Aktuality ze vzdělávání

Pokud začnou děti při hodině zívat, chyba je na mé straně, říká učitelka

Jana Kopecká, která učí přes třicet let v prvních třídách základní školy v pražských Kunraticích, říká, že se za tu dobu učitelé přiblížili dětem a berou je víc jako partnery. Malí školáci jsou podle ní suverénnější v komunikaci s dospělými, ale panáka nebo přes švihadlo už neskáčou tak jako dřív.

Teď jsme měli třídní schůzky a rodiče mi děkovali, že jejich děti do školy pořád chodí rády. Říkala jsem si, že to je strašné. To nám, učitelům, nedělá dobrou vizitku, když to tak rodiče vnímají po pouhém měsíci první třídy. Nadšení by dětem mělo vydržet co nejdéle, ale je pravda, že se ztrácí. Sama neumím odpovědět, co je příčinou. Když se s dětmi loučíme ve 3. třídě, tak polovina z nich ještě říká, že do školy chodí ráda. Druhá půlka už je ale ztracená, znuděná. Už je to tolik nebaví jako ještě v první třídě.

Více zde.

Hana Košťálová: Dobrý učitel se chce dál zlepšovat

Děti stráví v základní škole asi tak devět tisíc vyučovacích hodin. Chodí tam, aby se učily. Největší vliv na to, zda ty tisíce hodin života, které se jim už nikdy nevrátí, stráví zaujatým učením, nebo v nudě či zlobením, mají jejich učitelé.

Za svou dlouhou praxi jsem se téměř nesetkala s učiteli, kterým bylo jedno, jak jejich vyučování vypadá a jak dopadá. V některých hodinách jsem coby pozorovatel zažívala podobné pocity, jako když jste svědky unikátního uměleckého díla. V jiných hodinách jsem trpěla spolu s dětmi. Ale jen výjimečně proto, že by učitel byl lempl nebo cynik, kterému nezáleželo na tom, jestli jeho práce dává nějaký smysl.

Více zde.

Školy jsou prodchnuty strachem a nedůvěrou, říká vítěz učitelské soutěže. V takovém prostředí se nerozvíjí žáci ani učitelé

V letošním ročníku soutěže Global Teacher Prize bodovali severomoravští učitelé. Vítěz Tomáš Chrobák a stříbrná Monika Olšáková učí na školách vzdálených jen pět kilometrů od sebe. Jaké fígly by poradili svým méně zkušeným kolegům a co by změnili v českých školách? „Všem by se dýchalo lépe, kdyby se povedlo vymýtit z lavic, sboroven či ředitelen strach. V takovém prostředí se nedá svobodně tvořit,“ říká učitel matematiky Tomáš Chrobák.

Někteří mi pogratulovali, jiní prohodili nějaký vtípek. Sám výhru nepřeceňuji. Porovnávání v profesi učitele je věc velmi ošidná. Na druhou stranu kritéria jsou velmi dobře nastavena a mají velkou vypovídací hodnotu. Výhra ze mě lepšího učitele neudělá, ale pomohla mi k ujištění, že jsem na správné cestě.

Více zde.

Pusťte do tříd roboty, Minecraft a lego. Žáci se pak budou bavit, radí inovátoři

Ve vzdělávací verzi hry Minecraft si žák může zřídit svou vlastní školní laboratoř a zkoumat v ní třeba chemické reakce. Robotika naučí děti logice i spolupráci v týmu. A díky virtuální realitě se školák nemusí o středověku učit, ale může se v něm rovnou ocitnout. Nejrůznější inovace a nové trendy ve výuce odborníci představili na akci Prague Education Festival.

“Dítě má rádo okamžité výsledky a to mu robotika umožňuje. Naprogramuje a rovnou vidí, co robot dokáže,” ukazuje školitel Jiří Jeništa ze společnosti AV media a vytahuje z krabic jednoho z robotů. Ten umí chodit, mávat či se uklánět, nicméně roboti s řídicí jednotkou propojitelnou s tabletem, senzory a motorem dokážou třeba vzít plechovku a vylít z ní vodu či umíchat koktejl. Pomocí příkazů na tabletu lze rozpohybovat lego panáčky tak, aby splnili konkrétní úkol..

Více zde.

Další příspěvky