Aktuality ze vzdělávání ke dni 1. 11.

Děkan pedagogické fakulty: Student má u státnic předvést, že umí učit. Ne jen odpovídat na otázky

V čele Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy je Michal Nedělka přes rok. Už se mu podařilo dostat do bakalářského programu více praxe ve školách, plánuje otevřít více předmětů s důrazem na výuku a práci se žáky – například práci s problémovými dětmi či řešení šikany – a chce také zásadně změnit systém státních závěrečných zkoušek. Místo okruhů a odpovídání na otázky by si student připravil vzorovou hodinu. “Student si vybere téma, třeba hudba a příroda nebo hudba a divadlo, a ukáže nám prezentaci, kde je hodina popsaná. Včetně metod, jak bude s dětmi pracovat, a tak dále,” popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Nedělka.

Víme moc dobře, že nestačí obor znát, ale také je potřeba ho umět učit a to jsou dvě rozdílné věci. Zjišťujeme, že univerzitní základ, který tady máme, strukturou a tématy odpovídá 90. letům. Tenkrát to byl velice dobrý záměr, že budoucí učitel se má vzdělat ve všech oblastech společenských věd, jako jsou třeba základy filozofie, ale čas pokročil. Situace ve školách je jiná, učitel se potřebuje daleko více věnovat problémům, které souvisejí s výukou.

Více zde.

Zažít gympl jinak: V Česku od září funguje první veřejná alternativní třída. Bez předmětů i zvonění

Nemohla byste přijít o hodinu později, než jsme byli domluvení? Studenti si odhlasovali, že chtějí psát první hodinu test, tak byste toho moc neviděla, volá mi Lukáš Šlehofer, třídní učitel zřejmě první alternativní třídy na veřejném gymnáziu v Česku. V Altu, jak se první ročník čtyřletého studia na pražském Gymnáziu Na Zatlance jmenuje, zrovna probíhá zkouškové období.

Všechna opatření, jako zrušení jednotlivých předmětů, vyučování v blocích či pohyblivé přestávky, jsou v souladu s tím, co veřejným školám předepisuje stát. Teoreticky by si to mohly dovolit všechny školy, kdyby chtěly. Co je tedy podle ředitelky Gymnázia Na Zatlance Jitky Kmentové potřeba k tomu, aby se taková třída otevřela na státní škole? “Základem jsou učitelé, kteří se stále chtějí učit a mají spoustu energie, bez nich by to nešlo. Pak pro nás byla důležitá podpora zřizovatele a odborníků ve vzdělávání, se kterými jsme se radili. A nakonec odvaha, samozřejmě,” směje se.

Více zde.

Jak udržet žáky ve škole pozorné?

Pozornost a výuka k sobě neodmyslitelně patří. To, jak bude dítě ve školní lavici úspěšné, totiž z velké části závisí právě na tom, jak se během vyučování dokáže soustředit. Mnoho inteligentních žáků tak může mít ve škole problémy, protože právě to nedovede. Podle odborníků je proto nutné s pozorností dětí dlouhodobě pracovat a pomáhat jim rozvíjet ji.

„Plnou pozornost dokážeme něčemu věnovat jen po omezenou dobu, konkrétně se hovoří o pouhých třiceti až devadesáti sekundách. Poté pozornost klesá a my ji zase musíme k danému tématu nasměrovat vnitřním procesem koncentrace. Je to přirozený fyziologický jev, s nímž nemá smysl bojovat. Důležité ale je naučit se s ním ve výuce pracovat,“ říká psycholog a speciální pedagog Marek Zelenka.

Více zde.

Krista Bláhová: Hry pro tvořivé vyučování. Zásobník 146 her a cvičení pro rozvoj osobnosti

Krista je další z autorů našich publikací z líhně NEMES a PAU. Jako absolventka DAMU, obor výchovná dramatika, působila a dodnes působí jako lektorka dalšího vzdělávání učitelů a odborná asistentka katedry pedagogiky a psychologie FP TUL v Liberci pro obor dramatická výchova a osobnostně sociální výchova. Kolik už rozdala dětem, studentům a učitelům radosti, dovedností a zkušeností!

Hra byla a je tím nejpřirozenějším prostředkem učení. Důležité pro hru použitou ve vyučování však je, aby nebyla chápána pouze samoúčelně („Tak jsme si pohráli a nyní se budeme zase učit!“), ale aby byla využita funkčně, tzn. s maximálně promyšleným didaktickým záměrem učivo motivovat, exponovat, upevnit, procvičit či zopakovat. Jen tak se hra stane fungující nositelkou vzdělávacího obsahu a přirozenou součásti vyučování i celého výchovně vzdělávacího procesu.

Více zde.

Další příspěvky