Aktuality ze vzdělávání

Revize RVP pro střední odborné vzdělávání

Podle rámcových vzdělávacích programů (RVP) učí odborné školy zhruba 10 let. Do vzdělávání byly zaváděny postupně, v šesti vlnách, od roku 2005 do roku 2012. Školy z první vlny učily podle nových RVP od září 2009, školy z poslední vlny od září 2015. Na rozdíl od RVP pro základní vzdělávání, který prošel od doby svého zavedení v roce 2005 mnoha úpravami, se do RVP pro střední odborné vzdělávání (SOV) plošně „nesahalo“ – až na úplné výjimky v podobě dílčích změn v souvislosti s legislativou. Jak budou plánované revize RVP SOV vypadat?

Více zde.

Učit v souvislostech, ne biflovat fakta bez kontextu

Třicet let se Eduard Hofmann z Pedagogické fakulty MU věnuje didaktice zeměpisu a terénní výuce. U příležitosti Dne učitelů ho za to na konci března ocenilo ministerstvo školství, Hofmann nicméně nešetří kritikou na český systém vzdělávání. Za dobu, kterou ve školství strávil, se toho prý mnoho nezměnilo, a pokrokové věci, o kterých se ví dekády, se stále nedaří zavádět do praxe.

Současné kurikulum v podobě rámcových vzdělávacích programů je příliš obecné. Kurikulum si má učitel vlastně dělat sám. Na první pohled to možná zní krásně, jenže to, co má u nás dělat učitel, ve většině rozumných zemí dělají výzkumné ústavy pedagogické a lidé v nich, kteří nemají na práci nic jiného. Když dám učiteli přesnější návod, jak a co má učit, tak on pak má paradoxně daleko větší svobodu, protože má víc času na přemýšlení, jak výuku obohatit.

Více zde.

Kolektiv naše děti často nezvládnou, říká Tomáš Musil, ředitel jediné autistické školy

Na Základní škole Štolcova v Brně, která teď provizorně sídlí v ulici Lomená, nezačíná výuka zvoněním v osm hodin ráno a žáci si v aktovce nenosí klasické učebnice. Specializuje se totiž na výuku autistických dětí. Jako jediná v Česku. Její ředitel Tomáš Musil ji vede už 19 let. Rodiče do ní vozí žáky z celého kraje. Musil má proto velké plány na rozšíření. Kromě více tříd základky chce přistavět i mateřinku a střední školu praktickou, která by se opět specializovala jen na děti se specifickým postižením.

V každé třídě máme pedagogický tým složený z třídního učitele, netřídního učitele a na půl úvazku asistenta pedagoga. U každé třídy je navíc oddělení školní družiny s vychovatelem. Družina funguje do 15 hodin. Učitel se většinou s žáky učí individuálně. Děti s lehkým mentálním postižením klasické předměty mají, jen jsou na ně snížené nároky. Děti s těžším postižením jedou podle programu pro speciální školy a výuka u nich je zaměřená hlavně na praktické dovednosti a základní orientaci v životě.

Více zde.

Martin Jaroš: Nemáme vzdělávací systém proto, aby brutálně protřídil obyvatelstvo

Tak jo. Řešili jsme to tady už před měsícem, ale dneska přišla čísla, která to potvrzují. Ze státní maturity z matematiky propadlo 22,3 % studentů. Čtyřku dostalo dalších 24,5 % lidí. Takže luxusní známky 4–5 vyfasovala skoro polovina maturantů, kteří se na matematiku přihlásili.

Setkávám se teď se spoustou učitelů, ředitelů, odborníků a neziskovek, a tohle je to, co od nich slyším. Musíme změnit systém přípravy učitelů. Musíme do nich víc investovat. Nejde jen o peníze, jde hlavně o kontinuální vzdělávání. To je podle mého názoru ještě důležitější než Hejného či jiné metody. I klasická matematika se dá učit dobře nebo hůř, zajímavě nebo s odporem. Přípravu učitelů dělají skvěle některé neziskovky, třeba Učitel naživo, ale samozřejmě jejich zásah je zatím jako plivnutí do Stromovky.

Více zde.

Další příspěvky