Aktuality ze vzdělávání

Tomáš Feřtek: Vařit, stavět, studovat. Jak bude vypadat základní škola budoucnosti

Skončil školní rok, základní školy zamkly dveře. Až je za dva měsíce zase otevřou, mělo by v nich být něco jinak? Máme představu, jak by měla běžná veřejná základní škola vypadat za rok, za pět či deset let? A víme, co ty změny přinesou a k čemu by mohly být dobré? Nabízíme návštěvu české veřejné základní školy, kde se vyučování do značné míry podobá tomu, co můžeme vidět v dobrých školách v nejrůznějších částech Evropy. Velmi pravděpodobně takto bude za pár let vypadat podstatná část škol v České republice, ať už budou ideově vycházet z jakékoli pedagogiky.

Učitelky a učitelé tu pořád vymýšlejí, jak to udělat, aby všechny ty povinnosti a úkoly, které se na školy hrnou, zvládli efektivně. Už rok tu běží projekt školního vaření v dvojročí, kde jsou žáci sedmého a osmého ročníku (devítka pracuje zvlášť a chystá se na odchod na střední školy). Žáci jsou rozděleni do skupinek po pěti a každá z nich týden vaří oběd pro spolužáky, tedy asi pro padesát lidí – řada na ně vyjde zhruba jeden týden za tři měsíce. Musí vymyslet, co se bude vařit, jít to ráno za doprovodu učitele nakoupit, vejít se při tom do rozpočtu, pak uvařit, naservírovat, uklidit po sobě kuchyni a přemýšlet, co se bude vařit zítra.

Více zde.

Škola má brzdit překotný vývoj společnosti, ale ne přísností a drcením faktů, říká vysokoškolský pedagog Ondřej Hausenblas

Vysokoškolský pedagog a lektor kritického myšlení Ondřej Hausenblas předsedal v 90. letech první a na dlouho jediné reformně orientované iniciativě českých učitelů. Jak si v té době představoval české školy za třicet let? „Naivně jsem si myslel, že demokratický režim bude lidem vyhovovat. Jenže většina chce být řízena a nenést zodpovědnost. K tomu, aby chtěly být svobodné, se ale děti mohou vychovat.“ Za svůj dlouhodobý přínos vzdělávání byl na jaře uveden do Auly sály v rámci ceny Eduína.

Velké mezinárodní výzkumy říkají, že největší motivací učitelů je, když mají odezvu u dětí. Pro tenhle pocit uspokojení, že to jde, jsou mnozí ochotni přebudovat své přesvědčení, jak se má učit a jak se mají chovat k dětem. Děti se učí nejlépe, jen když mají opravdový zájem. U nás se bohužel často nahrazuje slovo zájem slovem zábava.

Více zde.

Pokud žáci ve škole argumentují, víc se naučí, potvrdil výzkum

Pokud žáci ve škole diskutují a argumentují, víc se toho naučí. Vžité přesvědčení, které dosud mělo jen malou oporu ve výzkumných datech, potvrdili odborníci z Masarykovy univerzity v Brně. Sledovali více než 600 žáků devátých tříd. Výzkum nyní publikovali v časopisu Learning and Instruction.

“Vyplývá z toho, že ti učitelé, kteří dokážou své žáky dovést k tomu, aby o probírané látce diskutovali, pozitivně ovlivňují jejich učení,” uvedla dnes v tiskové zprávě Klára Šeďová, vedoucí výzkumného týmu.

Více zde.

Nadšený učitel: Anglicky se naučí každý, lidi ale mají strach, že budou za blbečky

Jsem dyslektik a dysgrafik. Chápu, co děti při učení nechápou. Umět anglicky znamená cítit se pohodlně v situacích, kdy mluvit potřebujete. V učení jazyka má fungovat pozitivní motivace, třeba že vám nebude trapné mluvit na dovolené. Každý, kdo mluví plynule česky, by měl být schopný naučit se i dobře anglicky, říká Bronislav Sobotka, učitel angličtiny z Brna, který vydává výuková videa na Youtube kanále a má víc než 110 tisíc odběratelů. Dodává, že hlavní problém lidí je strach, mluvit cizím jazykem na veřejnosti pro hodně z nich představuje trauma.

Více zde.

Další příspěvky