Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Archiv kategorie „Aktuality“

Jak na inovace ŠVP II. – webinář 19. 5.

Jak zajistit, aby se z ŠVP nestal časem muzejní exponát? Jak zajistit, aby ŠVP stále odrážel realitu školy, potřeby žáků i představy rodičů a zřizovatele? Jak využít potenciálů, nápadů a tvořivosti všech pedagogů školy? Mgr. Anna Doubková a PaedDr. Karel Tomek se s námi již podruhé podělí o svá doporučení.

Webinář se uskuteční 19. května 2021 od 20 h na Metodickém portálu RVP.CZ.

Veškeré další informace o webináři naleznete zde.



Revidované RVP ZV v oblasti ICT

MŠMT zveřejňuje Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, a to s účinností od 1. září 2021.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy vydal Opatření, kterým se v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Změna se týká především nového pojetí informatiky.

Další informace, text Opatření včetně upraveného RVP ZV a průvodní dopis ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro ředitelky a ředitele škol, ve kterém jsou změny v RVP ZV vysvětleny a komentovány, naleznete zde.



Aktuality ze vzdělávání

Lidové noviny: Koordinátor středního článku podpory Jaroslav Jirásko o tom, jak pomoci ředitelům škol od byrokratické zátěže

Publikujeme rozhovor Lucie Kocurové s Jaroslavem Jirásko, bývalým dlouholetým ředitelem základní školy v Lázních Bělohrad, aktuálně koordinátorem středního článku podpory v okrese Semily. Co přinese chystaný střední článek vedení a podpory do školského systému, proč je potřeba a jak zasáhne do autonomie ředitelů škol? Text vyšel 4. května v Lidových novinách.

My si za normálních okolností zakládáme na otevřenosti, spolupráci. Vždy máme otevřené dveře pro rodiče, běžně si chodíme jako učitelé do hodin na náslechy, podporujeme mezitřídní a meziročníkové projekty. To vše jsme museli opustit. I když se pak děti vrátily k prezenční výuce, bylo nutné zachovávat homogenní skupiny a do školy nikoho cizího nepouštět.

Více zde.

Rotační výuka je pro učitele nejnáročnější. ‚Skončím hodinu a hledám místo na online výuku,’ popisují

Jen co si děti zvyknou na školní prostředí, už se zase učí z domova. A po týdnu jdou opět do školy. Kvůli rotačnímu režimu musí mezi dvěma typy výuky přepínat taky učitelé. A někteří i během dne, kdy jednu hodinu učí žáky ve třídě a hned další hodinu mají online. Podle pedagogů, které Radiožurnál oslovil, je rotační výuka náročnější než čistě distanční nebo čistě prezenční výuka. A potvrzují to i psychologové.

Učitel Jaromír Bednařík sedí v prázdné třídě u monitoru počítače. Tento týden má 1. A pražské základní školy Sázavská distanční výuku. „Kromě psaní si zkusíme trošku zopakovat to, co jsme se učili naposledy teďka ve středu. Jestli si vzpomenete, co jsme se učili?“ ptá se třídy. „Dny v týdnu,“ odvětí třída. Učitel na to přitaká.

Více zde.

Hlavně všechno řešit v pohodě, říká učitel Jan Vávra, Ámos Sympaťák

Mohl bádat v archivu, ale místo toho sedí Jan Vávra za katedrou na Vyšší odborné škole pedagogické a Střední pedagogické škole v Litomyšli. Studenti ho nominovali do ankety Zlatý Ámos. Učitel dějepisu a českého jazyku se stal Ámosem Sympaťákem.

Společnost zpravidla oceňuje autoritativnost, spravedlivou nekompromisnost a to je něco, co mi blízké není. Spíše jsem oceňoval jistou míru benevolence, i když tohle slovo je ve spojitosti se školou vnímáno negativně. Ale ta dobrá vůle je něco, co je hodně žádoucí a často to učitelům chybí.

Více zde.

Těžké zkoušky z matiky? Děti byly rok doma, i pro učitele je to masakr, říká učitel matematiky

Stížnosti na přijímačky chápu, protože děti nebyly rok ve škole. Když rok necvičíte, taky pak těžko uběhnete maraton…

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Jak pohnout školstvím? Poslechněte si, co považuje za podstatné Michael Fullan

Přečtěte si shrnutí přednášky Michaela Fullana, která zazněla na nedávné konferenci Úspěch pro každého žáky. Vedle toho si můžete pustit i záznam celého jeho vystoupení.

Co je nezbytné, aby mohlo dojít ke smysluplné změně? Základní podmínkou, kterou si ověřil v praxi v řadě zemí, je podle Micheala Fullana znát odpověď na dvě základní otázky, a to co a také jak. Vědět co, to pro něj znamená sdílet ve vzdělávací komunitě hluboké porozumění o tom, jak probíhá učení. „A k tomu nedospějete tak, že napíšete strategii, pronesete projev nebo uspořádáte školení,“ říká ve svém příspěvku Michael Fullan.

Více zde.

Ať škola naučí děti pracovat s informacemi či kriticky myslet, chtějí rodiče

Přehršel zpráv, ve kterých by se měly děti vyznat. Poznat své slabé a silné stránky nebo umět obhájit svůj názor. To jsou jedny z hlavních věcí, které má základní škola podle rodičů žáky naučit. Vyplývá to z výzkumu organizace PAQ Research. Po roce distanční výuky ale rodiče častěji označovali potřebu naučit žáky se soustředěně učit a systematicky poznávat nové věci.

Učitelé by podle výsledků výzkumu také měli v žácích budit touhu se vzdělávat a spolupracovat. Méně důležitá je pro rodiče odbornost nebo komunikace. „Zajímavé je, že rodiče dětí z výběrových tříd sice požadují modernizaci výuky a výuku nových kompetencí, ale pořád jsou zaměřeni na výkon. Jsou tedy progresivní z hlediska obsahu učiva, ale ne způsobu výuky,“ popisuje výsledky výzkum.

Více zde.

Žáci v pandemii zažívají nápor na duši. V kunratické škole jim pomáhají ranní dýchánky

Koronavirová pandemie a s ní související opatření, která omezují běžný chod společnosti, s sebou přinesly také pořádný nápor na psychiku a duševní pohodu žáků. Jejich život se obrátil vzhůru nohama, zmizely jistoty a ubylo pozitivních zážitků. V základní škole v pražských Kunraticích ale našli způsob, jak situaci dětem ulehčit. Pořádají zde online ranní dýchánky, které optimisticky nastartují den ještě předtím, než se žáci pustí do učení.

Vedení školy si zakládá na liberálním prostředí, v němž mezi vyučujícími a dětmi vládnou partnerské vztahy – nejpevnější jsou pak mezi třídními učiteli a jejich žáky. Ti za svými třídními nechodí na konzultace, jen když potřebují dovysvětlit látku některého z předmětů, ale také potřebují-li se svěřit s osobními problémy. Přátelské vztahy udržují také učitelé navzájem. „Sdílíme mezi sebou nápady a jsme hodně spolu. Prostě nám je spolu dobře,“ říká k tomu Olga Králová, zástupkyně ředitele základní školy v Kunraticích a mentorka programu Učitel naživo.

Více zde.

Mladý učitel vymyslel online tělocvik, jeho lekce si oblíbili i tříletí

Dvaadvacetiletý tělocvikář ze základní školy v Polepech na Litoměřicku Ondřej Pospíšil vymyslel projekt, jímž se rozhodl zvednout děti z gauče. Na Facebooku založil skupinu Mladí Supersportovci s cílem bojovat proti dětské obezitě. Dvakrát týdně nabízí online lekce cvičení, aby děti udržel v pohybu.

Každá lekce trvá vždy zhruba 45 minut, stejně jako vyučovací hodina tělesné výchovy. Začínám s dynamickou rozcvičkou, následuje kloubní pohyblivost a jde se cvičit. Vždy provádíme dvakrát šest dvojcviků. Děti si velice oblíbily styl, který se nazývá animal-flow.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Michael Fullan: Pandemie covidu představuje příležitost k transformaci vzdělávání

U příležitosti 9. ročníku Konference Úspěch pro každého žáka: Na vlně změny proběhl 12. 4. 2021 pre-meeting s hlavním řečníkem, Michaelem Fullanem. „Covid obrátil vše vzhůru nohama, spousta věcí už nikdy nebude jako dřív. To představuje příležitost pro reformu systému vzdělávání jako celku. Využijte ji.“

„Zbavte se posedlosti výsledky. Pokud máte školu, která se zaměřuje na dobré akademické výsledky, pak věřte, že tam děti nejspíš nebudou šťastné. Vžil se pro to pojem ‚ranění vítězové‘. Dobré známky neznamenají, že dítě bude v životě šťastné a úspěšné,“ upozornil na to, že žáci potřebují vidět zejména smysl v tom, co dělají. „Musí cítit, že přispívají ke zlepšení světa“. Podotýká, že pokud stoupá motivace a angažovat, zvyšuje se ruku v ruce i gramotnost. Žáci totiž mohou dosahovat maxima svého vzdělávacího potenciálu, jen pokud jsou naplněny podmínky pro wellbeing…

Více zde.

Učitel: Nevím, jestli bych se jako kluk za koronaviru učil nebo lítal venku

Je třídním 7.A na Základní škole Tyršova. Mimochodem jeho žena je třídní 7.C na téže škole. Marek Velechovský učí přírodopis, informatiku a tělocvik. Poslední rok považuje za zlomový ve své profesi z řady důvodů. Změnili se jeho žáci, změnil se i on sám ohledně schopnosti využívat moderní technologie. Připouští, že si není jist, jak by se jako školák za koronavirových omezení zachoval.

On-line hodiny využívá především jako konzultace, povídání s žáky, řešení jejich potíží, či pomáhání při úkolech. „Nudnou“ on-line výuku a videa se snaží doplňovat o zajímavé úkoly pro žáky na doma – poznávání školy podle fotek, stopařská výzva pro přírodovědce, grafická výzva pro informatiky, poznávání vlastního města podle starých fotek, natáčení videí dětmi a další hry, úkoly a tutoriály. „Některé jsou opravdu úžasné a žáky baví – pak to baví i mně. Třeba tutoriál na domácí práce a tedy snad pomoc rodičům doma,“ vypichuje jeden z netradičních úkolů v rámci výuky Velechovský.

Více zde.

Nechte nás sakra učit dobře: Příběh třicátý – Stýská se mi

Jsem učitelkou výchov a společenskovědních oborů na II. Stupni ZŠ. Věk 37 let, praxe 5 let. Pátým rokem učím na základní škole umístěné na periferii města, tzn. žáci z naší školy pocházejí z vyloučených lokalit a patří mezi sociálně slabé.

Každý učitel dle úvazku vytváří pracovní listy a ty musí být tak udělané, aby odpovídaly úrovni každého žáka, aby zohledňovaly individuální přístup. Na druhém stupni nemají žáci učebnice, protože jsou pro naše žáky nepoužitelné. Takže všechny materiály si každý učitel dělá sám. Naše distanční výuka pak v reálu vypadá takto: vytvořit pracovní list – nadepsat žáky – rozdat žákům – vysbírat od žáků – opravit – vytvořit – nadepsat – rozdat – vybrat – opravit – vytvořit … je to ubíjející.

Více zde.

Lucie Korcová: Izolace v pandemii komplikuje mladým přechod do dospělosti. Přicházejí o příležitosti i kontakty

Místo toho, aby zažívali první vztahy, hledali si brigády, práci nebo samostatné bydlení, žijí mladí lidé v době koronaviru často v izolaci. Současná situace jim výrazně komplikuje vstup do dospělosti. Podle oslovených odborníků se to negativně projevuje i na jejich psychice. Už loňské průzkumy Národního ústavu duševního zdraví ukázaly, že lidé ve věku 18 až 24 let jsou v časech karanténních opatření jednou z nejohroženějších skupin.

„Mám dobré chvíle, který trvají naštěstí déle než ty špatné. Ale vždycky mám takhle chvíli, kdy docela dlouho brečím a mám takové úzkosti. A teď se to tedy stává častěji, jak to trvá déle,“ říká osmnáctiletá Zuzana, která studuje třetím rokem na gymnáziu.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Žáci mě přijali do svého týmu a žiju jen pro ně, říká nejoblíbenější učitel v Česku

Tomáš Pírek (28) je učitelem češtiny, dějepisu a občanské výchovy na pražské Základní škole U Krčského lesa. Působí jako třídní v 8. B, která ho nominovala do letošního ročníku soutěže o nejoblíbenějšího českého učitele Zlatý Ámos. Pírek kromě hlavní ceny vyhrál i kategorii Dětský Ámos, v níž rozhoduje dětská porota.

Já doufám, že jsem vtipný a akční češtinář, dějepisec i občankář. Kdo říká, že češtináři nejsou zábavní? Poznali jste mě? Je však pravdou, že obecně český jazyk není u žáků úplně oblíbeným předmětem. Když dostanu novou třídu, ptám se jich, co se jim vybaví, když se ve škole řekne český jazyk. Většinou odpovídají: pětky z pravopisu a čtení nudných knížek. Právě proto jsem velmi rád učitelem češtiny – je to výzva! Myslím, že moji žáci již zanedlouho poznávají, že čeština není jenom o tomhle – vlastně, vůbec o tomhle není.

Více zde.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Neřešme známky, investice do vztahů se nám mnohonásobně vrátí

Hosté březnového Kulatého stolu SKAV a EDUin se shodli, že je potřeba upozadit nárok na výkon a více než kdy jindy upřít pozornost na wellbeing a duševní zdraví. Nejen dětí, ale i dospělých. Cílem není jen to, aby se vzdělávací systém vrátil co nejdříve do normálu, ale aby byl dlouhodobě kvalitní a přinášel výsledky.

Panelisté se shodli, že je důležité v rámci on-line výuky vymezit prostor pro sdílení témat jiných než výukových, třídnická hodina nemá být o tom „mít papíry v pořádku“. Některé děti se ovšem necítí komfortně, když mají mluvit o svých pocitech před spolužáky. Učitelé by měli nabízet individuální konzultace a to, za splnění protiepidemiologických podmínek, i ve formě osobního setkání, které je nenahraditelné.

Více zde.

Markéta Hronová: Nehledáme nové metody, ale cestu k dětem

Učitel Lukáš Šlehofer zvedá ruku a postupně se k němu přidává celá třída. Nehlásí se o slovo, ale dávají si najevo, že končí přestávku a jsou připraveni se učit. Následující tři hodiny budou mluvit o tom, jaké změny přinesl přelom 18. a 19. století. Od procesu modernizace a urbanizace přes populační explozi se dostanou ke vzniku sociologie a k českému národnímu obrození.

„Děti toho nemusí vědět moc, je důležité vybrat to podstatné a to jim říct. Oni si stejně ani víc nezapamatují,“ vysvětluje svou taktiku Šlehofer. Před čtyřmi roky otevřeli jako jedna z prvních veřejných škol skutečně revoluční program: od dětí vyžaduje aktivitu, hodně práce, určitou inteligenci a rodiče za něj nic neplatí. První studenti budou letos skládat maturitu.

Více zde.

Dvacet praktických tipů a rad, jak motivovat děti při výuce na dálku

Psychoterapeut Jan Vávra a zkušená pedagožka Andrea Tláskalová sestavili deset konkrétních tipů, co mohou děti, rodiče i učitelé dělat, aby se během nekonečných hodin strávených u počítače chuť učit úplně nerozplynula.

Přestože s vypnutou kamerou možná nemusí vadit, že dítě vstalo pět minut před začátkem hodiny a má na sobě pyžamo, zkuste doma nerezignovat na atmosféru, že školní den je školní den. Je tedy dobré vstát včas a vykonat běžné ranní rituály, jako je snídaně, příprava svačiny, čištění zubů, česání či oblékání, zkrátka udržovat řád dne.

Více zde.



EMA vám pomůže vyhledat zajímavé příspěvky do výuky

Katalog EMA vám pomůže vyhledat volně dostupné materiály do výuky nebo inspirativní články na webech partnerů. Výběr je bohatý – 38 000 materiálů!

Využijte vyhledávací pole a zúžení výsledků podle stupně vzdělávání nebo podle typu materiálu.



Aktuality ze vzdělávání

Jak rozumět změnám v RVP pro základní školy? U kulatého stolu SKAV a EDUin se diskutovalo o malé revizi informatiky i o škrtech

Digitální svět se za posledních 17 let změnil k nepoznání, žáci základních škol se ale o informačních technologiích stále učí podle rámcového vzdělávacího programu z roku 2004. O tom, že je to potřeba změnit, se diskutuje minimálně 15 let.

Přestože se mluví o malé revizi, pro nás informatiky je obrovská,“ řekla učitelka informatiky Štěpánka Baierlová z Učitelské platformy. Větší pozornosti než nové informatice se ale po zveřejnění nového RVP dostalo škrtům v jiných vzdělávacích oborech. Kritiku si vysloužily redukce ve fyzice nebo v občanské nauce, o kterých se vedly diskuse na sociálních sítích i v novinách.

Více zde.

Na dálku se dá učit, ale osobní kontakt nenahradíte, říkají učitelé

Před rokem, 10. března, se poprvé v novodobé historii plošně uzavřely školy na území republiky a od té doby se ke klasické výuce natrvalo nevrátily. MF DNES přináší názor dvou držitelů titulu pro nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos na rok s přerušovanou distanční výukou.

I s dobrou technikou je distanční výuka pro učitele náročná. Příprava na hodinu jim trvá násobně déle. „Když řeknete, ať vypracují úkol pět na straně deset, a víte, že děti odpovědi snadno ‚vygooglí‘, je to jednoduché. Ale nedosáhneme tím, co chceme,“ míní Růžena Hlůšková, držitelka celostátního ocenění Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele.

Více zde.

Vladimír Kořen o nové roli učitele: Nadšení ze světa je jiskra, kterou chci v dětech zapálit

Moderátor pořadu Zázraky přírody dlouho působil jako starosta města Říčany. Náš stát je svázaný předpisy, všechno má nějaké normy, dokonce i „správná louka“. Často rozhodují vládci razítek spíš než kreativní lidi. Jako starostu mě bavilo to rozbíjet, směje se. Na konci roku skončil se starostováním a stal se učitelem. Nápad vznikl ze srandy, vzpomíná. Nadchnout děti pro fyziku a přírodu mi ale dává smysl. Sám se přitom učím. Co ho pohání? A jak vnímá pandemii?

Více zde.

Student má nejen mozek, ale taky srdce, duši a tělo… aneb psychohygiena jako učivo v době pandemické

Komu to něco připomíná, tak ano, je to tak. Parafrázuju výrok gymnaziálního profesora Matulky z již takřka kultovního filmu Cesta do hlubin študákovy duše. Proč?

Je to pár minut, co jsem vyslechl v televizi rozhovor s G. Jarolímkovou, ředitelkou jedné z pražských ped-psych poraden. Hovořila mj. o psychických problémech dětí v době uzávěr a online školy. Své o nich ví i J. Stolařová z jiné pražské poradny. Dle její zkušenosti mají hojně takové problémy dospívající a adolescenti (potíže mají např. maturanti obtížně se vyrovnávající s neustálými tanečky okolo zakončení jejich studií). A dále?

Více zde.



SYPO představuje další formu podpory pro učitele – online Pískoviště

Projekt Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) připravil pro učitele novou možnost, jak se zdokonalovat v online nástrojích a možnostech online i prezenční výuky. Tento týden bylo spuštěno Pískoviště – virtuální prostor pro setkávání učitelů nad jedním konkrétním tématem.

„Na našem online Pískovišti účastníci ukážou kolegům, jaké nástroje používají, a zjistí, jak fungují aplikace využívané kolegy,“ říká Jiří Nekola, hlavní projektový manažer SYPO. Možná se tak vyhnou zbytečným omylům a přehmatům během výuky.

V současné době se mohou zájemci hlásit na témata:

· Ukažme si, jak motivujeme či aktivizujeme žáky při online výuce na II. stupni ZŠ

· Podělme se o zkušenosti s efektivní online komunikací se žáky na I. stupni ZŠ

· Quizizz – inspirujme se navzájem svými příklady používání na II. stupni ZŠ

Více informací a možnost přihlášení zde.



Aktuality ze vzdělávání

Kamera není ideální, za návrat do školy budou studenti vděční, říká nejoblíbenější učitel

Školy v Česku stále zůstávají kvůli šíření koronaviru z velké části uzavřené, zatím to ani nevypadá, že by se situace měla v nejbližší době změnit. Jaké slabiny ukázala pandemie ve školství, a jak jsou na tom žáci a studenti v souvislosti se socializací? O tom v Interview ČT24 mluvil učitel z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře Tomáš Míka, který vyhrál v anketě Zlatý Ámos 2020.

Zároveň zmínil, že na pololetním vysvědčení známkoval klasicky, na slovní hodnocení nepřistoupil zejména z toho důvodu, že učí velkou spoustu studentů. „Těch důvodů je spousta. Náročnější to určitě bylo i proto, že jsme se se studenty tak často neviděli, těch údajů o nich máme méně,“ řekl. Přiznal, že psát slovní hodnocení je náročnější. „Toho náročného je teď na učitele tolik, že bych se do toho slovního hodnocení nepouštěl,“ dodal.

Více zde.

Karolína Svobodová: Desatero distanční výuky pro moje děti

Četli jsme na Facebooku a nemůžeme odolat, abychom nešířili. Vždyť už první věta § 44 školského zákona o základním vzdělávání říká „…vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení“. O to víc je to potřeba u distančního učení!

Když ti nejde kamera, nechceš, aby na tebe třeba bylo vidět, dobře, je to tvé rozhodnutí, ale představ si, že by totéž udělal vyučující… Ale mikrofon zkus zajistit tak, aby byl vždy funkční, protože bez toho to zkrátka všechno ztrácí smysl. A změnit hodinu ve vyvolávání jmen, to je učitelova noční můra, věř tomu, to fakt nechceš zažít.

Více zde.

Zuzana Kročáková: Jak rozvíjet vztahy se žáky v době online výuky

Americká učitelka Rita Pierson ve svém Ted Talku Každé dítě potřebuje hrdinu říká, že děti se nic nenaučí od těch, které nemají rády. Možná vás nemusí každé dítě mít opravdu rádo, ale aby se mohlo učit, potřebuje mít každé dítě pocit, že ho respektujete, že ho vnímáte, že se o něj zajímáte, že je pro vás důležité. Musíte mít s každým dítětem vztah a ono s vámi, teprve pak se můžete jeden od druhého učit.

Aby něco podstatného na světě vzniklo, potřebuje to čas. A protože vztahy podstatné jsou a jejich budování je komplexní a dlouhodobá práce, je třeba jim věnovat čas a péči. Tím víc času, čím je online prostředí méně osobní a lidské. Děti musejí vědět, že mluví s jiným člověkem a ne s počítačem. Každý den či v každé hodině by měla být chvíle, která přispívá k tomu, abychom se lépe poznali, chvíle, kdy se každý může vyjádřit či projevit, kdy můžeme sdílet to, co prožíváme, kdy můžeme říct něco o sobě, kdy si můžeme vyměňovat názory, kdy můžeme reagovat na to, co řekl někdo jiný, chvíle kdy víme, že nás někdo poslouchá a věnuje nám pozornost.

Více zde.