Aktuality ze vzdělávání

Ředitelé a učitelé mohou do 20. května vyplnit dotazník o demokratických postupech ve škole

Ředitelé a učitelé mohou do 20. května vyplňovat dotazník pro Radu Evropy o zkušenostech a názorech na demokratické školy a demokratické postupy ve škole. Dotazníky jsou zahájením tříleté kampaně Free to Speak, Safe to Learn – Democratic Schools for All. Tato kampaň chce zdůraznit závazek členských států Rady Evropy k demokratickým hodnotám a zásadám v životě a kultuře. Vzhledem k tomu, že demokratické hodnoty a zásady lidských práv jsou v Evropě stále více zpochybňovány, je velmi důležité zdůrazňovat inspirující práci učitelů, studentů a rodičů, stejně jako každodenně rozvíjet demokratickou praxi ve školách.

Více zde.

Jana Kopecká: Klíčové jsou dovednosti, nikoli znalosti

Publikujeme rozhovor Vladimíra Baráka s pedagožkou Janou Kopeckou, loňskou vítězkou ceny Global Teacher Prize CR, která je udělována inspirativním učitelům a učitelkám. Text vyšel 16. 4. v časopise Týden. Letošní ročník ceny právě běží, slavnostní vyhlášení proběhne 14. června.

Děti se nemění. Stále platí, že když je zaujmete, učí se lépe a rády. Mění se ale přístup nás učitelů. Když jsem začínala, učili jsme frontálně. Učitel vybral, co je zásadní, to předal dětem a následně je z toho, co je naučil, i zkoušel. Dnes pracuji jinak: jsem spíše průvodcem než autoritou, která ví vše nejlépe. Více spoléhám na schopnosti dětí, že si dokážou najít souvislosti, nad věcmi přemýšlejí a domýšlejí je. Proti tomu ale občas jdou přání rodičů. Zatímco já jako učitelka toužím po spolupráci dětí a týmovém výsledku, řada rodičů si spíše přeje individuální úspěch svého dítěte. A tyto tendence občas narážejí.

Více zde.

Polovina dětí stráví venku méně než hodinu denně. Proč by se tam nemohly učit? Venkovní třída je názorná a pestrá

Matematika s kamínky a šiškami, vyjmenovaná slova na listech ze stromů, malování barvami vymačkanými z rostlin. To je jen zlomek věcí, které se dají v rámci školy dělat venku. Zahrada i les jsou jedna velká učebna a děti učení venku víc baví. A pak je ještě nejméně šest dalších důvodů, proč by bylo fajn, kdyby se české školy aspoň občas přenesly do terénu. „Být venku je poměrně banální věc, která má ale zásadní význam a dopad na zdraví a rozvoj dítěte,“ říká Petr Daniš z iniciativy Učíme venku.

Zkušenosti zapojených učitelů dokazují, že děti, které ve třídě mívají při výuce problémy, se do ní naopak venku lépe zapojí. Některé osobnosti totiž potřebují pohyb a být venku, aby se jejich mozek mohl učit. Nejsou hloupí, jen potřebují jiné podmínky.

Více zde.

Svobodné školy: místo, kde má sedmileté dítě stejnou vážnost jako dospělý a nemusí se učit, když nechce

Ve svobodné škole to funguje úplně jinak, než byste v dobré vzdělávací instituci čekali, zvláště pokud jste konzervativní rodič. I sedmileté dítě tam má ve školní samosprávě hlas stejné váhy, jakou má hlas dospělého. A děti se tam nemusejí učit, dokud samy nechtějí. Kupodivu to funguje. Již více generací absolventů svobodných škol si v životě profesně i sociálně vedlo ne hůře než lidé, kteří prošli běžným školstvím. A nejvýraznější rys, který je odlišuje od lidí vzdělávaných a vychovávaných konvenčně, je podle mnohých pozorovatelů tento: sebedůvěra.

Universitas neznamená nic jiného než společenství žáků, kteří se dávali dohromady proto, aby mohli pozvat nějakého učitele a získat od něj vyučování, o které stáli. Iniciativa tedy také vycházela zdola. Stejně tak, když se dítě ve svobodné škole rozhodne, že by se rádo učilo němčinu, snaží se tuto svou poptávku nějak realizovat. Dá dohromady skupinku dětí se stejným zájmem, domluví se s učitelem, vyvěsí nový předmět na nástěnku. V Summerhillu byly některé předměty vypisovány školou, ale žádný z nich nebyl povinný. Některé děti se naučily číst až ve dvanácti letech a ve studiu pak předehnaly ty, které začaly v šesti.

Více zde.

Další příspěvky