Archiv kategorie „Aktuality“

SYPO – Webináře a blog na podporu distanční výuky ve školách

Projekt Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) od 17. 3. 2020 realizuje sérii navazujících webinářů věnovaných problematice distančního vzdělávání. V rámci těchto webinářů se věnujeme praktickým a využitelným postupům a návodům, jak mohou školy online výuku v průběhu karantény realizovat, jak složité a časově náročné to je, jaké konkrétní technologie mohou k online výuce využít.

V rámci této série webinářů, kdy jeden webinář trvá přibližně půl hodiny, si zveme různé hosty, kteří nám ukazují příklady dobré praxe. Webináře jsou přenášeny živě na YouTube projektu SYPO, záznamy jsou umístěny na webu www.projektsypo.cz. A to není všechno. Nově je k dispozici i blog se zajímavými příspěvky. Nechte se inspirovat!



Speciály NPI ČR na podporu výuky na dálku

Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR) pro vás pravidelně připravuje Speciály na podporu výuky na dálku. Kromě programu webinářů, které institut chystá vždy na konkrétní týden, a aktuálního programu vysílání ČT2 UčíTelka, na jehož přípravě a realizaci se NPI ČR organizačně a metodicky podílí, zde naleznete nejen řadu užitečných informací pro školy, učitele a rodiny, ale i další zajímavé odkazy.

Dostupné Speciály na podporu výuky na dálku naleznete zde:

Speciál č. 1
Speciál č. 2
Speciál č. 3

Doufáme, že se námi nabízené příspěvky, materiály a informace stanou trvalou inspirací nejen pro vaši distanční výuku!



Profil Učitel21 – prosíme o zpětnou vazbu

Máte pro příští rok předsevzetí, že vylepšíte své digitální dovednosti, abyste obohatili výuku, aby vám moderní technologie lépe sloužily při práci ve škole? Nabízíme online nástroj Profil Učitel21, který vám pomůže zmapovat vaše digitální kompetence a zorientovat se v tom, na co byste se mohli soustředit.
Prosíme vás o zpětnou vazbu k Profilu Učitel21, budeme pak lépe vědět, co byste v aplikaci ocenili, co by se vám hodilo. Děkujeme!



Rozcestník MŠMT s nástroji pro online vzdělávání

Nabízíme inspiraci, aktuální informace a zkušenosti ke vzdělávání na dálku. Pomáháme učitelům učit. Propojujeme žáky se školou.

Přechod k online výuce je velmi náročným procesem. Existujících materiálů je mnoho, jsou často roztříštěné a jejich kvalita může být různá, stejně tak existuje i mnoho způsobů, jak spolu můžeme v digitálním prostoru komunikovat. Tento web si klade za úkol poskytnout základní orientaci v dostupných nástrojích a zdrojích informací, jejichž využití napomáhá vzdělávat se s pomocí digitálních technologií.

Na tomto webu naleznete nástroje pro komunikaci, které můžete využít k zadávání úkolů, distribuci a opravě testů nebo domácích úkolů ale i ke sdílení dobré praxe. Zároveň zde naleznete i online vzdělávací zdroje, které mohou žáci využívat k vlastnímu vzdělávání. K dispozici jsou též odkazy na weby, kde je možné si procvičovat učivo v rozličných oblastech. V neposlední řadě zde naleznete odkazy na metodické weby a portály s výukovými materiály.
Výběr konkrétních materiálů a nástrojů online výuky je na úvaze každého učitele. Tento web bude průběžně doplňován.

https://nadalku.msmt.cz/cs



EMA – nejnovější modul našeho portálu je na světě!

Zrodila se EMA. Pomůže vám najít materiály pro výuku, nápady, inspiraci i odborné články napříč různými portály a weby pro učitele z jednoho místa.
EMA bude centrální katalog otevřených, volně přístupných vzdělávacích zdrojů. Zatím obsahuje materiály pouze z našeho portálu, ale brzy se napojíme na další partnery a přidáme šikovné funkce a novinky. Hledejte, zkoušejte! Beta verze k dispozici na ema.rvp.cz.

EMA vznikla v projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.



UčíTelka – když děti učí telka

Česká televize spustila od pondělí 16. března unikátní pořad nazvaný UčíTelka. Každý den čeká na programu ČT2 na žáky prvního stupně základních škol vyučování prostřednictvím televizní obrazovky.

Zábavně-vzdělávací program UčíTelka… když děti učí telka vzniká s odbornou garancí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Programem provádí moderátorky Petra Křížková a Kateřina Bílková.



Aktuality ze vzdělávání

Nejčastější dotazy k aktuálním opatřením ke koronaviru

Ministerstvo školství se v posledních dnech snaží vyřizovat veškeré dotazy, které souvisejí s vyhlášením nouzového stavu na území ČR. Níže vám přinášíme odpovědi na nejčastější dotazy, které se této problematiky týkají. Dotazy budou průběžně aktualizovány. Pokud nenajdete odpověď na svou otázku, prosím, kontaktujte naše speciální linky, které jsme v souvislosti s aktuální situací zřídili. Děkujeme všem!

Více zde.

Didaktici ze Západočeské univerzity sestavili doporučení pro on-line výuku

Oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání (CŽV) Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) na vytvoření podpůrných materiálů pro zajištění on-line výuky v době epidemie. Kromě toho ve spolupráci s Fakultou pedagogickou ZČU sestavili odborníci na distanční vzdělávání desatero zásad, kterých se držet při on-line výuce.

„Chtěli jsme učitelům nejen nabídnout užitečné nástroje pro on-line výuku, ale podpořit je také z hlediska metodiky. Zaměřili jsme se na možné problematické momenty a vytvořili jsme několik doporučení, jak o on-line výuce přemýšlet a jak k ní přistupovat,“ říká Lucie Rohlíková, vedoucí oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání, které ve spolupráci s Fakultou pedagogickou ZČU připravilo přehlednou infografiku s metodickými poznámkami pro vysokoškolské učitele.

Více zde.

Rada dětí a mládeže dává tipy na vyplnění času doma

Naučit se říct ahoj ve 46 světových jazycích, dělat něco levou rukou, pískat na trávu nebo hrát hru, při které děti pomáhají s úklidem domácnosti. To jsou jen některé z tipů k vyplnění volného času v době koronavirových prázdnin, které nyní pro děti a jejich rodiče přináší Česká rada dětí a mládeže (ČRDM). Své rady, jak se děti mohou zabavit, když jsou školy zavřené a rodiče doma pracují, zveřejňuje rada pravidelně na facebooku.

Podle mluvčí organizace Soni Polak by se děti aktivitami, které ČRDM doporučuje, měly dokázat zabavit samy. “Ještě minulý týden jsme radili, co můžou dělat rodiče s dětmi, ale teď je to zaměřené hlavně na to, aby rodiče měli taky trochu času,” řekla. Organizace se tak podle ní snaží pomoct zejména těm rodičům, kteří musí doma pracovat.

Více zde.

Petra Dočkalová: Proces změny v učení

V dnešní době je potřeba začít pracovat od jedince směrem ven. Místo abychom děti, studenty zahrnuli knihami, vzorci a zkouškami, je potřeba se zaměřit na to, abychom každého naučili, jak má studovat co nejefektivněji. Musíme pochopit, jak fungují naše oči při čtení, jak si pamatujeme, jak myslíme, jak si uspořádáváme, organizujeme informace. Uvědomit si, jak řešit problémy a jak obecně co nejlépe využít svých schopností bez ohledu na předmět studia. (T. Buzan, Používejte hlavu)

Ještě před měsícem, pokud jsme řešili slovo učení, některým se vybavil proces, kdy je potřeba lavice, židle, učitel a žák. Nyní, ze dne na den se pohled na učení mění. Začínáme využívat technologii, nástroje, podněty, situace, více spolupracujeme.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Zadat úkoly na doma je málo

Děti zůstávají doma a do školy se nevrátí nejspíš několik týdnů. Kvůli zákazu vstupu do školních budov, který v souvislosti s epidemií koronaviru vydal stát, ale nemusí přijít o vyučování. Současná mimořádná situace bude testem, který ukáže, jak školy dokáží využívat moderní technologie.

„Zadávání stránek v učebnici, psaných úkolů nebo studia PDF prezentací je nejnižší možná laťka,“ říká analytik EDUin Štěpán Kment. Vzhledem k tomu, že školy mohou zůstat zavřené týdny až měsíce, jde ale o laťku nastavenou příliš nízko. Učení není jen individuální proces, důležitá je sociální interakce a vzdělávací obsah by měl být různorodý. “Nedá se předpokládat, že by se děti jen ze zadaných úkolů mohly odpovědně učit déle než pár dní,” dodává Štěpán Kment.

Více zde.

Zuzana Hronová: Učí fyziku podle vlastní aplikace. Ve světě jsou po tom hladoví, říkají tvůrci

Ve světě jsou po podobných věcech hladoví, tvrdí vývojáři nové aplikace, která si klade nelehký cíl – zatraktivnit výuku fyziky, která nepatří k nejoblíbenějším předmětům. Obor zkoumající zákonitosti přírodních jevů se ale dá podle tvůrců dobře uchopit kreativně a na praktických příkladech, a proto věří, že se aplikace FyzikAR7 uchytí i na českých školách.

„Je možné uzvednout své auto vlastními silami?” zní úvodní otázka kapitoly, v níž se žáci seznamují s principem kladkostroje. „Že ne? Pokud budeš mít dost dlouhé lano, tak ano,” pokračuje text. Když na obrázek vytištěný na pracovním listě zamíří žák tablet či mobil s nainstalovanou aplikací, objeví se mu na obrazovce systém kladek a lan, za něž tahá panáček a vytahuje své auto.

Více zde.

Lucie Kocurová: Co by měl budoucí prvňák umět u zápisu? Důležitá je školní a sociální zralost, ne znalosti

Blíží se zápis do prvních tříd a mnozí rodiče si teď kladou hamletovskou otázku – jít, či nejít? Téma školní zralosti by vydalo na román. Co by vůbec měl umět prvňáček, než půjde do školy? A jsou zápisy vlastně prvními „přijímačkami“?

Učitelka Alexandra Matrasová z jižní Moravy říká: „U zápisu pouze zjišťujeme, jak na tom děti jsou. Hodíme dvě kostky, zda ví, kde je víc teček, popřípadě zda ví, kolik je to dohromady. Ale i kdyby to dítko nezvládlo a nepromluvilo ani slovo, tak se ptáme rodičů, zda jindy komunikuje i s neznámými lidmi, jak si vedlo ve školce. Spousta dětí neumí ani pět písmen, natož celou abecedu.“

Více zde.

Petra Sobková: Mami, to nepochopíš! O internetu očima dětí

Říká se, že světy dětí a dospělých jsou odděleny. Klíčovou roli v tom hraje nejen věk a příslušnost k jiné generaci, ale také proměna světa a nástup digitálních technologií jako nástrojů, které se z pracovního prostředí rychlým tempem přesunuly do našeho soukromí. Zatímco „starší generace“, a tím myslím i řadu dnešních třicátníků, se s těmito nástroji učila pracovat teprve v průběhu života a dětství prožila zcela offline, generace našich nejmenších a dospívajících je online prakticky od narození. V rodičích a učitelích tato skutečnost mnohdy vyvolává představu, že tzv. digitální kultura dětí a dospívajících je natolik vzdálená kultuře dospělých, že nemá cenu se příliš snažit o její pochopení.

Možností jak si osvojit digitální kulturu existuje celá řada. Můžete se vrhnout například do víru sociálních sítí, založit si na nich účty a třeba i sami publikovat příspěvky. Možná, časem narazíte i na svého potomka/žáka – nebo taky ne. Vše je totiž otázkou algoritmů. Kromě toho ovšem riskujete také to, že si na nich uříznete pěknou ostudu, protože když dva dělají totéž, není to totéž. Mnohem snazší cestu představuje projevení zájmu o to, co potomek/žák na internetu dělá. Nechejte se jim přiučit, vést, inspirovat, zasvětit do tajů sociálních sítí, online her a vůbec jejich světa. Nezoufejte, že všemu neporozumíte a nebojte se zeptat. Děti si o tom velmi rády povídají a budete překvapeni, jak trpělivými jsou učiteli. Možná také poprvé v životě uslyšíte na vaši otázku jinou odpověď než standardní „nic“ a „nevím“.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Lidové noviny: Aktivní děti – známka dobré výuky

V rozhovoru s Jitkou Polanskou přibližuje učitelka Monika Olšáková kouzlo badatelského způsobu vyučování a důležitost kolegiálního mentoringu. Monika Olšáková získala 2. místo v ceně Global Teacher Prize CR za rok 2019. Do dalšího ročníku je možné pedagogy nominovat do konce února. Text vyšel 18. 2. v Lidových novinách.

Myslím, že i pro mé kolegy je někdy těžké mít ve škole takovou střelu jako jsem já. A mně taky vždycky nebylo do skoku. Někdy už jen tím, že člověk dělá něco navíc, jako by na sebe chtěl upozorňovat, někdo to tak vnímá. Byly doby, kdy jsem se u nás ve škole třeba i trochu styděla za to, že jezdím lektorovat. Někdy komunita jako by tlačila člověka k tomu, aby nevybočoval. Ale já se vidím jako součást celku, naší školy, svou práci beru jako službu druhým a kudy chodím, tudy mluvím o Janovicích, ne o sobě.

Více zde.

Helena Vaďurová: Inkluze je červený hadr. Musíme vysvětlovat souvislosti

Na Pedagogické fakultě MU se Helena Vaďurová zabývá inkluzivním vzděláváním, v posledních letech hlavně možnostmi vzdělávání dětí s autismem. Právě dětem-autistům by měla pomoci v Česku stále více uplatňovaná metoda ABA, jejímuž rozvoji se s kolegy věnuje.

Výzkumy ukazují, že pedagog, který si umí poradit s heterogenním kolektivem, je obecně efektivnější učitel. Když se totiž na téma podíváte šířeji, uvědomíte si, že každý jedinec má nějaké speciální vzdělávací potřeby – někdo se učí auditivně, potřebuje věci poslouchat, někdo potřebuje grafické zpracování látky a tak dále. Učitel, který je otevřený tomu, že každý se učí jinak, je prospěšný všem.

Více zde.

Jana Nováčková: Něco víc o tom, že vnitřně řízené vzdělávání není cesta do pekel

8. února vyšel na Aktualne.cz článek paní Hronové s provokativním názvem Zrušme povinnou školní docházku, je to vězení, žádá projekt Svoboda učení. Začnu pozitivně: je báječné, že paní redaktorka přibližuje téma, o němž většina lidí zatím ani neslyšela, totiž, že kromě modelu tradičního vzdělávání, kde všechno řídí dospělí, existuje i model vzdělávání, které si řídí samy děti (to, že to není nějaký nahodilý moderní exces, ale že existuje již sto let a že vede k velmi dobrým výsledkům, článek nezmiňuje).

Pokud je povinná školní docházka zásadním klíčem k socializaci a zodpovědnosti a k dodržování pravidel, pak bychom tady měli mít masy zodpovědných, socializovaných, úspěšných, spokojených a pravidla dodržujících absolventů povinné školní docházky. Namísto toho jsme svědky toho, že roste zneužívání moci, morální hodnoty dostávají co proto (jsou dokonce vysmívány), roste manipulovatelnost lidí, což souvisí s nízkou schopností kritického myšlení… To není jen špatně odvedená práce špatných učitelů, to je logický důsledek paradigmatu vnějšně řízeného vzdělávání, tedy systému založeného na uplatňování moci a vnější motivaci (jinak to ani při vnucování obsahu bez ohledu na potřeby dítěte nejde).

Více zde.

Hejný: Moudrost si nevygooglíte. Potřeby dítěte jsou jiné, než si dospělí myslí

Někteří lidé jsou přesvědčeni, že tím, že přinutíme žáky nadřít matematiku, zvýšíme jejich IQ a schopnost myslet, to je předsudek, domnívá se pedagog Milan Hejný. Povinnou maturitu z matematiky považuje za nevhodnou. Žáci podle něj potřebují intelektuální autonomii, podněty a možnost diskutovat s kamarády. Rozhovor DVTV natáčela v rámci vzdělávacího festivalu Nakopněte svoji školu v Litomyšli.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Každý sám a vlastním tempem. Jak může fungovat blended learning?

Pokud vstoupíte do třídy v Eastern Senior High School v americkém Washingtonu, pravděpodobně spatříte neočekávanou scénu. Studenti totiž nesedí klasicky ve školních lavicích a neposlouchají frontální výuku svého učitele, nýbrž se individuálně věnují své práci – na notebooku si pravděpodobně procházejí jednu z audio lekcí, kterou pro ně jejich učitel připravil. Každý sám a každý ve svém vlastním tempu.

„Instrukce studentům předávám prostřednictvím videa, což mi umožňuje s nimi pracovat v malých skupinkách a přímo odpovídat na jejich otázky,“ popisuje koncept vyučování Kate Gaskill, učitelka dějepisu. Líbí se jí také, že díky e-learningu a kontrolním úlohám na papíře má přesnou představu o tom, v jaké fázi lekce se její žáci nacházejí.

Více zde.

Petra Sobková: Zrcadlo digitálních technologií

Alena. Moje nezapomenutelná paní učitelka z vesnické mateřské školky. Ještě po těch letech si přesně vybavuji její účes, hlas, kterým nám četla pohádky i férový a rovnocenný přístup k dětem. Drobné detaily, které si my dospělí neuvědomujeme, ale děti velmi citlivě vnímají. Kdo z nás neměl svou milovanou paní učitelku ze školky? Formální vzdělávání je v českém prostředí ošetřeno celou řadou strategií, zákonů a směrnic, které mají domněle zaručit jeho kvalitu. Opravdovou hodnotu mu ovšem dodává teprve osobnost pedagoga a především jeho chování a jednání. To žádná směrnice zaručit nedokáže. A právě u chování a jednání pedagoga dnes na malou chvíli zůstanu. Je totiž mostem nejen ke zdravým návykům, ale má také co do činění například s otázkou používání mobilů ve školním prostředí.

 Paní ředitelka pohlédne na mobil a zasměje se. I osmiletému dítěti dojde, že se pravděpodobně nejednalo o pozvání na schůzi SRPŠ a takhle se to v průběhu rozhovoru opakuje ještě několikrát. Vzpomeňme si, jak jsem říkala, že děti velmi citlivě vnímají i drobné detaily. Že výchova není jen o učebních osnovách, ale že mnohé předává pedagog žákům už jen svým chováním a jednáním. Jde paní ředitelka dětem příkladem? A pokud ano, pak jakým?

Více zde.

Psycholožky radí učitelům: Na problémové děti křik neplatí

Vznešené řeči o inkluzi jsou pěkné, ale víc by mi pomohla rada, co si počít s dítětem, které bezdůvodně kouše a kope spolužáky, nebo si při výuce nahlas zpívá. Podobný povzdech můžete zaslechnout skoro na každé konferenci o vzdělávání. Možná i proto se tento týden na seminář s norskými expertkami dostavilo tolik lidí. Klinické psycholožky Kaja Næss Johannessenová a Ann-Karin Nielsen Bakkenová pracují v Dětském psychiatrickém centru Østbytunet, v jehož rámci funguje i škola pro 23 žáků s náročným chováním.

„Děti se nechovají hlučně, agresivně nebo podivně proto, že jsou špatné, ale kvůli nějakému traumatu, kterým prošly, a nyní zoufale hledají pomoc,“ říká Johannessenová. Každý druhý dospělý včetně učitelů se v takovém případě uchyluje k trestu a okřikování. Většinou marně. Naopak pochopení traumatického stavu a snaha předcházet stresu má pozitivní výsledky.

Více zde.

Petra Dočkalová: Sebekontrola: Učit se učit, učit se myslet

Tento článek vznikl na základě každodenních otázek rodičů, učitelů, studentů, dětí. Jak ho mám naučit, aby věci nezapomínal? Pořád něco nemá, chybí mu mobil, klíče, někde zase nechal bundu. Jak zařídit, aby nebyl celý den na počítači? Doma se chová v pohodě, ale když je někde venku, je to děs, vůbec nerespektuje pravidla, co jsme udělali špatně? Jak můžeme podpořit to, že si bude sám připravovat? Nechceme ho pořád hlídat, napomínat a kontrolovat.

Principem zkušenosti zprostředkovaného učení je vždy podpora myšlení a sebekontrola je nedílnou součástí učení. Pomocí instrumentu tuto zkušenost mohu zprostředkovat, mohu také sebekontrolu propojit s tématem, obsahem výuky.

Více zde.