Aktuality ze vzdělávání

Petra Dočkalová: Principy zprostředkovaného učení v souvislosti s kritickým myšlením

Jeden z cílů vzdělávání je, vést žáky, studenty ke kritickému myšlení. Učit se kriticky myslet. Proč je to důležité? V době internetu, množství informací, názorů, podnětů, se potřebujeme zorientovat, přemýšlet, rozhodovat se, pracovat s informacemi, názory. To vše je součástí kritického myšlení. Potřebujeme nejen kriticky myslet, ale také promýšlet a vymýšlet výhodné strategie – tedy učit se s ohledem na to, že je 21. století, s ohledem na fungování mozku.

Nastala situace, kdy jsme se společně zamýšleli kriticky. Nikdo neřešil kdo první odpověděl, kdo má pravdu, promluvili postupně všichni. Někteří poté říkali, že bylo zajímavé, co říkali ostatní, že by je to vůbec nenapadlo. Také zpochybňování některých domněnek bylo zajímavé. Zprostředkovala jsme také zkušenost s domněnkou. Co to vlastně je, že si můžeme něco myslet, co pravda není. Do doby, než-li si to potvrdíme.

Více zde.

Šárka Miková: Jsou vaše děti váhavé? To vůbec není špatné. Dobrá rozhodnutí potřebují čas

Když o někom slyšíte, že je nerozhodný, jak to vnímáte? Troufnu si říct, že negativně. Polovina lidí to tak vnímá proto, že nerozhodní nejsou a nechtějí být. Ta druhá polovina by to jako tak špatnou vlastnost nevnímala, kdyby odmala neslyšela, že „nemají tak dlouho váhat, mají to už dokončit, mají se rychle rozhodnout“. Hodně lidem se potom uleví, když jim řeknu: „Vy nejste nerozhodný, jen chcete vzít v úvahu co nejvíc informací, zvážit co nejvíc možností a ponecháváte si otevřená vrátka pro případ, že se změní situace“.

Mluví se o tom, že dnes se děti musí ve škole naučit hlavně to, jak se adaptovat na měnící se podmínky. Tahle dovednost v první řadě předpokládá všimnout si, že se podmínky mění, dále pak ochotu vzdát se osvědčených způsobů řešení a vydat se hledat ty, které budou lépe odrážet aktuální situaci. Na úrovni našeho mozku to souvisí s našimi rozhodovacími procesy – musím být připraven své rozhodnutí změnit, když se objeví nové informace.

Více zde.

Lidové noviny: Školy s přátelským přístupem k žákům nestačí. Potřebujeme radikálně jiné, říká Jana Nováčková

Publikujeme rozhovor Jitky Polanské s Janou Nováčkovou, spoluautorkou pedagogického konceptu Respektovat a být respektován, který vyšel 2. 10. v příloze Akademie Lidových novin. Jedna z nejznámějších propagátorek progresivního vzdělávání došla k závěru, že snahou o reformu české školy jen promarnila desítky let. Zlepšovat stávající školu totiž podle Jany Nováčkové nemá smysl, je postavená na špatných východiscích. „Vývojová psychologie ukazuje, že děti se musejí vzdělávat úplně jinak. Je nejvyšší čas, aby se to konečně stalo předmětem široké společenské debaty,“ říká.

Dnešní škola je stále autoritativní a direktivní. Autoritativnost, to nejsou jen zákazy, příkazy, křik, tresty, toho snad přece jen ve školách ubylo. Podstata je v tom, že děti nemají ve škole téměř na nic vliv – co, kdy, jak se budou učit, o tom rozhodují dospělí. Respektování dítěte je vzdělávací a výchovný koncept, který má ve svém jádru demokratický přístup k dětem. V rámci běžné školy jde dosáhnout jen toho, že se učitelé budou k dětem chovat slušně, ale to je strop. Podstatu to hlouběji nezasáhne.

Více zde.

Týden pro inkluzi 2018 jako podpora společného vzdělávání

Kampaň Týden pro inkluzi letos proběhne už pošesté pod taktovkou neziskové organizace Rytmus – od klienta k občanovi o. p. s., a to v týdnu od 22. do 28. října. Zapojit se může každá škola, školka, spolky a organizace i veřejné instituce. Týden pro inkluzi představuje myšlenku společného vzdělávání všech dětí nenásilnou a přívětivou formou. Zapojuje ty, kdo se začleňováním žáků a studentů s postižením či znevýhodněním přicházejí do styku každý den – především děti samotné a jejich rodiče, učitele, budoucí učitele a další pracovníky ve školství či vedoucí různých kroužků a oddílů. 

„Inkluzivní, neboli společné vzdělávání, je založeno na myšlence, že všichni žáci mají právo být vzděláváni ve skupinách se svými vrstevníky ve školách v místě svého bydliště. Učitelé, rodiče i další zainteresovaní, spolupracují, aby zohlednili potřeby začleněného žáka. K tomu samozřejmě musí mít k dispozici dostatečné zdroje a podporu. Důležité přitom je, aby šlo o skutečně kvalitní vzdělávání, které bude prospěšné pro obě strany – tedy jak začleněného žáka, tak většinový kolektiv,“ vysvětluje závěrem ředitelka Rytmusu Pavla Baxová.

Více zde.

Další příspěvky