Aktuality ze vzdělávání

Ředitele základních škol nejvíce trápí byrokracie, finance a inkluze

Během října proběhl mezi řediteli základních škol velký průzkum realizovaný společností Tutor ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. 450 ředitelů se v něm vyjádřilo, co jejich školu nejvíce trápí a sdělilo svůj názor na jednotné přijímací zkoušky, přístup rodičů ke škole či inkluzi. Výsledky ukázaly, že pro ředitele představují zdaleka největší problém tři věci: přílišná byrokracie, nedostatek financí a inkluze. Kromě toho často zmiňovali chybějící učitele, problémy s rodiči, malé prostory a v případě vesnických škol nedostatečný počet žáků.

„Ředitel je samozřejmě velkou měrou manažer. Měl by mít vizi, dobře znát kvalitu výuky, své učitele, jejich potřeby a přednosti a přitom stále zůstat pedagogem. Od toho všeho ho bohužel často odvádí činnosti, které mají v jiných odvětvích na starosti další zaměstnanci. Ti nám ve školách chybí. A bohužel začínají chybět i samotní učitelé,“ vyjádřil se Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Více zde.

Michal Novák: Zlomená rákoska 1 aneb Nejen o trestech, týrání a (ne)výchově

„Ty jsi úplně blbá, tady ty bonbony jsem nechtěla!“ „A které jsi chtěla?“ „Přece ty druhý…“ „Aha. No tak už se nezlob, příště si dám pozor.“ Tento emočně vypjatý rozhovor dívenky předškolního věku se svojí asi šedesátiletou babičkou jsem nedávno spolu s dalšími spolucestujícími musel nechtěně vyslechnout v brněnské MHD. Všichni jsme se ocitli v rozpacích. Promiňte, všichni ne – dotyčná předškolačka, poté, co se uklidnila, nepocítila ani špetku studu. Bylo zřejmé, že tato situace nebyla pro ni ničím neobvyklým. Dívenčino nadřazené a přezíravé chování k její babičce mě přimělo k několika zamyšlením…

Dostáváme se pomalu k jádru věci – je ve výchovném procesu legitimní fyzické násilí? Není, ale mělo by být! A je velmi důležité zde zdůraznit, že mluvím o legitimitě (tzn. zákonné možnosti použití) a ne o jeho zavedení mezi běžné výchovné prostředky. Nikdo by se, pokud to není nezbytně nutné, bít neměl, ale na druhé straně nesmí nastat případ, že po spáchaném prohřešku vám dítě do očí řekne, že ho bít nesmíte. Mělo by být použito jen v krajním případě a možnost jeho použití víceméně sloužit jen jako reálná hrozba!

Více zde.

Přibývá dětí s ADHD. Můžou za to i chemická barviva nebo styl výchovy, říká terapeut

Je spousta skvělých nápojů, které mají krásné barvičky, ale obsahují látky, které ovlivňují pozornost dětí, upozorňuje psycholog Martin Hofman. Za posledních deset let se počet dětí s poruchami chování ztrojnásobil. Kopíruje to ducha doby, kvůli moderním technologiím se děti učí, že pozornost udrží, jen když se rychle mění podněty, říká Hofman. Děti s ADHD podle něj patří do normálních škol. Nemůžeme je zavřít jinam a dělat, že problém neexistuje, dodává.

Více zde.

Peter Chvojka: Jak naše Meda dostala čtyřku za obrázek hada aneb Vyžeňme už z českých škol ten odlidštěný chlad

V půlce září přišla devítiletá dcera Meda ze školy a provinile oznamovala, že se jí na výtvarce nepovedl obrázek a dostala čtyřku. „Tys to nestihla dodělat?“ „Stihla.“ „Tak sis povídala s kamarádkou a rozzlobila jsi učitelku?“ „Ne.“ „A tobě se obrázek líbil?“ „Asi se mi nepovedl. Paní učitelce se nelíbil.“ „Ale já se neptám, jestli se líbil paní učitelce. Ptám se, jestli se líbil tobě.“ „Jo, ale asi se mi nepovedl.“

Připomnělo mi to repliku z filmu Páni kluci, kdy učitel říká hlavnímu hrdinovi: „Jestlipak víš, proč tě teď seřežu?“ „Protože jste silnější.“ Zkrátka jsem nemohl uvěřit tomu, že by za známkou mohl být jen jiný estetický vkus paní učitelky. Že je obrázek hotový, vytvořený se snahou, zaujetím, a přesto dá dítěti 4? Blbost.

Více zde.

Další příspěvky