Archiv kategorie „Doporučujeme“

Aktuality ze vzdělávání ke dni 9. 8.

Mezi alternativními směry ve vzdělávání se objevují nové trendy

Mezi alternativními směry ve vzdělávání v posledních letech k již klasickým Montessori a Waldorfským školám přibyly například takzvané svobodné školy nebo školy, které prosazují intuitivní pedagogiku. Iniciativa k zakládání alternativních tříd a škol dnes vychází hlavně od rodičů, kteří jsou nespokojeni s podobou běžné výuky. Kvalita těchto škol je různá. ČTK to řekl ředitel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer.

V posledních třech letech se v ČR objevily i radikálnější vzdělávací alternativy. Z USA a Velké Británie pochází takzvané svobodné školy typu Sudbury a Summerhill, ve kterých děti sami rozhodují, co budou ve svém čase dělat. Neexistují zde žádné předem určené vzdělávací osnovy nebo předepsané učební plány, je to spíš způsob demokratické výchovy. Děti musí respektovat pouze určitá omezení v chování k ostatním.

Více zde.

Olga Medlíková: Vážně potřebujeme být tým?

O týmu se mluví, jezdí se na teambuildingy (ať už si pod tím představujete cokoliv), podporuje se týmový život a neformální týmové akce… Znamená to, že cokoliv jiného je špatně?

Tým se může postupně vyvinout ze skupiny spolupracujících lidí nebo ho můžete cíleně sestavit. Jednou z pomůcek pro výběr lidí do týmu i pro správné zařazení lidí na správné místo je dnes asi nejvíce používaný nástroj – Belbinova typologie týmových rolí, vzniklá na základě výzkumu autora na AdministrativeStaffCollege v Henley.

Více zde.

Jindřich Kitzberger: O čem si může povídat alternativní ředitel s tradičním ředitelem?

V českém základním školství se stále více začíná zabydlovat segment tzv. alternativních škol a roste zájem rodičů o vzdělávání dětí v těchto školách. Ve velké většině jde o školy soukromé, někdy i o skupiny rodičů v režimu tzv. domácího vzdělávání. Spíše výjimečně se jedná o školy veřejné (a v jejich případě jde nejčastěji o vytvoření alternativního programu v rámci jinak tradiční školy).

Pokud získáte přesvědčení, že je něco dobré pro děti, užitečné pro učitele, efektivní pro vaše řízení, tak už to určitě stojí za důkladnější prozkoumání. Pokud vás napadla cesta, kterou zřejmě uvítají jen někteří rodiče, není možné ji zvolit jen pro ně? Nemohou pak najít alternativu v rámci tradice?

Více zde.

Děti nemají v oblibě dlouhé cestování. Tipy na hry, které je zabaví

Jak zaujmout děti při cestě na dovolenou? Hry v angličtině nejen zkrátí dlouhou chvíli, ale navíc i přispějí k procvičení slovní zásoby či gramatiky.

Při hraní je vhodné dodržovat několik zásad. Pokud je hra pro dítě nová, musí si na ni postupně zvyknout a bude potřebovat podporu dospělých. Dále platí, že ne všechny děti jsou soutěživé. „Mohou být frustrované z toho, že prohrávají, proto je dobré občas zařadit takovou hru, u které není smyslem není zvítězit, ale jen se dobře pobavit,“ radí Lucie Bechná, Centre Exams Manager pro Helen Doron English v České republice.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání ke dni 26. 7.

Do 20. září 2017 trvá možnost vyjádřit se k návrhu revizí RVP

Rámcové vzdělávací programy jsou dokumentem, který je nutné po určitém čase podrobit revizi. Změny, které se ve společnosti odehrávají, měnící se sociální, ekonomické a politické, ale i přírodní podmínky, proměny deklarovaných hodnot a sdílené kultury, je potřebné promítat souběžně do všech RVP, které vymezují a popisují předškolní, základní a střední vzdělávaní. Poznání světa a jeho výklad se s rozrůstajícím se vědeckým poznáním proměňuje. RVP proto musí reagovat na šíři, hloubku, novou kvalitu i způsob poznávání. Změny probíhají i ve struktuře a náročnosti povolání: pravděpodobný je vznik nových a zcela odlišných profesí a pracovních pozic, zánik stávajících.

Základním cílem je připravit moderní kurikulum, které reaguje na nové společenské potřeby i na vybrané problémy, které byly ve stávajícím vzdělávání identifikovány. Při přípravě dnes platných RVP neproběhla důsledná revize obsahu vzdělávání, důraz byl kladen především na formu, která byla v českém vzdělávacím kontextu nová. Současná revize se musí týkat především obsahu vzdělávání, který je třeba koncipovat tak, aby odpovídal současným společenským potřebám.

Více zde.

Dialogem k lepšímu myšlení

Výzkum i selský rozum říká, že děti se víc naučí při aktivním zapojení do toho, co dělají – schopnost vstřebat a uchovat informace se zvyšuje diskuzemi, učením ostatních nebo řešením matematického problému. Mnoho škol přesto stále učí děti správné odpovědi na rutinní otázky, zamýšlí se zpravodajský server Quartz a představuje britskou studii, která potvrdila, že pokud se děti učí myslet a argumentovat, zlepší se jejich výsledky v matematice, přírodních vědách i angličtině.

Program nazvaný „výuka dialogem“ (dialogic teaching) je podle autora Robina Alexandra založena na přesvědčení, že diskuze podporuje myšlení a tím učení. V dialogových hodinách děti neodpovídají jen fakticky, ale učí se vyprávět, vysvětlovat, analyzovat, spekulovat, argumentovat nebo obhajovat. Učitelé mají podle Alexandra přejít od otázek „co?“ k „proč, jak, co když“ na „co si myslíš, že by se stalo, kdyby…“.

Více zde.

Lidové noviny: Dnes není třeba učit se věci, které potřebujeme, roky dopředu, říká Sugata Mitra

Publikujeme rozhovor Michala Bernátha se Sugatem Mitrou, který byl hostem letošního Meltingpotu na festivale Colours of Ostrava. Sugata Mitra se proslavil svým experimentem s počítačem zabudovaným do zdi, který nechal volně k dispozici na ulici indickým dětem, aby zjistil, co se děti samy naučí v jazyce, kterému nerozumí. Proč si myslí, že je současný vzdělávací systém zastaralý a jakou cestou je třeba vést změny? Rozhovor vyšel 21. 7. v Lidových novinách pod názvem Učitel není podstatný, je nahraditelný strojem, říká průkopník moderní výuky Sugata Mitra.

Profese učitele bude muset projít velmi radikální změnou. Proces kdy učitel přímo podává informace žákům je už vlastně zastaralý. Přesto vždycky velmi váhám při používání slova zastaralý, jelikož v minulosti existovali velcí učitelé, kteří si to uvědomovali. Desítky, stovky i tisíce let zpět. Nazval by jste například Sókrata učitelem? Vždyť nic neučil. Přesto ho považujeme za jednoho z největších učitelů v historii lidstva. To je ten zásadní rozdíl, to potřebujeme u učitelů změnit.

Více zde.

Prázdniny si děti zaslouží, vzdělávat se ale mohou i v létě. Třeba pomocí vlastních projektů a na campech

Vysvědčení a letní prázdniny chápe většina dětí i rodičů jako dvouměsíční přestávku od učení a školních povinností. Léto však podle odborníků nemusí nutně vést k úplnému zastavení vzdělávání. Dítě se může mnohé naučit například realizací vlastních projektů či účastí na vzdělávacích campech či kurzech.

Rodiče, kteří dají dítěti prostor pro vytváření vlastních projektů, mají přitom velkou spoustu možností, kam aktivitu směřovat. Může se jednat třeba o přípravu rodinných výletů, kdy dítě samo vyhledává cestu na mapě, zjišťuje informace o jízdních řádech a otvíracích dobách památek, stanovuje časový itinerář a rozpočet, nebo si o zajímavých lokalitách pro své rodiče a sourozence připraví prezentaci. Z dalších možností se nabízí tvorba a vedení prázdninového deníku, stavba stromového domku, nebo třeba ušití batohu či vytvoření vlastní kuchařské knihy rychlých receptů.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání ke dni 12. 7.

Správné aplikace

O prázdninách se většina rodin dostane alespoň na pár dní na dovolenou – a podle průzkumu na ní hlavně chtějí kvalitně trávit společný čas. Při cestování ale vznikají prostoje a nezbytným společníkem je pro děti často tablet nebo chytrý telefon. Jak vybrat ty správné aplikace, aby čas před obrazovkou nebyl jen zbytečná a mozek ničící aktivita, radí zpravodajský server NPR.

Děti, zejména ty nejmenší, potřebují ke svému vývoji hru a používání fantazie. Nejlepší aplikace jsou proto ty, které jsou více hračkami než hrami. Podobné nabízí např. oceňovaná Toca Boca, která v první aplikaci Toca Tea Party imitovala hru, ale bez úrovní a bodů. Spoluzakladatel společnosti ji přirovnává k Legu, ve kterém taky nejde vyhrát, jen si hrát. Na podobném principu funguje i digitální domeček pro panenky My PlayHome nebo scrapbook Me od TinyBop, který lze vyplňovat pomocí zodpovídání otázek, nahrávání videí nebo obrázků.

Více zde.

Aktuálně.cz: Netestujme děti. Raději zkoumejme podmínky, ve kterých je učíme

Publikujeme text Markéty Hronové, který vyšel 4. 7. na zpravodajském webu Aktuálně.cz. Upozorňuje v něm na nový způsob testování, který budou zkoušet vybrané české školy. Jde o testy vyvinuté americkým neuropsychologem Stevem Hughesem, které se zaměřují na oblasti jako je kritické myšlení nebo sociální dovednosti.

V Česku se často mluví o tom, že velkým problémem ve školách je moc dětí ve třídách. S tím ale Hughes nesouhlasí. Na počtu žáků ve třídě podle něj záleží jen u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. „Na ně učitel potřebuje více času, aby se jim mohl individuálně věnovat. Pro běžné třídy to ale není řešení. Vzdělávání se automaticky nezlepší, pokud snížíme počet dětí ve třídě, to neplatí,“ varuje.

Více zde.

Josef Maňák, Vlastimil Švec, Tomáš Janík: O vzdělávání, o učitelství a tak trochu i o pedagogice

Tři představitelé tří generací pedagogů – prof. Josef Maňák, prof. Vlastimil Švec a doc. Tomáš Janík – jejichž profesní dráhy se v čase protínaly, vedou v útlé a sličné knížce vydané Masarykovou univerzitou v edici Reflexe zajímavý rozhovor.

Švec: V průběhu našeho rozhovoru si uvědomuji polaritu teorie a praxe. Vždy je určité napětí mezi teorií a praxí, ale zdá se mi. Že jsou určité teorie nebo přístupy, které nenacházejí příliš odezvu v praxi, i když učitele zajímají. Například byla teoreticky rozpracována problematika stylů učení, psychosociálního klimatu školní třídy a další. Když se ale podíváme do praxe, tyk tyto teorie ne vždy fungují. Přitom například se styly učení by měl učitel pracovat, neboť žáci jsou různí.

Více zde.

Hana Vaverková: Hurá na prázdniny!

Jak kdo a jak kde. My, holky z Droždína, míříme do Bílých Karpat na letní školu matematiky profesora Hejného. Už jsem to vloni zažila, takže tuším, do čeho jdu. Mám za sebou první rok, kdy jsem se snažila pochopit to, co mi moji znalí čtvrťáci trpělivě vysvětlují. Něco mi došlo a ke spoustě se ještě musím dobrat. Tady v Pozlovicích u Luhačovické přehrady mám na matematické objevy a taje 4 dny. Naše pobytová letní škola má název „Učíce, učíme se, aneb jak tráví učitelé prázdniny?“ Tak schválně, jak?

Koukáme se na video ze 4. třídy. Najdete ho na webu Pomáháme školám k úspěchu. Paní učitelka říká: Myslím si číslo. Jeho šestina je o 3 menší než jeho třetina. Jaké číslo si myslím? Všechny děti počítají, kdo ví, napíše výsledek na stírací tabulku a ukáže. Paní učitelka se ptá – kdo má problém? Kdo umí dát radu? Má někdo jiný nápad? Bereme? Děti dojdou ke správnému výsledku různými cestami. Umí argumentovat a obhájit svůj názor.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 28. 6.

Na rozvoj škol je v OP VVV připraveno dalších 700 milionů

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako Řídicí orgán Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání vyhlásilo dne 20. června 2017 výzvu Budování kapacit pro rozvoj škol II. Pro žadatele je ve výzvě připraveno 700 milionů korun.

Cílem výzvy je podpora škol v zavádění hodnocení, které poskytne informace o učení žáků využitelné k úpravám ve výuce. Mezi další podporované aktivity patří vzdělávání vedoucích pedagogických pracovníků a zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků v oblasti výuky odborného cizího jazyka. Výzva se zaměřuje také na propojování formálního a neformálního vzdělávání a podporu v oblasti kompetencí pro demokratickou kulturu. Školy a školská zařízení, organizační složky státu, územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace, nadace, spolky, zájmová sdružení a další subjekty mohou o dotaci žádat do 29. září 2017.

Více zde.

RVP ZV by měl být dál zaměřen na kompetenční pojetí vzdělávání, jeho revize je však potřeba, shodli se odborníci

Přinášíme shrnutí květnové debaty na Kulatém stole SKAV a EDUin, kde se diskutovalo o revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. Hosty debaty byli Iva Cichoňová, ředitelka ZŠ Angel v Praha 12, Olga Doležalová, učitelka a zástupkyně Společnosti Montessori ČR a SKAV, Daniela Růžičková, garantka ICT a Člověk a svět práce z Národního ústavu pro vzdělávání, Karel Tomek, metodik Národního ústavu pro vzdělávání a Jan Tupý, spoluautor koncepce RVP ZV. Josef Valenta, který se debaty nemohl osobně zúčastnit, zaslal vypracované odpovědi na předem položené otázky. Debatu moderoval Zdeněk Slejška, ředitel EDUin.

Olga Doležalová upozornila, že řada škol dodnes neví, co jim RVP umožňuje. Jako velkou výhodu vidí, že učivo není závazné, ale pouze doporučené. Revize by neměly probíhat v podobě doplňování, ale měly by se dít souběžně ve všech vzdělávacích oblastech. Bylo by podle jejího názoru vhodné vydat jednou za čas dokument, který zahrnuje zapracované změny, aby si učitelé mohli společně sednout a pracovat s tím dohromady.

Více zde.

Ondřej Hausenblas: Na jaké potíže obvykle narážejí reformní učitelé?

Když si po téměř dvaceti letech přečtete tento článek, musíte se obdivovat, že vůbec někdo všechny tyto překážky překonal a že dnes u nás máme opravdu moderně učící učitele a školy. Možná si také uvědomíte, jak svázaný, ze všech stran kontrolovaný byl v té době učitel a co všechno se musel naučit zvládnout. Jak dlouhou cestu někteří kolegové i rodiče ušli až k současnému pojetí svobodné školy! Ne každý je se změnami spokojen, někdo by si dokonce přál návrat jednotné školy. Ale jsou děti „jednotné“? Je svět stejný jako dřív? A co teprve budoucnost! Nezbyly nám některé překážky až do dneška?

Pohyb ve třídě, ruch, míra svobody dětí nevyhovuje tradičním představám o kázni a bezpečnosti ve třídě a škole – učitel vysvětluje kritikům, že naléhavějším úkolem školy je navyknout děti na svobodu, naučit je autonomii, a že tradiční obavy jsou přehnané a škodlivé. Učitel přesvědčuje rodiče, že za jejich dítě nemůže nikdy nikdo mít takovou odpovědnost, že by se nic nepřihodilo, ledaže by dítě nedělalo vůbec nic, ani se nic nenaučilo.

Více zde.

Na učitelských blozích lze zjistit, jak vytvořit poutavou infografiku a jaké aplikace se hodí pro začátek hodiny matematiky

Inspiraci a návody, jak zapojit technologie do výuky, mohou učitelé získat od kolegů, kteří své postupy zveřejňují. Velmi aktivní skupinu tvoří učitelé sdružení v GEG ČR, kteří se navzájem potkávají, sepisují své zkušenosti a zveřejňují je na svých blozích. Pomáhají tak všem učitelům, kteří chtějí učinit výuku zajímavější.

“Vzájemná spolupráce mezi učiteli a sdílení zkušeností jsou předpokladem, aby se vzdělávání mladých lidí vyvíjelo lepším směrem. Mnozí gegaři publikují pod některou z otevřených variant veřejné licence Creative Commons, což přináší ostatním kolegům právní jistotu, že případné adaptace pro potřeby třídy a další sdílení bude bez jakéhokoliv rizika. To je jeden z hlavních principů otevřeného vzdělávání,” říká Tamara Kováčová z EDUin, kde vede projekt Otevřené vzdělávání.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 21. 6.

Senátní úpravy kariérního řádu jsou nepřijatelné, řekl Štech po schůzce se Zemanem

Prezident Miloš Zeman mluvil v úterý odpoledne s nastupujícím ministrem školství Stanislavem Štechem hlavně o kariérním řádu učitelů a o návrhu rozpočtu pro školy na příští rok. Štech po schůzce na Hradě odmítl před novináři úpravy kariérního řádu, jak je navrhl Senát. Debata o rozpočtu se týkala podle Štecha hlavně vysokých škol.

„S prezidentem jsem strávil 55 minut debatou nad mými představami o tom, co se dá v těch posledních čtyřech až pěti měsících zvládnout,“ řekl Štech. Zeman mu také potvrdil středeční jmenování.

Více zde.

Učit laskavost se vyplácí

Být laskavý a ohleduplný, dbát na ostatní a chovat se k nim mile jsou vlastnosti, které by se podle psychologů měly učit a pěstovat na školách, analyzuje server KQED.

Podle harvardské studie z roku 2014 je ale laskavost mezi žáky druhých stupňů a středních škol ceněna méně než úspěch a osobní štěstí. Výzkum zpovídal na 10 000 dětí a jejich rodičů a ukázalo se, že zatímco 96 % rodičů chce především, aby jejich děti byly laskavé, 81 % potomků si myslí, že rodiče si více cení úspěchu a štěstí. Podobně je tomu mezi učiteli a studenty: 62 % žáků věří, že studijní výsledky jsou pro jejich pedagogy to nejdůležitější. A takovéto přesvědčení děti ovlivňuje – ty, které dávají laskavost až za úspěch a štěstí a věří, že to stejné chtějí i jejich rodiče, dosahují na škále empatie horších výsledků.

Více zde.

Očima expertů: Dílny ve škole 21. století

Pokud se vrátí do škol pracovní činnosti, vzroste zájem žáků o technické obory, tvrdí zástupci firem. Je tomu skutečně tak? A co by se mělo v podobném předmětu učit?

Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, podotýká: „Se zavedením dílen souhlasím – pokud budou podávány zábavnou formou a budou reagovat na moderní poznatky. Výrobou stojánku na pohlednice v době MMS a Facebooku nikoho nenadchnete. Cesta vede přes moderní technologie. Protože jinak se dočkáme efektu, kdy postarší pedagog v modrém plášti bude vysvětlovat u ponku rozdíl mezi pilníkem a rašplí, zatímco žactvo bude dávno doma chrlit své obrobky z vlastnoručně sestavených a naprogramovaných 3D tiskáren.

Více zde.

Jak vykouknout z informační bubliny

Článek komplexně vysvětluje problematiku zkreslování, kterému je vystaveno naše vnímáni informací přicházejících k nám online. Toto zkreslení začíná mít významný dopad na stav a vývoj světa. A bohužel se zvětšuje. Proto je nezbytné, abychom všichni věděli, jak vzniká, a uměli mu čelit.

V praxi to například může znamenat, že pokud se na stejný dotaz uživatel zeptá internetového vyhledávače ve svém notebooku či chytrém mobilu nejdříve v Praze a pak v Brně, může dostat různé odpovědi, resp. různé pořadí odkazů výsledků ve vyhledávání. A především se mu mohou zobrazovat jiné reklamy.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 14. 6.

Vláda schválila navýšení platových tarifů nepedagogů

Od 1. července dojde ke zvýšení platových tarifů nepedagogických pracovníků regionálního školství. Novelu nařízení vlády č. 564/2006 Sb. schválila vláda na svém zasedání 31. května. Platové tarify nepedagogických pracovníků, kterým dnes přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů v příloze č. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., se zvýší o téměř 10 %.

Peníze se do škol a školských zařízení dostanou formou rozvojového programu MŠMT, na základě kterého bude krajům poskytnuta účelová dotace. Žádost o dotaci kraje ani školy nebudou podávat. Jakmile bude schválenému nařízení vlády přiděleno číslo ve Sbírce zákonů, MŠMT zveřejní vyhlášení rozvojového programu „Zvýšení platů nepedagogických zaměstnanců regionálního školství“ na období 1. července – 31. prosince 2017 na svých webových stránkách. „Ministerstvo financí uvolnění těchto finančních prostředků odsouhlasilo,“ uvedla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.

Více zde.

Odborník na maturity: Máme skvělé učitele, naši studenti jsou ale méně motivovaní než ti američtí

Čeští učitelé jsou skvělí, matematiku učí dobře, myslí si Martin Mikuláš, který přednáší na Karlově univerzitě a pracuje v mezinárodní testovací agentuře. Na rozdíl od mnoha kritiků výuky matematiky na českých školách tvrdí, že například v USA se učí stejně, ale studenti mají mnohem lepší výsledky. Rozdíl je v motivovanosti studentů, říká Mikuláš v rozhovoru. Větší počet propadlíků ve státní maturitě z matematiky než z angličtiny je ale dán tím, že politici testu z angličtiny schválili mnohem benevolentnější hodnocení, než udávají mezinárodní standardy.

Často se říká, že učitelé neumějí motivovat studenty a udává se, že vnitřní motivace je důležitější než vnější. To je nesmysl. Obě dvě motivace jsou důležité, měly by se propojovat a vzájemně doplňovat. Podle mě by se mělo v uzlových bodech vzdělávacího systému testovat. Žáci i stát by tak dostali nějakou zpětnou vazbu. Zavádět zpětně vyšší standardy ve vzdělávání je vždy problematické. Považuji proto za chybu, že bývalý ministr školství Petr Fiala zrušil dvě úrovně maturit.

Více zde.

Školská informatika v současné podobě končí, děti se od příštího roku budou učit i základy programování

Při výuce informatiky se dnes klade důraz hlavně na uživatelské dovednosti. V českých školách děti poznávají hlavně Word a Excel, dozvídají se o součástech počítače a také o softwaru, který na něm běží. Od příštího roku by se ale měly začít učit také základy programování, což je dovednost, která se už od základních škol vyučuje ve vyspělých zemích. Národní ústav pro vzdělávání teď dokončuje nové osnovy pro počítačovou gramotnost, které mají být na současné poměry převratné.

„Ve Velké Británii se základy programování učí už od první třídy, ve Finsku je programování součástí matematiky,“ uvádí Daniela Růžičková z Národního ústavu pro vzdělávání. Do podzimu mají být nové osnovy dokončené k připomínkám, příští rok se mohou změny projevit v prvních školách. Nabíhat ale budou postupně, až do roku 2021.

Více zde.

Finská škola hrou. Místo biflování se žáci učí obstát v dnešním světě

Skoro dvě desetiletí se Finsko chlubí špičkovým školstvím a tamní studenti pověstí světových premiantů. Digitální éra si ale podle Helsinek žádá nový přístup – méně knih a sezení v lavicích, zato více technologií a kontaktu se světem. Loni proto finská vláda nařídila takzvané projektové učení. Studenti si spolu s učiteli sami vyberou téma a několik úhlů pohledu na něj. Stejně jako čas, který tématu věnují.

„Cílem je navodit hlubokou, detailní úroveň učení se s využitím metod na bázi průzkumu či výzkumu podpořenými tématy, která jsou skutečná, zajímavá a důležitá pro studentův každodenní život. Je to propojení praxe a teorie,“ přibližuje projektové učení ředitel waldorfské školy Pavel Seleši. Takto žáci proberou zatím jedno téma ročně, v Helsinkách dobrovolně dvě.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 7. 6.

Kraje dostanou peníze na zvýšení platů nepedagogů do týdne, říká Valachová
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/valachova-ucitele-platy-kraje-dkf-/domaci.aspx?c=A170606_125131_domaci_hm1

Kraje dostanou peníze na zvýšení platů nepedagogů do týdne, říká Valachová

Peníze na desetiprocentní nárůst platů pro nepedagogické pracovníky ve školství, který má platit od letošního července, by kraje měly dostat do týdne. Po úterní schůzce s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) to řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Celkem bude uvolněno 800 milionů korun.

Valachová s Pilným řešila také peníze na pomůcky pro mimořádně nadané děti ve školách a na školní družiny. Vláda Pilnému uložila najít na to v letošním rozpočtu do července 400 milionů korun. „Ministr financí potvrdil, že tyto nároky dětí mají absolutní přednost před ostatními v letošním roce,“ prohlásila Valachová.

Více zde.

Digitální gramotnost českých žáků i učitelů pokulhává. Vládní strategii navzdory

Už tři roky má v Česku fungovat výuka informatiky podle nových pravidel. Vláda tehdy přijala strategii digitálního vzdělávání, čímž chtěla výuku posílit a zkvalitnit. Podle učitelů se ale plnění této vládní strategie stále zpožďuje. Nedaří se zejména rozvíjet celkovou digitální gramotnost žáků i samotných kantorů.

Školy velmi přivítaly vládní strategii digitálního vzdělávání, která měla učitelům a žákům pomoct. Počítá s úpravou vzdělávacích programů nebo stanovením standardů, co by měli učitelé z oblasti IT umět a znát. Jenže její realizace pokulhává. „Stále chybí obecně vzdělávání učitelů, kteří přijdou do praxe, aby s digitálními technologiemi uměli zacházet. Hlavně didakticky a hlavně v tom svém oboru,“ potvrzuje za školské informatiky Martin Lána.

Více zde.

Více než čtvrtina dětí z domovů chodí na speciální základní školu

Téměř tři z deseti dětí (28 procent), které vyrůstají v dětských domovech, navštěvují speciální základní školu. Ze starších dětí navštěvuje 72 procent učiliště a čtvrtina některou ze středních škol. Tři procenta náctiletých studují na gymnáziu. Na 43 procent těchto dětí studium na středoškolském stupni nedokončí. Vyplývá to z průzkumu agentury Perfect Crowd pro Nadaci Terezy Maxové.

Mezi nejčastější problémy či bariéry, které dětem brání k dosažení vyššího vzdělání, patří z pohledu vedení dětských domovů zanedbání péče původní rodinou nebo malá či žádná podpora v rodině.
Problémem bývá i nižší sebevědomí a motivace, případně vrozená omezení jako nízké IQ. Na formování dítěte a jeho motivaci působí i fakt, že domovům není v dostatečné míře zajištěna podpora doučování, psychologická podpora či kroužky, zjistila nadace.

Více zde.

Ministryně Valachová: Změna výuky matematiky může změnit to, že se jí studenti budou méně bát

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová se setkala se zástupci dětí, žáků a rodičů, hlavním tématem byly maturity.

Představitelům Fóra rodičů, České středoškolské unie a Národního parlamentu dětí a mládeže ministryně představila kroky k zavedení povinné maturity z matematiky. Hovořilo se také o možnosti dětského ombudsmana, který by hájil zájmy dětí, a zlepšení klimatu ve školách.„Změna výuky matematiky postupně může změnit to, že se jí studenti budou méně bát,“ uvedla ministryně k obavám o zvýšení neúspěšnosti u maturit.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 31. 5.

Valachová zatím neodejde, ráda by dokončila rozdělanou práci. Je to věc premiéra a prezidenta, řekla

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) v úterý nijak nepřipomínala politika, který by měl mít již sbaleno. Minulý týden oznámila svou rezignaci k poslednímu květnu, ve vládním křesle ale zatím zůstává. A podle všeho v něm bude sedět ještě na začátku června.

„Chci ještě vyjednat co nejlepší rozpočet pro školství, protože poté bude možné navýšit platy učitelů, což jsem slíbila,“ přibližuje své další kroky. Na otázku, jestli tedy nechce zůstat ministryní až do voleb, odpověděla, že toto není v jejích rukou. „Hlavní věc je, že premiér poslal mou demisi na Hrad,“ říká Valachová.

Více zde.

Valachová: Asi jsem to neměla pokládat a byla bych v klidu

Odstupující ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) odpovídala deníku Právo na otázky okolo dotačního skandálu a navyšování platů učitelů.

Vůbec nejsem spokojená s tím, jak pan Babiš rozpočet sestavil. Není tam to, co jsem žádala. Také to neodpovídá žádným předchozím dohodám a jednáním ani schválené rozpočtové strategii státu. Dokonce ani usnesení Sněmovny a zadání od vlády. Jak potom přiblížíme učitelské platy nějakému normálu? Budu žádat asi o tři miliardy víc, než teď v návrhu je. To ještě stihnu.

Více zde.

Víceletá gymnázia se utrhla ze řetězu, dnes už jsou tuctová, míní Růžička

Měla to být mimořádná příležitost pro mimořádné děti. Osmiletá gymnázia se však utrhla ze řetězu, což má na děti i rodiče negativní dopady, myslí si Jiří Růžička, senátor a ředitel elitního pražského Gymnázia Jana Keplera. Letošní první ročník jednotných přijímací zkoušek na střední školy hodnotí kriticky. „Opravy slohových prací Cermatu trvají neuvěřitelně dlouho,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Ve školství – a nejen v něm – se v posledních letech markantně projevují tendence státu vše centralizovat a držet pevně v rukou. Nesmírně nám to komplikuje život, především administrativně a časově. Jednotné přijímací zkoušky probíhají ve dvou termínech na čtyřleté a osmileté obory a je kolem nich spousta práce. Jednotné maturity se konají přece jen už delší dobu, takže jsou lépe zaběhlé. Když se ale sejdou najednou přijímačky a maturita, je to smrtící koktejl. V tomto skoro dvouměsíčním období od rána do večera nedělají učitelé a ředitelé skoro nic jiného. A bohužel ani studenti nemají řádnou výuku.

Více zde.

Poslední šance předložit projekt v „EU peníze školám – MŠ a ZŠ“

Čerpala Vaše základní škola v letech 2010–2015 finanční prostředky v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost na tzv. šablony? Chcete Vaši školu dále rozvíjet za finanční podpory fondů EU prostřednictvím šablon tentokrát z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání? Máte jedinečnou šanci předložit svůj projekt. Ale POZOR, termín ukončení příjmu žádostí o podporu je do 30. 6. 2017. Doporučujeme tedy přípravu projektu zbytečně neodkládat.

Více než 3 900 mateřských a základních škol již předložilo žádost o podporu ve výzvě Šablony MŠ a ZŠ I. Cílem výzvy je podpořit mateřské a základní školy. Na tyto aktivity je vyčleněna celková částka 4,5 mld. Kč, kterou mohou využít všechny základní školy v ČR (0,5 mld. Kč je určeno pro MŠ a ZŠ v Praze a více než 4 mld. Kč pro MŠ a ZŠ z území celé ČR mimo hl. m. Praha).

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 24. 5.

Chci ty nejlepší učitele, říká Valachová. Vláda na platy kantorů uvolnila přes 400 milionů korun

Na odměňování učitelů vláda uvolnila 404 milionů z obsluhy státního dluhu. Pedagogové si je mají od září rozdělit podle kariérního řádu, který bude 31. května projednávat Senát. Pokud ho schválí, rozdělí novela učitele do tří stupňů od začínajících po vynikající. Podle tohoto zařazení budou také odměňováni. O rozhodnutí kabinetu informovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Novinářům řekla, že ministři na její žádost předlohu odhlasovali jednomyslně.

Sněmovna při schvalování se souhlasem Valachové stanovila také příplatky pro třídní učitele, a to na 1000 až 1500 korun měsíčně. Nyní se podle Valachové pohybují jen kolem 400 korun hrubého, vláda navrhovala příplatek od 500 do 2000 korun měsíčně podle typu školy. Učitelé třetího stupně budou mít ze zákona třítisícový příplatek za to, že budou zajišťovat profesní rozvoj pedagogických pracovníků školy a metodicky usměrňovat a koordinovat vzdělávací a výchovnou činnost učitelů. Atestace pro třetí stupeň mají být ale spuštěny až v roce 2021.

Více zde.

Maturanti z matematiky se oproti loňsku zlepšili

Z 16 007 maturantů, kteří si letos na jaře zvolili ve společné části matematiku, jich v didaktických testech uspělo 78,3 %. To je o 1,5 % lepší výsledek, než vloni. Úspěšnost maturantů z českého jazyka se naopak letos o 1,3 % snížila. Kromě maturit letos čekaly střední školy s obory vzdělání s maturitou poprvé povinně také jednotné přijímací zkoušky.

Ještě před začátkem maturit se na středních školách v oborech vzdělání s maturitní zkouškou konaly jednotné přijímací zkoušky. Konkrétně uchazeči skládali didaktické testy z předmětů matematika a český jazyk a literatura, a to ve variantách pro čtyřleté obory vzdělání, pro osmiletá gymnázia a pro šestiletá gymnázia. „Jednotné přijímací zkoušky dopadly úspěšně. Ověřili jsme, že znalosti absolventů základních škol a uchazečů o střední školy postačují pro další studium. Ukázalo se, že jednotné přijímací zkoušky spravedlivěji hodnotí znalosti žáků základních škol,“ uvedla ministryně Valachová.

Více zde.

Děti tráví na YouTube hodiny. Závislost ale poznáte jinak, říkají odborníci

Děti je milují a dokážou se na videa youtuberů dívat hodiny. Kdy ale zpozornět, zda potomek nepřekročil pomyslnou mez? A kdy už se dá hovořit o závislosti? Na to, jak s dětmi řešit tuto posedlost, se server iDNES.cz zeptal několika odborníků. „S dětmi se na videa občas dívejte. Jejich oblíbené youtubery před nimi ale neshazujte,“ radí rodičům.

Děti, jejichž rodiče se rozhodnou vyhledat odbornou pomoc, zpravidla mají kombinovaný problém – se sledováním videí i hraním her, k čemuž řada youtuberů poskytuje návody. Nejnáchylnější jsou ve věku 11 až 16 let. „Rodiče přicházejí a chtěli by slyšet, že dítě je nemocné, je to pro ně přijatelnější, než se dozvědět, že má poruchy chování. Jen těžko si připouštějí selhání ve výchově,“ líčí Michaela Štáfková z adiktologické ambulance v Kladně zkušenosti z praxe.

Více zde.

Petra Dočkalová a Monika Patzáková: Možnosti práce s chybou v hodinách českého jazyka u dětí staršího školního věku

Gumovací pero……jedna z úžasných vychytávek dnešní doby, pomůcka, která je mezi dětmi velmi oblíbená, ať už pro svůj design, dlouhou životnost, ale i pro možnost gumování. Vygumuji to, co se nepovedlo, úplně to odstraním a přepíšu, předělám, kouzlo – nechám zmizet chybu, schovám ji, aby ji nikdo – ani já, ani učitel – neviděl…

Není důvod ani pro mě, coby učitele, říci: „Tohle nevím, nejsem si jistá.“ A hledat v pravopisných pravidlech. Někdy také dělám chybu úmyslně – na tabuli náhle není tečka za datem, objeví se špatná koncovka apod. Je radost, když děti reagují, že to nemám dobře a tím krásně nahrávají na otázku „Proč si to myslíš?“. A samozřejmostí je pak mé poděkování.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 17. 5.

Nástupce Valachové musí dát do pořádku dotace na sport a vyjednat rozpočet pro školství

Kateřině Valachové (ČSSD) zbývají poslední dva týdny v čele ministerstva školství. V Karmelitské ulici usilovně pracují, aby se co nejvíce věcí stihlo do konce května, kdy chce Valachová z úřadu odejít. V červnu už by ho měl vést nový ministr či ministryně. Nástupce bude muset v první řadě co nejrychleji udělat pořádek v dotacích na sport.

Premiér Bohuslav Sobotka se příští týden začne scházet s kandidáty, kteří by Valachovou mohli nahradit. „Nechci teď spekulovat o konkrétních jménech,“ odmítl ČTK sdělit, koho si na schůzky pozval. Zatím se hovoří jen o jediném kandidátovi − Stanislavu Štechovi, současném náměstkovi ministryně. Ten měl dosud na starosti především zákon, který má podpořit integraci postižených dětí do běžných škol. „Zatím koluje jméno náměstka Štecha, ale to je vše, co k tomu můžu říci,“ potvrdila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Více zde.

Celkem 246 projektů z OP VVV přispěje k lepšímu vzdělávání

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dokončilo hodnocení dalších čtyř výzev Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání zaměřených na zvyšování kvality regionálního školství. Hodnoceno bylo 317 projektů za více než 3,4 miliardy korun. Úspěšně hodnotícím procesem prošlo 246 projektů za téměř 3,2 miliardy korun, většina z nich se již nachází ve fázi realizace.

Celková alokace výzev Individuální projekty systémové a Individuální projekty systémové II byla 2,45 miliardy korun. Desítka projektů, která úspěšně prošla hodnocením, dostane téměř 2,2 miliardy korun. Konkrétně finanční podporu získaly projekty Národního institutu pro další vzdělávání, Národního ústavu pro vzdělávání, Úřadu vlády České republiky a České školní inspekce. Již nyní se 7 z nich nachází ve fázi realizace. „Cílem těchto projektů je systémově a koncepčně snížit nerovnosti ve vzdělávání, podpořit kvalitní řízení vzdělávacího systému a učitele jako klíčový předpoklad kvalitní výuky,“ doplňuje Václav Velčovský, náměstek pro řízení sekce operačních programů.

Více zde.

Jak naučit to, co víte, a jak přitom zvládnout celou třídu?

V březnu se neusmívej, byla jedna z prvních rad, které jihokorejský učitel Yoon Young Lee dostal při nástupu do zaměstnání. Březen je tamní první měsíc školního roku a rada odkazovala na to, že ze začátku má být učitel přísný a neosobní. Lee touto citací otevírá na blogu OECD Education Today svůj příspěvek o pocitech a potížích nastupujících učitelů.

Závěry z dat pro TALIS 2013 (mezinárodního šetření o vyučování a učení) zkoumají, nakolik se noví učitelé cítí být připraveni co do obsahu učiva v předmětu, které učí, co do pedagogických znalostí a co do „třídní praxe“. Poslední dvě pole přitom za tím prvním zaostávají. Zatímco 51 % učitelů se cítí velmi dobře připraveno co do oborových znalostí, jen 32 % se takto cítí ohledně pedagogiky a 34 % ohledně třídní praxe. Pocit připravenosti u začínajících učitelů je samozřejmě nižší než u jejich zkušenějších kolegů – a rozdíl je znatelný právě u posledních dvou oblastí.

Více zde.

S Wordem se budou žáci učit v hodinách češtiny, s Excelem v matematice. A v informatice budou programovat

Počítače neboli informatika se na základních školách učí 45 minut týdně v jednom ročníku na prvním a v jednom ročníku na druhém stupni. Žáci se obvykle jen stihnou naučit pracovat ve Wordu, v Excelu či vytvořit prezentaci. To se má brzy změnit. V „nové“ informatice by děti měly porozumět tomu, jak počítače myslí a pracují, aby obstály v budoucím světě, kde počítače ovlivní téměř všechna odvětví.

„Uživatelské dovednosti s počítačem by měly být přirozenou součástí ostatních předmětů. Učitelé budou vyškoleni, aby moderní technologie uměli do výuky zapojit nenásilně,“ uvádí Věra Ondřichová z ministerstva školství, která má na starosti komunikaci změn.

Více zde.