Aktuality ze vzdělávání

9 věcí, které ovlivní budoucnost vzdělávání. Jak se budeme učit za dvacet let?

Se stále větším rozmachem technologií měnících náš okolní svět se mnoho lidí potýká s obavami, že technologie zcela nahradí lidskou inteligenci. Někteří učitelé mají strach, že až technologie nahradí některé naše schopnosti, už nebude koho učit. Ale jedno je jisté – vzdělávání nezmizí nikdy. Jen se promění do jiných forem. Projděte si 9 věcí, které zásadně ovlivní budoucnost vzdělávání během následujících dvaceti let.

Studenti učící se venku za pomoci různých zařízení a naslouchající učiteli dle svého vlastního výběru. Jejich znalosti nejsou hodnoceny na papíře, ale na základě výstupů v praxi. O čem že tu mluvíme? Vítejte v budoucnosti našeho vzdělávání.

Více zde.

Když se děti chovají hrozně, nedělají to naschvál. Trestáním je nepřevychováme, tvrdí norský psycholog

„Děti, které mají vážné poruchy chování, nedokážeme převychovat tím, že je budeme trestat. Na to jsou zvyklé,“ říká psycholog Lars Lysker. V Norsku pracuje v jednom z center, které se zabývají pomocí obětem násilí, traumatu a prevencí sebevražd. Pracuje s dětmi a adolescenty, se kterými si jejich rodiče a učitelé nevědí rady.

Ještě, než jsem si sbalil tašku, uslyšel jsem z chodby řev. Válel se tam ten kluk, úplně běsnil, a na něm ležel sociální pracovník a učitel. V tu chvíli mi došlo, že jsou poškození, na která prostě terapeutický rozhovor a získávání vhledu absolutně nestačí. Stačí ten nejdrobnější stimul a spouští se systém v mozku, který má za úkol zajistit přežití. A přežití je nadřazené všemu.

Více zde.

David Kudrna: Kybergrooming, sexting & kyberšikanu ve škole nemáte? Jste na omylu

On-line svět není sám o sobě nebezpečný – rizikovým ho činní až lidské chování a jednání – ať už naše vlastní, kdy nejsme dostatečně svědomití, obezřetní, nebo jednání cizí, kdy se stáváme obětí. Často jsou obě tyto roviny v přímé souvislosti. Naše smysly jsou zde otupené, protože internet nás nebolí, a tak si hrozby tolik neuvědomujeme. V tomto článku se zaměříme na témata, která jsou pro školní prostředí a věk zřejmě nejvíce relevantní – kybergrooming, sexting & kyberšikanu.

Je všední den – zvoní telefon a do sluchátka mluví zoufalá dívka: „Pokud ty fotky nenajdete a nesmažete, zabiju se!“ Co se stalo? Měla vztah s přítelem, který si ji vyfotil nahou. Když se rozešli, vyhrožoval jí, že tyto fotky zveřejní. Vzhledem k tomu, že telefon rychle zavěsila, nedalo se v dané situaci nijak zasáhnout. Zpětně se ukázalo, že skočila pod vlak, což se jí stalo osudným. To je příběh z českého prostředí, který stál za zrodem jednoho z projektů, který se věnuje otázce bezpečnosti na internetu. Podobných nástrah a nešťastných příběhů existuje mnoho – jejich podoba se s věkem různí. Naše on-line životy jsou od těch skutečných odděleny jen velmi tenkou hranicí a možná bychom mohli přemýšlet i o tom, zda vůbec odděleny jsou – to jakým způsobem se na internetu chováme, může mít totiž přímé dopady na naši realitu.

Více zde.

Požadavky firem rostou rychleji než kvalifikace populace, varují odborníci. S počítačem už musejí umět pracovat i strojaři

Mezi nejhůře obsaditelné pozice se dlouhodobě řadí řemeslníci, techničtí pracovníci, inženýři či IT specialisté. Podle zástupců firem však může současnou situaci ovlivnit změna ekonomického cyklu. Ta by zejména průmyslovým firmám uvolnila nové pracovní síly. Odborníci upozorňují i na to, že vzdělávací systém nestíhá reagovat na rostoucí požadavky firem, zejména s ohledem na dostatečné vědomosti v oboru IT. Volají proto po systémové reformě.

Jednu z příčin současného stavu vidí výkonný ředitel koncernu ZKL Jiří Prášil mladší ve výchově v rodině. Rodiče podle něj příliš nevedou své děti k manuální práci, ve výsledku je tak ve školství problém s obsazováním učebních oborů z důvodu nezájmu žáků. Podobně na situaci nahlíží i ředitel Akademie řemesel Praha Drahoslav Matonoha. „Je to hlavně dlouhodobým působením na obecné povědomí, že vysokou školu může udělat každý, a výhodnějšími platovými tabulkami pro absolventy jakékoli vysoké školy. Proto většina rodičů považuje za nejperspektivnější cestu k blahobytu svých ratolestí jakoukoli střední školu s možností co nejlehčí maturity. Tím se otvírají dveře pro široké spektrum akreditovaných i neakreditovaných vysokých škol. Tedy honba za papírem, a ne za znalostmi a dovednostmi,“myslí si Matonoha.

Více zde.

Další příspěvky