Aktuality ze vzdělávání

Škola za časů korony? Pro Finsko žádný problém, žáci téměř nepoužívali papír už před covidem

V Evropě se zhoršuje situace ohledně koronaviru a s tím přicházejí v platnost různá nařízení. Jedním z těch diskutovaných je i omezení školní docházky. Pozitivní zkušenost má s on-line výukou Finsko, a to proto, že do digitalizace již léta investuje. Jak si vede v porovnání s Českem, čím může jít příkladem?

Například software Wilma, který mají studenti ve školním notebooku, slouží ke komunikaci mezi žáky, rodiči a učiteli. Učitel tak nemusí každému z žáku či rodičů zvlášť volat či psát emaily, ale pro všechno existuje jednotná platforma, kde jsou oddělené „místnosti“ pro komunikaci, uvádí Die Zeit. Aplikace umožňuje zaznamenávat docházku, známky žáků, jednotně nahrávat zadání i řešení domácích úkolů.

Více zde.

Školy zápasí s online výukou. ‚Změnit způsob přemýšlení lidí jde nejlépe šokem,‘ říká pedagog

Řada učitelů v Česku má z výuky na dálku strach. Jarní události totiž ukázaly, že mnoho škol má s touto formou výuky potíže, které přetrvávají dodnes. Vzniklo proto množství platforem s cílem pomoci školám, žákům i studentům. Každá škola ale využívá pomoc po svém. Pedagog Bořivoj Brdička připomíná, že Česko zaostává v procesu vzdělávání v digitálních kompetencích za plánem schváleným v roce 2014.

„Víme, že 15-20 procent škol nemá nic, 30 procent má nějakou platformu a zbytek používá minoritní komunikační technologie. Nelze říct, že se v rámci výuky pracuje systematicky,“ konstatuje pro iROZHLAS.cz Miroslav Vysušil, projektový manažer Česko.Digital.

Více zde.

Petra Dočkalová: Čtení jako mentální proces

Co potřebujete, když čtete? „Klid, výběr, co chci číst, ticho, příjemné posezení, potřebuju úplný ticho a být sám, ráda čtu někomu, potřebuju publikum, knihu, počítač, potřebuju, aby mne kniha zajímala, téma, co mne baví, přečtu první dva řádky, když mne to neosloví, tak už nečtu dál, potřebuju, aby mne to zajímalo.“

Příběh z terénu: paní učitelka bez zkušenosti, s dobrým úmyslem, dala všem dětem záložku s okénkem – pro „soustředěnost, zaměření pozornosti, ukotvení očí.“ (bez ohledu na to, kdo už čte nebo nečte) Dítě, které při vstupu do školy četlo, najednou přestávalo číst. Byl to zásah do procesu, který už přirozeně nastal a toto je potřeba vnímat – stále vnímat to, jak dítě, dospělý přemýšlí, pozorovat ho při procesu učení. Je zde nebezpečí nabourání, zbourání konceptu – je to tak ve všech oblastech.

Více zde.

Karel Lippmann: Osamělost „člověka revoltujícího“

V dalším textu, který se věnuje propojení filosofie a literatury, navazuje Karel Lippmann na téma z minulého článku: „prostor“, úhel pohledu, jímž vnímáme svět. Tentokrát se věnuje myšlenkám francouzského filosofa a spisovatele Alberta Camuse.

Když totiž naslouchal jásotu ozývajícímu se z města, uvědomoval si Rieux, že tato radostná nálada je vlastně stále ohrožena. Věděl, co rozjásaný dav nevěděl, co však je možno si přečíst v knihách, že totiž bacil moru nikdy úplně nezaniká a nemizí, že může po desítiletí zůstat zalezlý v nábytku a v prádle, že trpělivě čeká v pokojích, ve sklepích, v zavazadlech, v kapesnících a starých papírech a že možná přijde den, kdy mor, k neštěstí i poučení lidstva, probudí své krysy a pošle je umírat do nějakého šťastného města.“

Více zde.

Další příspěvky