Aktuality ze vzdělávání

Jan Voda: Úděl začínajícího ředitele

Během prázdnin byly do funkcí uvedeny desítky nových ředitelů. Řada z nich se ujímá vedoucí role poprvé, bez předchozích manažerských zkušeností, jen s entuziasmem a přesvědčením, že chtějí vést školu jinak a lépe. Jaké šance na úspěch má ředitel novic, který se ještě nedávno věnoval výhradně pedagogické práci a vedoucím pracovníkem se stal doslova přes noc? Zahraniční i české výzkumy upozorňují, že tento přestup představuje v kariéře učitele značnou zátěž, provázenou mj. prožitky osamocenosti ve funkci a nepřipravenosti na nové role.

Situací “novopečených” ředitelů se zabýval i výzkum v Centru školského managementu na PedF UK (2015). Respondentům výzkumníci položili otázku: “Do určitého okamžiku jste byl učitelem, pak jste se najednou stal ředitelem školy. Jaké byly vaše pocity, k jakým změnám došlo ve vašich postojích vůči škole, učitelům apod.?” Z odpovědí je zřejmá shoda, že nástup do funkce znamená zpřístupnění skutečností, které zůstávají řadovému učiteli skryty. Tyto skutečnosti představují obvykle spíše nepříjemné překvapení, např. ve spojitosti s ekonomickou či materiální situací školy, se stavem plnění úkolů a způsobilostí zaměstnanců se s těmito úkoly úspěšně vyrovnat.

Více zde.

Naučit děti číst a psát je rok od roku těžší, říká ředitelka školy

Už sedm desítek let působí v sousedství kostela sv. Mikuláše tak trochu jiná škola. Její název se v průběhu let měnil, poslání ale zůstalo. Deset let školu vede ředitelka Miloslava Hartmannová. Tamní učitelé a speciální pedagogové tu vštěpují znalosti dětem, které neměly v životě štěstí a narodily se nebo během života získaly nejrůznější poruchy či poškození. A kvůli tomu jim učení nejde vůbec lehce.

V současné době máme přibližně 160 žáků. Do základní školy, dříve praktické, chodí přes 100 žáků, v základní škole speciální jich máme více než 50. Na této škole máme v současné době zřízeny tři autistické třídy. Také máme jednu třídu v denním a týdenním stacionáři Mája, kde jsou vzděláváni žáci s těžkým a hlubokým mentálním postižením.

Více zde.

Roman Král: Já nevím

Žáci, položím vám otázku, pište si: V předposledních volbách v našem městě zvítězily strany A, B a C, v radě města usedly zástupci z těchto tří stran a do opozice v zastupitelstvu pak ještě strany E a F. O čtyři roky později dopadly volby jinak. Zvítězily A, E a F, ale složení rady i zastupitelstva se v podstatě nezměnilo. Otázka zní: O jaké politické zřízení se jedná? Já ti dám, Voráčku, fake-demokracii, to uvidíš! To není žádná legrace! A pro chytré hlavičky ještě druhá problémová otázka: Jak je to možné? Pokud byste si s tím nevěděli rady, drobná nápověda: Kdo zůstal po volbách spokojený a kdo ne? Máte deset minut a neopisovat. Otázku K čemu je dobrý volič? necháme na příště.

Chyba je něco nepatřičného a uniká nám, že právě ti, kteří si luxus chybovat dovolili, se postavili na své vlastní nohy. Obava z chyby, nedokonalosti, „neúspěchu“ je na překážku zdravé, obohacující komunikaci a ničí efektivní spolupráci. Cítím se pod tlakem, devastuje to mou sebehodnotu, protože nevědět je rizikové a špatné. Odvádí mě to od sebe, od mých potřeb, až mě to postupně naučí, že i já budu volat po silných jedincích, kteří jsou rázní, neptají se, vědí. Kteří neuhnou z cesty. Neslyším, co říkají, ale není to podstatné. Důležité je, že mluví jasně a bez skrupulí. Hají mé zájmy: (Vůbec mi přitom nevadí, že sám už své zájmy neznám.) „Jsme s vámi!“, „Rozumíme vám!“, Nikdo si na vás vyskakovat nebude!“ hladí mé ego slogany. „Referendum vždy a všude.“ Tomu svěřím svůj hlas.

Více zde.

Ukazujeme dobré příklady využití otevřených vzdělávacích zdrojů

Jak používat Wikipedii ve výuce, jak se rozvíjí kultura sdílení mezi učiteli nebo jak využívat otevřená data ve výuce. To jsou konkrétní příklady, které lze najít v nové brožuře Aliance pro otevřené vzdělávání, která je určena nejen učitelům, ale i dalším vzdělavatelům a široké veřejnosti. Cílem brožury je ukázat dobré příklady praxe z otevřeného vzdělávání a jejich praktické využití.

“Brožura ukazuje konkrétní inspirativní příklady jak více využívat inovativní metody a moderní technologie ve vzdělávání. Využívání moderních metod či digitálních zařízení však není cílem, ale prostředkem změny ve vzdělávání,” vysvětluje Tamara Kováčová, koordinátorka projektu Otevřené vzdělávání z organizace EDUin.

Více zde.

Další příspěvky