Archiv kategorie „Aktuality“

Profil Učitel21 – prosíme o zpětnou vazbu

Máte pro příští rok předsevzetí, že vylepšíte své digitální dovednosti, abyste obohatili výuku, aby vám moderní technologie lépe sloužily při práci ve škole? Nabízíme online nástroj Profil Učitel21, který vám pomůže zmapovat vaše digitální kompetence a zorientovat se v tom, na co byste se mohli soustředit.
Prosíme vás o zpětnou vazbu k Profilu Učitel21, budeme pak lépe vědět, co byste v aplikaci ocenili, co by se vám hodilo. Děkujeme!



EMA – nejnovější modul našeho portálu je na světě!

Zrodila se EMA. Pomůže vám najít materiály pro výuku, nápady, inspiraci i odborné články napříč různými portály a weby pro učitele z jednoho místa.
EMA bude centrální katalog otevřených, volně přístupných vzdělávacích zdrojů. Zatím obsahuje materiály pouze z našeho portálu, ale brzy se napojíme na další partnery a přidáme šikovné funkce a novinky. Hledejte, zkoušejte! Beta verze k dispozici na ema.rvp.cz.

EMA vznikla v projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.



Aktuality ze vzdělávání

Pokud začnou děti při hodině zívat, chyba je na mé straně, říká učitelka

Jana Kopecká, která učí přes třicet let v prvních třídách základní školy v pražských Kunraticích, říká, že se za tu dobu učitelé přiblížili dětem a berou je víc jako partnery. Malí školáci jsou podle ní suverénnější v komunikaci s dospělými, ale panáka nebo přes švihadlo už neskáčou tak jako dřív.

Teď jsme měli třídní schůzky a rodiče mi děkovali, že jejich děti do školy pořád chodí rády. Říkala jsem si, že to je strašné. To nám, učitelům, nedělá dobrou vizitku, když to tak rodiče vnímají po pouhém měsíci první třídy. Nadšení by dětem mělo vydržet co nejdéle, ale je pravda, že se ztrácí. Sama neumím odpovědět, co je příčinou. Když se s dětmi loučíme ve 3. třídě, tak polovina z nich ještě říká, že do školy chodí ráda. Druhá půlka už je ale ztracená, znuděná. Už je to tolik nebaví jako ještě v první třídě.

Více zde.

Hana Košťálová: Dobrý učitel se chce dál zlepšovat

Děti stráví v základní škole asi tak devět tisíc vyučovacích hodin. Chodí tam, aby se učily. Největší vliv na to, zda ty tisíce hodin života, které se jim už nikdy nevrátí, stráví zaujatým učením, nebo v nudě či zlobením, mají jejich učitelé.

Za svou dlouhou praxi jsem se téměř nesetkala s učiteli, kterým bylo jedno, jak jejich vyučování vypadá a jak dopadá. V některých hodinách jsem coby pozorovatel zažívala podobné pocity, jako když jste svědky unikátního uměleckého díla. V jiných hodinách jsem trpěla spolu s dětmi. Ale jen výjimečně proto, že by učitel byl lempl nebo cynik, kterému nezáleželo na tom, jestli jeho práce dává nějaký smysl.

Více zde.

Školy jsou prodchnuty strachem a nedůvěrou, říká vítěz učitelské soutěže. V takovém prostředí se nerozvíjí žáci ani učitelé

V letošním ročníku soutěže Global Teacher Prize bodovali severomoravští učitelé. Vítěz Tomáš Chrobák a stříbrná Monika Olšáková učí na školách vzdálených jen pět kilometrů od sebe. Jaké fígly by poradili svým méně zkušeným kolegům a co by změnili v českých školách? „Všem by se dýchalo lépe, kdyby se povedlo vymýtit z lavic, sboroven či ředitelen strach. V takovém prostředí se nedá svobodně tvořit,“ říká učitel matematiky Tomáš Chrobák.

Někteří mi pogratulovali, jiní prohodili nějaký vtípek. Sám výhru nepřeceňuji. Porovnávání v profesi učitele je věc velmi ošidná. Na druhou stranu kritéria jsou velmi dobře nastavena a mají velkou vypovídací hodnotu. Výhra ze mě lepšího učitele neudělá, ale pomohla mi k ujištění, že jsem na správné cestě.

Více zde.

Pusťte do tříd roboty, Minecraft a lego. Žáci se pak budou bavit, radí inovátoři

Ve vzdělávací verzi hry Minecraft si žák může zřídit svou vlastní školní laboratoř a zkoumat v ní třeba chemické reakce. Robotika naučí děti logice i spolupráci v týmu. A díky virtuální realitě se školák nemusí o středověku učit, ale může se v něm rovnou ocitnout. Nejrůznější inovace a nové trendy ve výuce odborníci představili na akci Prague Education Festival.

“Dítě má rádo okamžité výsledky a to mu robotika umožňuje. Naprogramuje a rovnou vidí, co robot dokáže,” ukazuje školitel Jiří Jeništa ze společnosti AV media a vytahuje z krabic jednoho z robotů. Ten umí chodit, mávat či se uklánět, nicméně roboti s řídicí jednotkou propojitelnou s tabletem, senzory a motorem dokážou třeba vzít plechovku a vylít z ní vodu či umíchat koktejl. Pomocí příkazů na tabletu lze rozpohybovat lego panáčky tak, aby splnili konkrétní úkol..

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Podněty k dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+ a k přípravě Strategie 2030+

Od pondělí 11. 11. 2019 do 31. 12. 2019 je možné prostřednictvím on-line formuláře posílat své podněty, komentáře a připomínky k dokumentu HSVP 2030+, který byl zveřejněn 4. 11. 2019 a následně představen na konferenci v Praze dne 7. 11. 2019. Ve formuláři je potřeba zadat, k jakému strategickému cíli či linii se podnět vztahuje (pokud je téma průřezové, můžete zaškrtnout více možností). Pokud máte podnětů více, vyplňte prosíme pro každý z nich samostatný formulář. Dodržování tohoto pravidla významně zjednoduší distribuci Vašich podnětů pověřeným osobám k dalšímu zpracování.

Více zde.

Dan Pražák: Jak na zlobivou třídu, když nechci dávat poznámky? Výsledek osobního experimentu jednoho začínajícího učitele

Loni jsem dostal třídu na druhém stupni, která byla mezi kolegy vyhlášená jako těžce zvladatelná. Byli tam žáci, kteří se dokonce pyšnili tím, kolik už nasbírali poznámek. Přidávat jim další se mi nezdálo jako efektivní způsob, jak se třídou pracovat, a to i kdybych byl ten typ, co si na poznámky potrpí. A to nejsem. Atraktivní mi nepřipadaly ani další možnosti umravňování jako třeba písemky za trest. Tím jako učitel trestám i sám sebe, musím je pak opravit, a to bere čas. Osobně mám raději, když si žáci testy opravují sami nebo ve skupině a o chybách diskutují, ale to se samozřejmě nedá uplatňovat jako kárný prostředek… Udělal jsem tedy takový osobní experiment. Dobrovolně jsem se vzdal všech obvyklých způsobů, jak „mít na žáky páku“, oznámil jim to, a vykročil do neznáma. Co jsem měl k dispozici jako alternativu k rychlému výběru z kárných postupů? Dialog mezi čtyřma očima.

Jako začínající učitel se taky učím v procesu, s dětmi. Ony se učí nějaký obsah, já se učím formu, jak s nimi pracovat co nejlépe. Učitel by se měl učit celý život. A učím se i četbou pedagogických osobností, jako je Makarenko nebo Korczak, podle kterých má učitel přistupovat k dítěti s respektem, dávat mu důvěru a zodpovědnost.

Více zde.

Ondřej Hausenblas: Škola má brzdit překotný vývoj společnosti, ale ne přísností a drcením faktů

Připomínáme červencový rozhovor Lucie Fialové s Ondřejem Hausenblasem, který byl jedním z autorů Zelené i Bílé knihy, tj. programu, jak rozvíjet vzdělávání v Česku. Za dlouholetý přínos českému vzdělávání získal na jaře ocenění Eduína. Rádi bychom vás zároveň pozvali na besedu Jak a kam měnit české školství, kterou s Ondřejem Hausenblasem pořádáme 19. listopadu v rámci EDUpointu v Pražském kreativním centru.

Na předškolních a prvostupňových dětech vidí učitel úplně jasně důsledky svého chování i výuky. Dáte jim nesrozumitelnou instrukci a zřetelně to pokazí. Řeknete něco křivě a oni se rozbrečí. Učitelé tak dostávají okamžitou a účinnou zpětnou vazbu. Ve školce navíc nejsou žádné zkoušky, neplní se tam nedomyšlené cíle. Učitelé na druhém stupni se však cítí odpovědní za to, aby děti vyhověly zastaralým požadavkům v pojetí předmětů, nebo u přijímaček. Někoho dokonce rozčiluje, že žáci přicházejí z páté třídy zvyklí klást otázky a navzájem si poradit. Ještě pomaleji se mění střední školy a učitelské fakulty, i když i tam už přibývá lidí, kteří vědí, že je potřeba vyučovat tak, aby se nejlépe, jak to jde, vzdělávala celá populace, a ne jen skupinka vybraných.

Více zde.

Vojtěch Ripka: Každý žák může zažít dějepis jako smysluplně strávený čas

Mgr. Vojtěch Ripka, Ph.D., se v Ústavu pro studium totalitních režimů věnuje vzdělávací činnosti od roku 2008, naplno pak v čele oddělení vzdělávání od roku 2014. Předtím v neziskovém sektoru pracoval s mladými lidmi a veřejností a analyzoval školskou politiku. Vystudoval srovnávací politologii a srovnávací sociální politiku.

Od počátku se na prvním místě zaměřujeme na učitele, a proto je páteří naší činnosti série seminářů pro učitele. Pro školy produkujeme řadu pomůcek, např. v komiksové řadě Dějepisné sešity. Komiksový způsob vyprávění používáme jako jakýsi věšák, na který zavěšujeme historické prameny. Schopnost žáků „přečíst“ komiksové vyprávění a základně se zorientovat v půdorysu nějaké historické scény využíváme k tomu, abychom žáky strukturovaným způsobem přivedli k analýze a interpretaci dobových pramenů. Dějepisné sešity mají být pomůckou komplexní, protože jsme přesvědčeni, že příkladně první díl o příběhu pátera Toufara má výrazné přesahy do všech důležitých epoch druhé poloviny 20. století. Děti se proto nezabývají pouze příběhem represe 50. let z dnešní odborné perspektivy, ale zkoumají i otisky tohoto příběhu v 2. polovině 60. let, v 90. letech i v současnosti.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Dva učitelé ve třídě už nemusejí být luxus. Pomáhá to žákům i začínajícím pedagogům

Na některých základních školách se prosazuje takzvané párové učení, kdy ve třídě učí dva pedagogové. Díky tomu mohou s žáky dělat více aktivit a lépe se jim věnovat individuálně. Učení ve dvojici pomáhá také absolventům, aby se naučili ve třídě působit. Dosud ředitelé naráželi na nedostatek peněz, díky změně financování regionálního školství už ale většina z nich prostředky na dva učitele najde.

“Když jsem začínal já, také jsem dostal těžkou třídu a chtěl to vzdát. Naštěstí jsem si pomoc vyhledal a udržel se. Našim učitelům se snažíme poskytnout maximální podporu, ať už je to učení v páru, společně připravené úvodní hodiny, mentoring, konzultace či reflexe odučených lekcí,” říká učitel angličtiny a zástupce ředitelky Miroslav Kubíček.

Více zde.

Vzkaz naší škole: Neřvěte, neponižujte nás a učte věci, které dávají smysl

Bylo jich zhruba padesát, převážně kluci, všichni ze dvou tříd jedné průmyslovky v nejmenovaném malém českém městě. Soukali se do místnosti s podmračenými výrazy, takže poznámky jejich učitelek, že jsou marní, demotivovaní, líní a stejně nám nic neřeknou, se nezdály od věci. Posadili se na židličky rozestavěné do dvou soustředných kruhů a mlčeli. Měli to povinně místo vyučování, učitelky zůstaly za dveřmi, byli jsme na ně tři a chtěli jsme z nich vytáhnout, co vidí na své (střední) škole pozitivního, co jim naopak chybí a co by mohlo být lepší. Měli jsme na to hodinu a půl. Mlčeli svorně, seděli tam v bundách, pohledy sklopené k nohám nataženým dovnitř kruhu. Nevypadalo to zrovna nadějně.

Více zde.

Zuzana Hronová: Své čtyři děti učila doma. Jsou to báječné prázdniny i velká zodpovědnost, říká

První myšlenka na domácí školu ji napadla, když jako malá četla knihu Julesa Vernea Dva roky prázdnin. Podruhé, již seriózněji, se začala tímto konceptem zaobírat, když šlo její nejstarší dítě do školy a ona měla ještě jedno čtyřleté a novorozená dvojčata. Každý den pro ni znamenal velkou honičku, kterou negativně odnášeli všichni. Sociální antropoložka Irena Kašparová nakonec doma učila všechny.

„Dětství uběhne velmi rychle a v této etapě toho můžete vy jako rodič dítěti hodně moc předat a je to krásné dobrodružství pro obě strany. Tak proč se toho dobrovolně vzdávat a přenechat vše státu?” ptá se. Dalším impulzem pak byly zkušenosti z dvou let vzdělávání prvního syna na běžné „základce”. „Velmi brzy zjistil, co je to minimum, které mu zaručí samé jedničky i pochvaly paní učitelky, jít dál ho nic nemotivovalo, jakýkoliv hlad po vědění chyběl,” líčí Kašparová.

Více zde.

Ondřej Neumajer: K učitelství vede více cest, jen je nevyužíváme

Stojíme v historicky největší krizi zájmu o povolání učitele. Ministerstvo školství od ředitelů škol zjistilo, že jim ve školách chybí 11 tisíc kvalifikovaných učitelů. Je pravděpodobné, že ani slibované zvýšení mzdy o 10 % zásadně situaci nezmění. Cest k učitelství ale existuje mnohem více, jen je v Česku zatím nikdo neměl odvahu prošlapat. Nyní by se to mohlo změnit a situace si to více než žádá.

Učitel naživo inicioval výzkum a ve spolupráci se STEM zveřejnil v začátkem roku 2019 data z výzkumu mezi vysokoškoláky, ze kterých vyplývá, že tři procenta z nich (cca 30 tisíc) mají o kariéru učitele vážný zájem a dalších 8 % (cca 80 tisíc lidí) by za určitých okolností změnu profese směrem k učitelství zvažovalo. Potenciálních zájemců o učitelství vlastně není zase tak málo.

Více zde.



NÚV vydal nový newsletter, který se věnuje rozvoji gramotností

Ambicí nového newsletteru Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) je zprostředkovat učitelům MŠ a ZŠ novinky a zajímavosti ze světa vzdělávání. Přejeme Vám příjemné čtení.

Celý příspěvek »



Aktuality ze vzdělávání

Máme pověst školy, která si poradí s každým dítětem. Chodím do práce rád a dbám na spokojenost učitelů, říká ředitel

„Neříkám, že to je jednoduché, je to složité, ale mám na co navázat. Integrace na této škole začala už dávno před mým příchodem na pozici ředitele. Ty děti nepřišly najednou skokově odnikud…“ S ředitelem základní školy v Čelákovicích Jiřím Kyliánkem o jeho škole a inkluzi. „Vždy jsem byl zastáncem toho, že sám do práce musím chodit rád. A když jsem spokojený já, dělám spokojené i jiné lidi, učitele i rodiče, a jejich spokojenost zase působí dobře na mě. Je to takový koloběh,“ říká.

Učitel má hlavně učit. Dávám učitelům volnost, nebudu je povinně držet ve škole do půl čtvrté. Jsou to dospělí, vysokoškolsky vzdělaní lidé, kterým svěřuji odpovědnost. Potřebuju učitele, který mi přijde do třídy spokojený, usměvavý.

Více zde.

Jak si udržíme učitele a získáme nové?

Podívejte se na záznam diskuse na Kulatém stole SKAV a EDUin na téma, jak si udržíme ve školách učitele a získáme nové. Panelu se zúčastnili Gabriela Hrušková, ZŠ Štětí, David Greger, ÚVRV, Pedagogická fakulta UK, Ondřej Neumajer, Učitel naživo, Miroslav Hřebecký, EDUin, Antonín Jančařík, Pedagogická fakulta UK, Vít Krčál, MŠMT, Petra Šubrtová, ZŠ Petřiny, Praha 6. Debatu moderoval Daniel Pražák.

Více zde.

10 nejčastějších chyb při učení

Chyby mohou dělat nejen děti. Víte, jaké největší chyby děláte, když se učíte se svými dětmi?

Více zde.

Učí fyziku pomocí vlastní aplikace. Ve světě jsou po tomto hladoví, říkají tvůrci

Ve světě jsou po podobných věcech hladoví, tvrdí vývojáři nové aplikace, která si klade nelehký cíl – zatraktivnit výuku fyziky, která nepatří k nejoblíbenějším předmětům. Obor zkoumající zákonitosti přírodních jevů se ale dá podle tvůrců dobře uchopit kreativně a na praktických příkladech, a proto věří, že se aplikace FyzikAR7 uchytí i na českých školách.

“I já sám pomůcku testuji ve své výuce. Jsme ve fázi vychytávání chyb a zkoumání, co funguje, co nefunguje, a sbíráme od učitelů i žáků zpětnou vazbu,” říká spoluautor František Cáb. Na základě praktických zkušeností a připomínek pak materiály doupraví a během dvou let připraví i aplikaci pro další ročníky druhého stupně základní školy. Do začátku nového školního roku by měla existovat konečná verze pro sedmý ročník a také metodická příručka pro učitele.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Kateřina Cohnová: Požadujeme kvalitní vzdělávání? Pak musíme mezi učitele vítat i odborníky z praxe

Novela zákona o pedagogických pracovnících, která právně umožňuje absolventům nepedagogických oborů učit po dobu tří let bez doplnění pedagogického vzdělání, otevřela širší diskusi na téma profesionalizace učitelského povolání. Do této debaty přispívám argumentem, že kvalitní učitel se vyznačuje jak pedagogickými schopnostmi vycházejícími z jeho vrozených předpokladů, tak odbornými znalostmi. Pedagogická profesionalizace tak nemusí nutně zajistit kvalitu vzdělávání. Naopak, vhodný systém doplňujícího pedagogického studia a podpora odborníků z praxe v jejich vstupu především do středního školství jsou pro kvalitu naší vzdělávací soustavy klíčové.

Učitelství je jedním z povolání, jehož kvalitní výkon z významné části záleží na vrozeném nadání. Ani pětiletý pedagogický výcvik nepromění studenta bez správných osobnostních rysů v kvalitního pedagoga. Naopak v případě, že má odborník z praxe vhodné osobnostní vlohy, krátký pedagogický výcvik s důrazem na praxi a zpětnou vazbu jej připraví na výkon učitelského povolání dostatečně. Jeho odborné znalosti a zkušenosti z oboru navíc představují pro žáky přidanou hodnotu, kterou absolvent pedagogické fakulty často nemůže svým studentům poskytnout.

Více zde.

Lidové noviny: Znalost mnoha dat není vzdělání

Přečtěte si rozhovor Jitky Polanské s Annou Hogenovou, učitelkou filozofie na Pedagogické a Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. V rozhovoru mluví o svých pedagogických zkušenostech a o tom, jak si představuje smysluplnou výuku. Text vyšel 24. 9. v příloze Akademie Lidových novin.

Jan Patočka říká, že dobrý kantor je dílo milosti. Mně je dneska sedmdesát tři a vím, že to je pravda. Pedagogické fakulty se svými didaktikami tohle zařídit nedokážou. Naučí technickým postupům, jak se chovat v té a té situaci, ale prapodstatou vztahu učitel–žák je láska, učitel musí mít ty děti rád. Jinak to nejde. A mít lásku k tomu, co učí.

Více zde.

Ondřej Neumajer: Digitální inovátoři by měli tlačit na změny ve vzdělávání intenzivněji

Přesně týden po začátku nového školního roku proběhl v rámci festivalu Future Port Prague kulatý stůl pro zvané účastníky s názvem Digital Challengers. Mix digitálních inovátorů, úspěšných podnikatelů využívajících sílu digitalizace, manažerů, akademiků, ale i lidí ze státní sféry a nezisku diskutoval o tom, jak by digitalizace mohla přispět vyšší ekonomické prosperitě Česka, a kde máme slabiny, které brzdí další zlepšování.

Pro mne byla nejzajímavější část diskuze, kde digitální inovátoři odpovídali na to, jak podporovat vzdělávání a využít k tomu sílu pozic, které zastávají. Například šéfka českého Google Taťána le Moigne vyzdvihovala firemní projekt vzdělávání veřejnosti Digitální garáž, který již čtvrtým rokem nabízí online vzdělávací kurzy prostřednictvím českých videí, resp. e-learningových mikrokurzů.

Více zde.

Lucie Kocurová: Učitelé nejsou stroje. Musejí se naučit o sebe pečovat, aby nevypustili duši. Teď jim v tom pomůže speciální program

Až 80 % českých učitelů je ohroženo syndromem vyhoření, čtvrtina by už teď vůbec neměla učit a místo toho by měla docházet na intenzivní terapii. Šokující statistiky vyplynuly z dotazníkového šetření, které provedla Pedagogická fakulta UK. Jak na to, aby se ve sborovnách nemnožili zombíci? Pomáhat učitelům chce pražská neziskovka Nevypusť duši.

Co by si učitelé měli ze setkání odnést? Jsou to hlavně dvě věci. První a nejdůležitější téma je – jak se o sebe starat. Jak si v nabitém dni urvat chvilku pro sebe a čím ji vyplnit. Mnozí lidé mají pocit, že jedou na maximum, ale pokud dá člověk sebepéči prioritu, pak si desetiminutovku vyšetří, i kdyby jen cestou v tramvaji. Důležité také je, aby se učitelé zamysleli nad svými potřebami, uměli je pojmenovat a nacházeli zdroje k jejich naplňování.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Markéta Popelářová: Co bychom si přáli vědět, než jsme se postavili za katedru

Propocené šaty, (ne)vlídní kolegové nebo úžasné přijetí od dětí. Začínající učitelé sdílejí své dojmy z prvních týdnů strávených za katedrou. Co z jejich podnětů může být užitečné i pro budoucí učitele?

„Byl jsem příliš naivní v přístupu k dětem, začal jsem své pedagogické působení příliš uvolněně, kamarádsky a nedůsledně,“ popisuje své učitelské začátky učitel Tobiáš B., „možná jsme se učili, jak učit, ale už jsme se neučili, že všechny postupy fungují jen do určité míry, neučili jsme se vyrovnat se s konkrétními neúspěchy a zádrhely,“ vysvětluje možnou příčinu problémů teprve rok působící učitel. „Nebyla jsem připravená na to, že ve třídě sedí děti. V tom smyslu, že jsem si ne vždy šikovně poradila s různými situacemi, jako je vyrušování při hodinách nebo nepracování,“ popisuje svoje začátky Veronika M.

Více zde.

Lidové noviny: Úspěšní učitelé mohou inspirovat, říká Tomáš Zatloukal

Publikujeme rozhovor Michaely Těšínské s Tomášem Zatloukalem, ústředním školním inspektorem, který vyšel 2. 9. v Lidových novinách. V rozhovoru mimo jiné říká, že systémové změny v minulosti v našem školství neproběhly ve správný čas, což má dopad na vzdělávací výsledky žáků.

Když nechodí do školy rád učitel, těžko bude vytvářet příznivé a motivující prostředí pro žáka. Učitelé musejí mít podporu pro svoji práci, a to jak na úrovni školy, tak zvenčí. Potřebují průběžnou zpětnou vazbu, která pomáhá zlepšovat se, ale ta není ze strany ředitelů a vedení škol dostatečná. Vidíme přitom pozitivní trend, učitelé mezi sebou častěji komunikují a podporují se.

Více zde.

Nikdo se nechová pořád špatně. U problematických dětí je třeba oceňovat i malé pokroky, jinak se zatvrdí, říká psycholog David Čáp

„Inkluze přinesla nějaká negativa – hlavně administrativní zátěž – ale žádné nebezpečné děti do škol nepřivedla,“ tvrdí psycholog David Čáp z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je podle něj naivní očekávat, že se dítě polepší kritikou, tresty, křikem a nadávkami. „Zejména děti s problematickým chováním je třeba chválit za každou snahu, každé zlepšení. Navíc, když někoho kritizuji, říkám mu sice, co dělá špatně, ale už mu neříkám, jak to má dělat líp.“

Myslím, že se může osvědčit, když učitel pracuje se třídou a vtahuje do řešení ostatní děti. Jak vám je, když se tady tohle děje? Odmítnutí od spolužáků může být celkem silná káva. Dál je třeba neustále pracovat na dodržování pravidel, aby všichni pochopili, že se jim to vyplatí, že získají něco, o co mají zájem.

Více zde.

Renata Veselá: Výchova dítek v Čechách (Bez přiměřených mantinelů a mírného nedostatku děti dobře nevychováme)

Když se stanete prarodičem a nedej Bože jste současně i učitelem zjistíte, že pro „Vaše mladé“ (oni totiž povětšinou jsou v průměru minimálně o deset let starší, než Vy v době plození dětí – proto ty uvozovky…), je nejdůležitější to dělat jinak. Je zcela irelevantní, co radí vývojová psychologie, co nabízí zkušenosti předků, vše je spláchnuto jako škodlivé a zastaralé. Ano, my jsme také „dělali vše po svém“ ale dnešní míra „jinakosti“ je opravdu zrůdná.

A s tou individualitou? Nic proti hledání, proti „zpodnětňování“ v rámci her, blbnutí a nejrůznějších moderních hraček. Ale – já osobně jsem „vznikala“ za doby temného budování socialismu a kupříkladu fixy jsem si přímo vybrečela až v deseti letech. Připadám si však individuálně rozvinutá včetně mých souputníků dostatečně. A také bezpečně vím, že bez přiměřených mantinelů, úkolů a mírného nedostatku děti opravdu dobře nevychováme ani nevzděláme. A to vše skutečně jde …i pohodově a radostně!

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Arnošt Veselý: Víceletá gymnázia neplní roli elitních škol pro výjimečně nadané

Když debatujeme o maturitě z matematiky a jak má vypadat, musíme si nejprve ujasnit, jaké chceme mít absolventy škol, co budou potřebovat, k čemu je chceme vést. V rozhovoru pro Tiscali.cz to zdůraznil profesor Arnošt Veselý, který vede expertní skupinu věnující se přípravě Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+.

Určitě nejsem zastánce cut-off score. Myslím si, že celá ta myšlenka není úplně šťastná. Není to řešení toho problému. Chceme, aby všichni žáci dosáhli maximálně svého potenciálu, a ne jim ve vzdělávání zabraňovat administrativním opatřením, tím, že nějaký úředník rozhodne od stolu, kolik je potřeba dostat bodů, nota bene když je otázka, co nám jednotné přijímací zkoušky říkají o žákovi, studentovi, který se snaží dostat na maturitní obor.

Více zde.

Petra Dočkalová: Vytrvalost – učení a myšlení

Zaměřeno na: Vytrvalost, odolnost, zprostředkování zkušenosti s vytrvalostí, odolností (v procesu učení, s přesahem vytrvalost v životě). Žijeme v 21. století, postupně si uvědomujeme, jaké klíčové kompetence potřebujeme pro toto století. Například: kompetence k řešení problémů, kriticky myslet, uvažovat, argumentovat, umět se rozhodnout a přijmout zodpovědnost, komunikovat, prezentovat se, objevovat, myslet v souvislostech, vnímat a reagovat na změnu a další.

Vždy je potřeba promyslet cíl a smysl toho, co se učíme. Pokud nám přijde učení smysluplné, nepotřebujeme motivovat. Víme, proč se učíme a kde to využijeme.

Více zde.

Výzkum: Vyhořelému učiteli nepomohou ani prázdniny

Psycholožky Irena Smetáčková a Veronika Pavlas Martanová provedly spolu s dalšími odborníky z Pedagogické a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy výzkum týkající se učitelského vyhoření. Jeho výsledkem je zjištění, že zhruba dvě třetiny českých učitelů prožívají dlouhodobý stres a pětina učitelů trpí syndromem vyhoření.

Důležitá je profesní sebejistota. Když máte jasnou vizi opřenou o pevné odborné přesvědčení jak pracovat, abyste byla dobrá učitelka, pak jste ji schopna hájit, když dojde k nějakému konfliktu. Toto se ale ve školství naplňuje velice obtížně.

Více zde.

Tajný učitel: Pět největších chyb, které jsem dělal

Pravděpodobně při jedné z mých etap velkých pochyb o tom, co to vlastně dělám a proč to sakra dělám, jsem si zapsal do poznámek, že musím napsat text plný mých chyb. Chyb, které jsem udělal a dělával na základní škole, po nástupu do první práce rovnou z údajné přípravky na vysoké škole. O chybách na gymplu bude článek za pár let, pokud budu ještě učitelem.

Učitel, který už někdy zkoušel nové metody, projekty a celé koncepty, tak to asi zná. Třída na to prostě není připravená. Já jsem byl ale plný nadšení, jak to bude super, ale realita za mým snem a iniciativou hodně pokulhávala. Pokud se takové síly protnou, je z toho debakl. Samozřejmě jsem se v podobných situacích neocitl hned v září. Proč? Protože jsem nic neuměl. Ale postupně jsem zkoušel různé nápady. A několikrát jsem to zabalil hned během vysvětlování nebo hned při prvních námitkách po mé otázce, jestli tomu všichni rozumí.

Více zde.