborníci si lámou hlavu, jak začlenit do školní výuky bezpečnostní témata

Bezpečnostní témata se na školách dostatečně neprobírají, jejich výuka neodpovídá potřebám společnosti. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra. Ministerstvo s resortem školství proto vytvoří expertní skupinu, která bude hledat lepší způsob pro začlenění bezpečnostních témat do výuky. Systém branné výchovy se zrušil v roce 1991.

Většina učitelů základních a středních škol se za poslední dva roky nezúčastnila žádného školení na bezpečnostní téma. Ministerstvo by to chtělo změnit tak, aby z vysokých škol odcházeli učitelé proškoleni.

Více zde.

Aliance pro otevřené vzdělávání vyzývá české europoslance, aby zabránili přijetí směrnice s negativním dopadem na vzdělávání

Aliance pro otevřené vzdělávání se připojuje k výzvě více než tří desítek organizací z dvanácti zemí ke svým národním zástupcům v Evropském parlamentu, aby podpořili změny v navrhované směrnici k autorskému právu na jednotném digitálním trhu. Ta mimo jiné považuje za vzdělání pouze výuku v tradiční kamenné škole, což komplikuje vzdělávání dospělých a opomíjí celou škálu institucí neformálního vzdělávání, jako jsou muzea, knihovny apod.

“Navrhovaná směrnice nerespektuje skutečnost, že se lidé budou v důsledku postupující robotizace a automatizace muset cyklicky vzdělávat během života, a to nejen do svých dvaceti let a už vůbec ne pouze ve škole či jiné instituci. Tato směrnice nerespektuje vzdělávací potřeby pro moderní Průmysl 4.0.,” vysvětluje důvody koordinátorka projektu Otevřeného vzdělávání v organizaci EDUin Tamara Kováčová, proč se Aliance pro otevřené vzdělávání k výzvě připojila.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 8. 3.

Valachová: Za odmítáním maturity z matematiky je prachsprostý boj o žáka. Potřebujeme ji

businessteam at a meetingSenátoři rozhodují o tom, zda studenti budou za čtyři roky povinně maturovat z matematiky. Přestože už příslušný zákon loni prošel, nyní se ho pokusila část senátorů zvrátit. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) tomu chce zabránit a přesvědčuje senátory, že nejde jen o povinnou zkoušku, ale chystá se i změna vzdělávacích plánů, podle kterých se ve školách učí, a také podpora učitelů. Stejná by neměla zůstat ani podoba maturitní zkoušky. „Musíme se podívat na obsah vzdělávání zgruntu,“ říká ministryně v rozhovoru.

Já jsem pro vyšší prostupnost odborníků z praxe, ale jen pro gymnázia a střední školy. Rozhodně nechci pouštět neučitele na základní školy, v tom jsem zatvrzelá. Nedává mi to smysl. U středních škol a gymnázií by to mohla být příležitost využít kolegy z vysokých škol, vědeckých institucí. Ale je zajímavá teorie myslet si, že pokud nám učitelé utíkají kvůli malým platům, tak že jiný absolvent vysoké školy se tam pohrne. Nechceme se stát odkladištěm vysokoškoláků, kteří nic neumí. O to jako ministryně nemám zájem.

Více zde.

Polovina zájemců o pedagogické fakulty nechce učit, odrazují je nízké platy

Pokud nezačnou absolventi pedagogických fakult nastupovat do škol, hrozí Česku do tří let nedostatek učitelů. Zájemců o pedagogiku je sice dost, jen malé procento z nich ale začne po škole skutečně učit. Stává se také, že mladí učitelé po krátké době odcházejí. Potvrdil to rozsáhlý průzkum mezi středoškoláky, který pro Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy zpracovala agentura SC&C.

Od učení studenty odrazují především vyhlídky na nízký plat a také častá kritika učitelů ze strany rodičů. „Pro nás je to potvrzení, že zvýšení platů je nejzásadnějším krokem k tomu, aby učitelů bylo dost,“ říká děkan Pedagogické fakulty UK Michal Nedělka. Kvůli penězům opouštějí školství i lidé, které práce s dětmi baví. „Mám zkušenost s tím, že odcházejí třeba po dvou letech ve škole. Zhruba v době, kdy zakládají rodiny, a potřebují proto víc peněz,“ popisuje situaci Nedělka.

Více zde.

Část učitelů si přeje založení pedagogické komory

Část učitelů chce založit novou pedagogickou komoru, která by měla zastupovat jejich profesi a fungovat podobně jako například Česká lékařská komora. Učitelé by uvítali prosazení zákona o komoře a možnost stát se tak partnerem v jednáních s ministerstvem školství. Resort k tomu uvedl, že vznik komory, která by reprezentovala zájmy všech učitelů, by uvítal. Zřídit ji však považuje za obtížné.

Učitelé mohou nyní na internetu hlasovat o tom, zda by členství v komoře mělo být povinné a kdo by měl být členem. Zatím svůj názor vyjádřilo asi 250 z nich, 90 procent odpovědí bylo podle iniciátora myšlenky Radka Sarköziho pro povinné členství pro učitele základních a středních škol.

Více zde.

Metodická pomoc pro přípravu závěrečných zkoušek

Během první poloviny března 2017 jsou v informačním systému nové závěrečné zkoušky postupně zveřejňována jednotná zadání pro červnový termín závěrečných zkoušek. S využitím jednotných zadání mohou školy začít připravovat tyto zkoušky pro své žáky. Proto NÚV právě vydal metodickou publikaci obsahující kompletní informace o tom, jak s jednotnými zadáními pracovat. Najdete tu organizační pravidla pro všechny části závěrečných zkoušek, nově je zpracována kapitiola věnovaná podmínkám pro žáky se SVP. Další změna se týká otázek ze světa práce, které byly v minulém období podstatně aktualizovány. V příloze také naleznete podrobný návod, jak postupovat při pořádání písemné zkoušky v elektronické podobě.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 1. 3.

Ministryně Valachová: Jsme stejně chytří jako Lidl. Zvyšujeme platy

Portrait of cute studentMinistryně školství požaduje v rozpočtu na příští rok 22 miliard navíc pro regionální a 5,5 miliardy pro vysoké školství. V dalším roce by to mělo být dalších 11 miliard. Jde o velký skok, letošní rozpočtová kapitola disponuje 148 miliardami, v roce 2018 by to mělo být 178, další dvě léta 200 a 210 miliard.

Určitě je potřeba ve formálních požadavcích na vzdělání učinit pořádek, ale nedá se to střelit od boku ve druhém čtení ve sněmovně. Chci pořídit audit toho, co se od učitelů požaduje. Někdy to jsou šílené příběhy, kdy se třeba učitelka během rodičovské dovolené stane nekvalifikovanou, ačkoli si doplnila vzdělání. Bohužel jí nikdo neřekl, že požadavky se mezitím změnily. Náš problém není v tom, že nechceme dovolit všem vysokoškolákům učit, ale že 60 procent kvalifikovaných kantorů odchází ze školství.

Více zde.

Sněmovna pustila kariérní řád to třetího čtení

Poslanecká sněmovna poslala do třetího čtení kariérní řád. S jeho podobou se mohla pedagogická veřejnost seznámit v rámci kulatých stolů v Brně a v Benešově i na různých výjezdech ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřiny Valachové do regionů v ČR. Cílem kariérního řádu je kromě jiného i zabránit klesajícímu počtu učitelů v regionálním školství.

„Jsem ráda, že se učitelé po 20 letech dočkali systému, který jim umožní jejich profesní rozvoj, zlepší finanční podmínky, a také přispěje v k lepšímu postavení kantorů ve společnosti. Pomůže nám udržet zejména mladé učitele v českém vzdělávacím systému a ocenit i ty ze služebně starších a zkušenějších pedagogů a nabídne jim cesty profesního rozvoje,“ komentuje kariérní řád ministryně Valachová.

Více zde.

Akvárium: Dávat domácí úkoly není žádná samozřejmost, lze se obejít i bez nich

Nabízíme zápis a zvukovou nahrávku z debaty na téma, zda domácí úkoly zlepšují vzdělávací výsledky žáků, nebo naopak přispívají k domácímu napětí mezi dětmi a rodiči a zvětšují rozdíly mezi žáky, které rodiny ve vzdělávání podporují a nepodporují. Diskutovalo se v polovině února v EDUpointu na pražském Staroměstském náměstí. Debaty se zúčastnili Daniel Hůle z Člověka v tísni, Alexis Katakalidis učitel jazyků na základní škole, Šárka Miková, psycholožka, Josef Zemek, učitel, Pavel Kraemer, učitel a ředitel Institutu pro inovativní vzdělávání a Marta Plecitá, matka žáka základní školy. Moderoval Tomáš Feřtek z EDUin.

Více zde.

Digitální dobu žijeme již několik dekád, můžeme si ji spojit s nástupem internetu, říká ekonom Pavel Kysilka

Proč si lidstvo zvolilo digitální technologii jako něco, co bude hýbat naším světem? „Digitál nás zbavuje zátěže hmoty. Najednou vše máme v malém mobilu, zpohodlňuje nám to život, ale má i své nástrahy,“ vysvětluje Pavel Kysilka.

„Revoluci nikdo nezavádí. Průmysl 4.0 nikdo nezavádí. Je to přirozený výsledek rozhodování miliard lidí na světě, kteří si koupili chytré telefony, stáhli si aplikace, rozhodování tisíců firem o tom, že některé věci nahradí robotizací. Digitální revoluce je jako motor. Jedním válcem jsou technologické inovace, to nikdy nezastavíme. Druhým je generace mileniálů,“ říká Pavel Kysilka.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 22. 2.

Valachová chce málo míst ve školách řešit mobilními třídami

In der SchuleNedostatek míst na základních školách, který trápí zejména Prahu, Brno a přilehlé okresy, by mohly vyřešit mobilní multifunkční školní třídy. Buňky by kromě výuky měly sloužit i jako školní družiny. Počítá s tím ministerstvo školství, jež chce do června vypsat dotační program se čtvrt miliardou korun. Informovala o tom šéfka resortu Kateřina Valachová. Obcím stát z dotace zaplatí až polovinu nákladů.

Předseda Svazu měst a obcí František Lukl doplnil, že tyto „domečky“ by měly být víceúčelové. Nižší české školství totiž v současnosti zdolává populační boom, a po jeho odeznění by tak mělo jít buňky využít i jinak. Podle Lukla by v budoucnu mohly sloužit jako prostor pro společenské a kulturní akce: „V mnohých menších obcích je škola nejen instituce vzdělávací, ale jádro společenského dění a srdce obce.“

Více zde.

Strašák jménem matematika. Povinná maturita znevýhodní některé studenty

Spor o to, zda mají maturanti povinně skládat zkoušku z matematiky, pokračuje i poté, co vláda schválila plán ministryně školství Kateřiny Valachové. Sledujte speciální studio Seznam Zprávy o dalším osudu maturity z matematiky.

Maturitě z matematiky se totiž vyhnou jen studenti uměleckých, zdravotnických a sociálních oborů, povinná však bude k nevoli lidovců na zemědělských školách. Valachová trvá na tom, že vynětí zemědělských oborů by nedávalo smysl. „Představte si, že například agropodnikání jako zemědělský obor by maturitu z matematiky nemělo, a naopak ekonomika jako ekonomický obor by měla,“ řekla.

Více zde.

Sean Paul Simek: Já, učitel MŠ

Moje rozhodnutí stát se učitelem v mateřské škole nebylo zpočátku tak jednoznačné. Rozhodně to nebylo mojí původní ambicí. Při hledání pracovní příležitosti jsem objevil inzerát soukromé mateřské školy, která chtěla do svého pracovního týmu přijmout rodilého mluvčího angličtiny. Protože je angličtina mým rodným jazykem a navíc jsem nutně hledal „jakoukoliv“ práci, rozhodl jsem se na inzerát napsat.

Moje původní představa byla taková, že učitelku v mateřské škole může dělat úplně každý. Po čtyřletých zkušenostech přicházím spíše k opačnému názoru, že naopak tuto práci nemůže dělat úplně každý, má-li mít nějakou profesionální a kvalitní úroveň. Nejde samozřejmě jenom o vzdělání či kvalifikaci v oboru, která, podle mého přesvědčení, hraje spíše doplňkovou roli. Vzdělání v oboru sice učitele kvalifikuje k výkonu pedagogické profese, ale samotná kvalifikace ještě z učitele nedělá nutně dobrého učitele. Osobnost učitele hraje dle mého přesvědčení nesporně důležitější roli.

Více zde.

Martin Kadrnožka: Kdo je Jackie Gerstein?

Doktorka Jackie Gerstein je žena mnoha tváří – učitelka, inspirátorka, koordinátorka mnoha projektů zaměřených na rozvoj ICT kompetencí a zároveň přednášející na čtyřech amerických univerzitách o vlatních poznatcích, dosavadních zkušenostech s výukou žáků a o dynamických implementacích nových prvků do kurikula. J. Gerstein má praxi s výukou na mnoha základních, středních i vysokých školách. Specializuje se na integraci vědy a techniky, a to nejen u nadaných žáků, ale i u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami či u žáků ze slabšího sociálně-ekonomického prostředí. Všechny své poznatky předává studentům, kteří se připravují na výkon učitelského povolání.

Žáci společně s učitelem vytváří Maslowovu pyramidu potřeb, které mají vztah k technologiím. Díky tomu si žáci mohou lépe ujasnit, jaké priority v životě mají. Žáci nejdříve navrhují svou vlastní pyramidu potřeb a posléze s učitelem postupně rozebírají jejich důležitost, funkčnost a bezpečnost. Pro úspěch projektu je vždy nutné vysvětlit žákům kontext vyžadovaného úkolu (v tomto případě, co je to Maslowova pyramida potřeb) a dovést je ke kvalitní reflexi úkolu.

Více zde.