Archiv kategorie „Aktuality“

Aktuality ze vzdělávání ke dni 4. 10.

Předává dětem hodnoty, všimne si, když jsou smutné. Navštívili jsme hodinu nejlepší české učitelky

Jana Kopecká učí v jedné škole už třicet let, místo vyhoření ale letos získala cenu jako nejlepší učitelka v nultém ročníku soutěže Global Teacher Prize, kterou pořádá organizace EDUin. Porota ocenila hlavně její výjimečný vztah k dětem a zaměření na to, co budou žáci v životě skutečně potřebovat. Mezi dětmi působí přirozeně, vnímá změnu nálady či problém u každého žáka, přestože má ve třídě téměř třicet rozdílných osobností.

Kopecká se podílí na řadě projektů – pracuje jako lektorka kritického myšlení, vede dílny čtení, praxe studentů. Nebojí se učit v páru, organizuje řadu akcí s rodiči. Školila také ostatní učitele v Hejného matematice, odlišném způsobu výuky počtů, který její žáci milují. “Přišel s tím pan ředitel. Abych se do toho dostala, strávila jsem nad tím několik prázdnin. I když jsme ze začátku brblali, zpětně jsem hrozně ráda, že se u nás jako na jedné z prvních škol nová výuka matematiky vyzkoušela,” hodnotí Kopecká.

Více zde.

Někteří rodiče si stěžují pořád a na všechno, říkají učitelé

V posledních letech je patrná změna ve vztahu učitelů a rodičů. Učitelé si často stěžují na neustálé požadavky a někdy až agresivitu ze strany rodičů, kteří dětem vše prominou. Rodiče učitelům naopak vyčítají zastaralý a neindividuální přístup k dětem. Mohou najít společnou řeč?

„Jak zareagovat adekvátně na situaci, kdy vám matka zatelefonuje, že omlouvá dítě z vyučování, protože ho nemůže vzbudit? To vyžaduje nejen pevnou tělesnou, ale i duševní konstrukci, “ říká Pavel Bednář, ředitel říčanské základní školy, který ještě jako řadový pedagog vyhrál anketu o nejoblíbenějšího učitele České republiky a získal titul Zlatý Ámos.

Více zde.

Dětem chybí kvalitní čas, proto se mění trendy ve vzdělávání, říká Johana Passerin

Vznik lesních školek odráží v posledních několika letech všeobecnější trend návratu k přírodě. V Česku se jejich pojetí zážitkové pedagogiky ve volné přírodě zcela mimořádně daří, zažívají doslova boom, který se od tohoto školního roku podařilo ukotvit i legislativně, zejména zásluhou činnosti jejich asociace.

„Celý životní postoj generace rodičů, jejíž děti přicházejí nyní do školek a škol, vyžaduje změnu oproti jejich rodičům. A odráží se to i potřebě inovací a alternativ ve vzdělávání, a to nejen lesních školek. Trendem je mít pestré vzdělávání a lesní školky jsou jedna z mnoha možností,“ říká zakladatelka lesního klubu Hvězdy v lese a členka rady Asociace lesních mateřských škol Johana Passerin.

Více zde.

Čerpání prostředků ze šablon ESF – primární prevence rizikového chování

Informace k možnosti čerpání prostředků prostřednictvím šablon ESF na vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti primární prevence rizikového chování. Podrobnější informace budou zveřejňovány průběžně.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání ke dni 20. 9.

Nové rámcové vzdělávací programy mají sjednotit dvě třetiny výuky

Zhruba 70 procent výuky by v budoucnu mělo být stejných na všech typech škol. Zbytek hodin bude moci každá škola využít jinak. Počítá s tím návrh komplexní revize rámcových vzdělávacích programů (RVP), kterou chystá ministerstvo školství. Nové kurikulum by mělo vzniknout do roku 2022 a nově vymezí rozsah i obsah vzdělávání, který bude společný pro všechny žáky. Na návrhu pracuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV), který chce aktuální verzi materiálu do konce října předložit ministerstvu, řekla mluvčí ústavu Markéta Růžičková.

Podle náměstka MŠMT pro oblast vzdělávání Václava Pícla má revize vést k lepší přípravě absolventů na současné společenské a technologické změny. “Smyslem této revize není omezení pestrosti nebo originálnosti či omezení autonomie škol,” uvedl Pícl.

Více zde.

Výukové akce pro žáky/studenty v Evropském domě

Nabídka a popis celoročních výukových akcí s tematikou Evropské unie pro žáky/studenty v Evropském domě v Praze s možností okamžité registrace. Navštivte se třídou Evropský dům v rámci školního výletu či exkurze, svým studentům tím dáte víc než pouhé znalosti faktů o Evropské unii. Představíte jim originální nástroj, díky němuž budou vždy u zdroje aktuálních informací týkajících se příležitostí ke studiu, stážím i práci v EU. Všechny nabízené akce jsou zdarma.

Seminář není soustředěn na faktografické znalosti studentů, ale jeho hlavním cílem je především rozvíjet u studentů samostatné kritické myšlení, schopnosti vzájemné diskuze a umění argumentace a prezentace vlastních myšlenek.

Více zde.

Našli jsme to, co baví žáky, rodiče i nás, říká učitelka obecní školy

Základní školu ve Velkém Březně navštěvují olympionici a z odměn v celostátních soutěžích si může nakoupit slušné vybavení. „Hodně jsme se zaměřili na ekologickou výchovu a myslím, že se nám podařilo najít ten správný směr, který baví děti, rodiče i pedagogy,“ vysvětluje učitelka Lenka Šidáková.

V rámci vzdělávání se snažíme prosazovat nové metody učení, jako je genetická metoda čtení nebo Hejného matematická metoda. Dětem nabízíme dvacet kroužků, spolupracujeme se základní uměleckou školou v ústeckém Krásném Březně. Díky aktivitě rodičů i učitelů se o prázdninách konaly dva příměstské tábory a jeden klasický tábor. Není to jen o penězích, ale hlavně o nasazení a ochotě lidí.

Více zde.

Na pomoc středoškolským učitelům biologie

Přenášet aktuální oborové poznatky do hodin biologie nebývá pro učitele na středních školách vždy snadné. Hlavním problémem je obvykle nedostatek dobře dostupných, dostatečně spolehlivých a pokud možno informačně ucelených a vzájemně provázaných materiálů v češtině, o které by se mohli při přípravě i v hodinách opřít. To se rozhodli změnit naši biologové podílející se významným způsobem na seriálu didaktických článků vycházejících v časopise Živa, který si spolupráci s učiteli klade jako jeden z hlavních současných úkolů.

„Pro jednotlivá témata jsme zvolili vícestupňový systém. Nejprve představujeme základní problematiku v souhrnném článku, následně téma zpracováváme podrobněji v samostatném navazujícím textu. Chceme přístupnou formou poukazovat na novinky, jež dosud často nejsou zpracovány v učebnicích,“ shrnuje současnou podobu seriálu šéfredaktorka Živy Jana Šrotová. Připomíná také, že kromě tištěných článků vznikají pro učitele i další podpůrné materiály (pracovní listy, rozšířené studijní texty apod.) bez omezení přístupné na webové stránce časopisu.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání ke dni 6. 9.

Do 20. září 2017 lze připomínkovat návrh pojetí revizí RVP

Návrh pojetí revizí rámcových vzdělávacích programů se týká předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, vzdělávání v gymnáziích a všeobecného vzdělávání v středním odborném vzdělávání.

Zamýšlené změny mají přispět k tomu, aby děti a žáci dosahovali požadovaných výsledků učení, měli dostatek času na získání a upevnění potřebných znalostí a dovedností stejně jako na rozvoj tvořivosti. Je důležité, aby byli vybaveni dovednostmi a postoji potřebnými k celoživotnímu učení, byli připraveni řešit problémy, přizpůsobovat se změnám a vyrovnávat se s jejich dopady.

Více zde.

Jan Flaška: Největší tajemství učitelů

Občas se mě někdo zeptá, proč se člověk stane učitelem. Jako žák, student a pedagog mám 35 let zkušeností se vzdělávacím systémem, takže vám to mohu prozradit: je to různý.

Například pro některé lidi je učitelské povolání životním posláním a údělem. Srdce svých žáků si přes veškeré překážky získávají kamarádským a spravedlivým přístupem a jejich žáci se na ně v těžkých chvílích obracejí i dlouho po ukončení školní docházky. Takoví učitelé jsou vzácní a vyskytují se téměř výhradně v amerických filmech.

Více zde.

Českým dětem to pálí, v uvažování se zlepšily nejvíc

Nejen memorování, ale i zapojování dalších mozkových center se v hlavičkách drobotiny upravilo. České děti udělaly za posledních deset let velký pokrok v matematických dovednostech a světu dokázaly, že jim to pálí. Ve schopnostech týkajících se matematického uvažování se zlepšily nejvíce ze všech sledovaných zemí.

Co všechno se podílelo na výrazné změně ve výsledcích žáků, lze jen těžko vypočítat. Jisté však je, že školy mají dnes k dispozici modernější učebnice a i kantoři mají více šancí na pedagogický rozvoj. „Je to učebnicemi, ve kterých přibývá úloh zaměřených na samostatné myšlení a uvažování. Je to ale i různými formami a metodami práce učitelů,“ popsala Právu Zuzana Tomsová, ředitelka ZŠ náměstí Míru Nový Bor na Liberecku. Podle ní se totiž také stále zdokonaluje systém dalšího vzdělávání učitelů, kteří mají dnes na výběr z více možností, kde se nechat proškolit o novotách. „A to je pak znát i na těch dětech,“ dodala.

Více zde.

Letní prázdniny od června a vysvědčení před Vánocemi, navrhuje učitel

Návrh pedagoga chebského gymnázia Milana Kůtka zcela změnit zaběhlý systém školních prázdnin vyvolal souhlasné i odmítavé reakce. Podle něj by letní prázdniny byly kratší a začínaly už v červnu, delší by mohly být prázdniny podzimní i vánoční. Pod stromečkem by navíc školáci už měli vysvědčení.

Jestli je to téma silné, tak se prosadí samo. A pokud se tím začne zabývat učitelská a rodičovská veřejnost, tak to bude ta nejlepší cesta. Mně osobně vadí, že se tahle moje myšlenka spojuje se zájmy cestovních agentur. Tady jde o něco jiného a ukazuje se, že jsem asi trefil hřebíček na hlavičku, protože téma prázdnin se dotýká všech. Žáků i jejich rodičů či prarodičů. A učitelů, samozřejmě. Ale aby na ministerstvo šel jeden dopis jednoho učitele, to nemá smysl.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání ke dni 23. 8.

Některé děti neumí správně psát, radši sedí u televize, říká grafomotorička

Stovky dětí se učí nejen správně mluvit u logopeda, ale i správně psát a držet tužku v ruce u grafomotorika. „Třetina předškoláků by potřebovala intenzivně rozvíjet grafomotoriku,“ říká odbornice Martina Simonidesová. Velkým problémem podle ní je, že děti nyní tráví více času u televize a počítačů, než aby vzaly do ruky pastelku a kreslily si.

Setkala jsem se dokonce s tím, že některé učitelky v mateřských školách známkují dětem výtvarné práce a to tím způsobem, že ty, které jsou podle jejich názoru pěkné, dostanou jedničku, ostatní nedostanou nic. Tak ke mně pak chodí nešťastně děti, které nedostanou nic. Může to být tedy i psychický problém, kvůli špatné zkušenosti a hodnocení. Setkávám se i s dětmi, které mají psychické a psychosomatické potíže kvůli tomu, že musí navštěvovat školu a psát, bolí je bříško, hlava…

Více zde.

Jak české školy rozvíjejí potenciál dětí? Výsledky průzkumu

Jak učitelé mateřských a základních škol rozvíjejí dovednosti a nadání dětí? Co školám chybí, aby byly schopny vytvářet otevřené a inkluzivní prostředí? A jak hodnotí spolupráci se školami samotní rodiče? Na tyto a řadu dalších otázek jsme se zeptali učitelů a ředitelů českých mateřských a základních škol a zároveň jsme zpětnou vazbu získali také od rodičů. Celkový počet respondentů činil 333 osob. Zastoupeny byly školy z 9 krajů. Totožné šetření prováděli také partneři mezinárodního projektu „Strategie pro rozvoj nadání a talentu dětí“, v rámci kterého byl průzkum v ČR, Německu, Itálii a Turecku realizován.

Jak ředitelé MŠ, tak i ředitelé ZŠ se shodují na klíčových potřebách, jejichž naplnění by jim umožnilo lépe rozvíjet dovednosti a nadání dětí. K nim patří především snížení počtu dětí ve třídě, lepší a systematičtější spolupráce s pedagogicko-psychologickými poradnami/psychology, konzultace s odborníky, personální a finanční posílení. Uvítali by také více možností vzdělávat učitele a příležitost sdílet zkušenosti s ostatními školami v oblasti rozvoje nadání a talentu dětí.

Více zde.

Učit se programovat znamená učit se myslet

Jednou mi žák, kterého učím jak programování, tak tvorbu webu řekl, že programování se mnou ho baví. Velmi rád totiž při výuce využívám objevitelské metody výuky, ať už se jedná o heuristický rozhovor či skupinové “ bádání“ nad zadaným problémem. Bohužel, když učím web, tak tam takovou možnost nemám.

Jak tedy učím programování? Dialogem, skupinovou prací, případně frontálním výkladem. Může tak nastat situace, pro někoho možná i paradoxní, kdy za celou hodinu nenapíší ani řádku kódu, ba dokonce potřebuji tabuli a fixy. Pokud studenti mají za sebou nějaké to programování, už základní syntax jazyka znají a na tom lze docela dobře stavět. V opačném případě po tomto dialogu může následovat „společné programování“ s vyučujícím, aby se pochopená látka konkretizovala v podobě kódu a zažila. Někdy může tomuto kroku předcházet i skupinová fáze přemýšlení – brainstorming.

Více zde.

Škola v přírodě

Dětství se proměňuje, děti mají stále méně příležitostí pobývat v přírodě a to může mít dlouhodobý negativní dopad na jejich rozvoj, varuje studie, kterou představuje server britské zpravodajské televize BBC.

Školy by proto neměly přehlížet možnosti nápravy, které jim výuka v přírodě dává. Přehnaný důraz na studijní výsledky vyvíjí na učitele tlak zůstávat ve třídách, kde jsou ale děti ochuzeny o cenné zážitky. I když přínos venkovního vyučování je už dávno podpořen poměrně rozsáhlými daty, stále zůstává okrajovou záležitostí, protože jej za svůj nepřijali tvůrci vzdělávacích politik.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání ke dni 9. 8.

Mezi alternativními směry ve vzdělávání se objevují nové trendy

Mezi alternativními směry ve vzdělávání v posledních letech k již klasickým Montessori a Waldorfským školám přibyly například takzvané svobodné školy nebo školy, které prosazují intuitivní pedagogiku. Iniciativa k zakládání alternativních tříd a škol dnes vychází hlavně od rodičů, kteří jsou nespokojeni s podobou běžné výuky. Kvalita těchto škol je různá. ČTK to řekl ředitel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer.

V posledních třech letech se v ČR objevily i radikálnější vzdělávací alternativy. Z USA a Velké Británie pochází takzvané svobodné školy typu Sudbury a Summerhill, ve kterých děti sami rozhodují, co budou ve svém čase dělat. Neexistují zde žádné předem určené vzdělávací osnovy nebo předepsané učební plány, je to spíš způsob demokratické výchovy. Děti musí respektovat pouze určitá omezení v chování k ostatním.

Více zde.

Olga Medlíková: Vážně potřebujeme být tým?

O týmu se mluví, jezdí se na teambuildingy (ať už si pod tím představujete cokoliv), podporuje se týmový život a neformální týmové akce… Znamená to, že cokoliv jiného je špatně?

Tým se může postupně vyvinout ze skupiny spolupracujících lidí nebo ho můžete cíleně sestavit. Jednou z pomůcek pro výběr lidí do týmu i pro správné zařazení lidí na správné místo je dnes asi nejvíce používaný nástroj – Belbinova typologie týmových rolí, vzniklá na základě výzkumu autora na AdministrativeStaffCollege v Henley.

Více zde.

Jindřich Kitzberger: O čem si může povídat alternativní ředitel s tradičním ředitelem?

V českém základním školství se stále více začíná zabydlovat segment tzv. alternativních škol a roste zájem rodičů o vzdělávání dětí v těchto školách. Ve velké většině jde o školy soukromé, někdy i o skupiny rodičů v režimu tzv. domácího vzdělávání. Spíše výjimečně se jedná o školy veřejné (a v jejich případě jde nejčastěji o vytvoření alternativního programu v rámci jinak tradiční školy).

Pokud získáte přesvědčení, že je něco dobré pro děti, užitečné pro učitele, efektivní pro vaše řízení, tak už to určitě stojí za důkladnější prozkoumání. Pokud vás napadla cesta, kterou zřejmě uvítají jen někteří rodiče, není možné ji zvolit jen pro ně? Nemohou pak najít alternativu v rámci tradice?

Více zde.

Děti nemají v oblibě dlouhé cestování. Tipy na hry, které je zabaví

Jak zaujmout děti při cestě na dovolenou? Hry v angličtině nejen zkrátí dlouhou chvíli, ale navíc i přispějí k procvičení slovní zásoby či gramatiky.

Při hraní je vhodné dodržovat několik zásad. Pokud je hra pro dítě nová, musí si na ni postupně zvyknout a bude potřebovat podporu dospělých. Dále platí, že ne všechny děti jsou soutěživé. „Mohou být frustrované z toho, že prohrávají, proto je dobré občas zařadit takovou hru, u které není smyslem není zvítězit, ale jen se dobře pobavit,“ radí Lucie Bechná, Centre Exams Manager pro Helen Doron English v České republice.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání ke dni 26. 7.

Do 20. září 2017 trvá možnost vyjádřit se k návrhu revizí RVP

Rámcové vzdělávací programy jsou dokumentem, který je nutné po určitém čase podrobit revizi. Změny, které se ve společnosti odehrávají, měnící se sociální, ekonomické a politické, ale i přírodní podmínky, proměny deklarovaných hodnot a sdílené kultury, je potřebné promítat souběžně do všech RVP, které vymezují a popisují předškolní, základní a střední vzdělávaní. Poznání světa a jeho výklad se s rozrůstajícím se vědeckým poznáním proměňuje. RVP proto musí reagovat na šíři, hloubku, novou kvalitu i způsob poznávání. Změny probíhají i ve struktuře a náročnosti povolání: pravděpodobný je vznik nových a zcela odlišných profesí a pracovních pozic, zánik stávajících.

Základním cílem je připravit moderní kurikulum, které reaguje na nové společenské potřeby i na vybrané problémy, které byly ve stávajícím vzdělávání identifikovány. Při přípravě dnes platných RVP neproběhla důsledná revize obsahu vzdělávání, důraz byl kladen především na formu, která byla v českém vzdělávacím kontextu nová. Současná revize se musí týkat především obsahu vzdělávání, který je třeba koncipovat tak, aby odpovídal současným společenským potřebám.

Více zde.

Dialogem k lepšímu myšlení

Výzkum i selský rozum říká, že děti se víc naučí při aktivním zapojení do toho, co dělají – schopnost vstřebat a uchovat informace se zvyšuje diskuzemi, učením ostatních nebo řešením matematického problému. Mnoho škol přesto stále učí děti správné odpovědi na rutinní otázky, zamýšlí se zpravodajský server Quartz a představuje britskou studii, která potvrdila, že pokud se děti učí myslet a argumentovat, zlepší se jejich výsledky v matematice, přírodních vědách i angličtině.

Program nazvaný „výuka dialogem“ (dialogic teaching) je podle autora Robina Alexandra založena na přesvědčení, že diskuze podporuje myšlení a tím učení. V dialogových hodinách děti neodpovídají jen fakticky, ale učí se vyprávět, vysvětlovat, analyzovat, spekulovat, argumentovat nebo obhajovat. Učitelé mají podle Alexandra přejít od otázek „co?“ k „proč, jak, co když“ na „co si myslíš, že by se stalo, kdyby…“.

Více zde.

Lidové noviny: Dnes není třeba učit se věci, které potřebujeme, roky dopředu, říká Sugata Mitra

Publikujeme rozhovor Michala Bernátha se Sugatem Mitrou, který byl hostem letošního Meltingpotu na festivale Colours of Ostrava. Sugata Mitra se proslavil svým experimentem s počítačem zabudovaným do zdi, který nechal volně k dispozici na ulici indickým dětem, aby zjistil, co se děti samy naučí v jazyce, kterému nerozumí. Proč si myslí, že je současný vzdělávací systém zastaralý a jakou cestou je třeba vést změny? Rozhovor vyšel 21. 7. v Lidových novinách pod názvem Učitel není podstatný, je nahraditelný strojem, říká průkopník moderní výuky Sugata Mitra.

Profese učitele bude muset projít velmi radikální změnou. Proces kdy učitel přímo podává informace žákům je už vlastně zastaralý. Přesto vždycky velmi váhám při používání slova zastaralý, jelikož v minulosti existovali velcí učitelé, kteří si to uvědomovali. Desítky, stovky i tisíce let zpět. Nazval by jste například Sókrata učitelem? Vždyť nic neučil. Přesto ho považujeme za jednoho z největších učitelů v historii lidstva. To je ten zásadní rozdíl, to potřebujeme u učitelů změnit.

Více zde.

Prázdniny si děti zaslouží, vzdělávat se ale mohou i v létě. Třeba pomocí vlastních projektů a na campech

Vysvědčení a letní prázdniny chápe většina dětí i rodičů jako dvouměsíční přestávku od učení a školních povinností. Léto však podle odborníků nemusí nutně vést k úplnému zastavení vzdělávání. Dítě se může mnohé naučit například realizací vlastních projektů či účastí na vzdělávacích campech či kurzech.

Rodiče, kteří dají dítěti prostor pro vytváření vlastních projektů, mají přitom velkou spoustu možností, kam aktivitu směřovat. Může se jednat třeba o přípravu rodinných výletů, kdy dítě samo vyhledává cestu na mapě, zjišťuje informace o jízdních řádech a otvíracích dobách památek, stanovuje časový itinerář a rozpočet, nebo si o zajímavých lokalitách pro své rodiče a sourozence připraví prezentaci. Z dalších možností se nabízí tvorba a vedení prázdninového deníku, stavba stromového domku, nebo třeba ušití batohu či vytvoření vlastní kuchařské knihy rychlých receptů.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání ke dni 12. 7.

Správné aplikace

O prázdninách se většina rodin dostane alespoň na pár dní na dovolenou – a podle průzkumu na ní hlavně chtějí kvalitně trávit společný čas. Při cestování ale vznikají prostoje a nezbytným společníkem je pro děti často tablet nebo chytrý telefon. Jak vybrat ty správné aplikace, aby čas před obrazovkou nebyl jen zbytečná a mozek ničící aktivita, radí zpravodajský server NPR.

Děti, zejména ty nejmenší, potřebují ke svému vývoji hru a používání fantazie. Nejlepší aplikace jsou proto ty, které jsou více hračkami než hrami. Podobné nabízí např. oceňovaná Toca Boca, která v první aplikaci Toca Tea Party imitovala hru, ale bez úrovní a bodů. Spoluzakladatel společnosti ji přirovnává k Legu, ve kterém taky nejde vyhrát, jen si hrát. Na podobném principu funguje i digitální domeček pro panenky My PlayHome nebo scrapbook Me od TinyBop, který lze vyplňovat pomocí zodpovídání otázek, nahrávání videí nebo obrázků.

Více zde.

Aktuálně.cz: Netestujme děti. Raději zkoumejme podmínky, ve kterých je učíme

Publikujeme text Markéty Hronové, který vyšel 4. 7. na zpravodajském webu Aktuálně.cz. Upozorňuje v něm na nový způsob testování, který budou zkoušet vybrané české školy. Jde o testy vyvinuté americkým neuropsychologem Stevem Hughesem, které se zaměřují na oblasti jako je kritické myšlení nebo sociální dovednosti.

V Česku se často mluví o tom, že velkým problémem ve školách je moc dětí ve třídách. S tím ale Hughes nesouhlasí. Na počtu žáků ve třídě podle něj záleží jen u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. „Na ně učitel potřebuje více času, aby se jim mohl individuálně věnovat. Pro běžné třídy to ale není řešení. Vzdělávání se automaticky nezlepší, pokud snížíme počet dětí ve třídě, to neplatí,“ varuje.

Více zde.

Josef Maňák, Vlastimil Švec, Tomáš Janík: O vzdělávání, o učitelství a tak trochu i o pedagogice

Tři představitelé tří generací pedagogů – prof. Josef Maňák, prof. Vlastimil Švec a doc. Tomáš Janík – jejichž profesní dráhy se v čase protínaly, vedou v útlé a sličné knížce vydané Masarykovou univerzitou v edici Reflexe zajímavý rozhovor.

Švec: V průběhu našeho rozhovoru si uvědomuji polaritu teorie a praxe. Vždy je určité napětí mezi teorií a praxí, ale zdá se mi. Že jsou určité teorie nebo přístupy, které nenacházejí příliš odezvu v praxi, i když učitele zajímají. Například byla teoreticky rozpracována problematika stylů učení, psychosociálního klimatu školní třídy a další. Když se ale podíváme do praxe, tyk tyto teorie ne vždy fungují. Přitom například se styly učení by měl učitel pracovat, neboť žáci jsou různí.

Více zde.

Hana Vaverková: Hurá na prázdniny!

Jak kdo a jak kde. My, holky z Droždína, míříme do Bílých Karpat na letní školu matematiky profesora Hejného. Už jsem to vloni zažila, takže tuším, do čeho jdu. Mám za sebou první rok, kdy jsem se snažila pochopit to, co mi moji znalí čtvrťáci trpělivě vysvětlují. Něco mi došlo a ke spoustě se ještě musím dobrat. Tady v Pozlovicích u Luhačovické přehrady mám na matematické objevy a taje 4 dny. Naše pobytová letní škola má název „Učíce, učíme se, aneb jak tráví učitelé prázdniny?“ Tak schválně, jak?

Koukáme se na video ze 4. třídy. Najdete ho na webu Pomáháme školám k úspěchu. Paní učitelka říká: Myslím si číslo. Jeho šestina je o 3 menší než jeho třetina. Jaké číslo si myslím? Všechny děti počítají, kdo ví, napíše výsledek na stírací tabulku a ukáže. Paní učitelka se ptá – kdo má problém? Kdo umí dát radu? Má někdo jiný nápad? Bereme? Děti dojdou ke správnému výsledku různými cestami. Umí argumentovat a obhájit svůj názor.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 28. 6.

Na rozvoj škol je v OP VVV připraveno dalších 700 milionů

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako Řídicí orgán Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání vyhlásilo dne 20. června 2017 výzvu Budování kapacit pro rozvoj škol II. Pro žadatele je ve výzvě připraveno 700 milionů korun.

Cílem výzvy je podpora škol v zavádění hodnocení, které poskytne informace o učení žáků využitelné k úpravám ve výuce. Mezi další podporované aktivity patří vzdělávání vedoucích pedagogických pracovníků a zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků v oblasti výuky odborného cizího jazyka. Výzva se zaměřuje také na propojování formálního a neformálního vzdělávání a podporu v oblasti kompetencí pro demokratickou kulturu. Školy a školská zařízení, organizační složky státu, územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace, nadace, spolky, zájmová sdružení a další subjekty mohou o dotaci žádat do 29. září 2017.

Více zde.

RVP ZV by měl být dál zaměřen na kompetenční pojetí vzdělávání, jeho revize je však potřeba, shodli se odborníci

Přinášíme shrnutí květnové debaty na Kulatém stole SKAV a EDUin, kde se diskutovalo o revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. Hosty debaty byli Iva Cichoňová, ředitelka ZŠ Angel v Praha 12, Olga Doležalová, učitelka a zástupkyně Společnosti Montessori ČR a SKAV, Daniela Růžičková, garantka ICT a Člověk a svět práce z Národního ústavu pro vzdělávání, Karel Tomek, metodik Národního ústavu pro vzdělávání a Jan Tupý, spoluautor koncepce RVP ZV. Josef Valenta, který se debaty nemohl osobně zúčastnit, zaslal vypracované odpovědi na předem položené otázky. Debatu moderoval Zdeněk Slejška, ředitel EDUin.

Olga Doležalová upozornila, že řada škol dodnes neví, co jim RVP umožňuje. Jako velkou výhodu vidí, že učivo není závazné, ale pouze doporučené. Revize by neměly probíhat v podobě doplňování, ale měly by se dít souběžně ve všech vzdělávacích oblastech. Bylo by podle jejího názoru vhodné vydat jednou za čas dokument, který zahrnuje zapracované změny, aby si učitelé mohli společně sednout a pracovat s tím dohromady.

Více zde.

Ondřej Hausenblas: Na jaké potíže obvykle narážejí reformní učitelé?

Když si po téměř dvaceti letech přečtete tento článek, musíte se obdivovat, že vůbec někdo všechny tyto překážky překonal a že dnes u nás máme opravdu moderně učící učitele a školy. Možná si také uvědomíte, jak svázaný, ze všech stran kontrolovaný byl v té době učitel a co všechno se musel naučit zvládnout. Jak dlouhou cestu někteří kolegové i rodiče ušli až k současnému pojetí svobodné školy! Ne každý je se změnami spokojen, někdo by si dokonce přál návrat jednotné školy. Ale jsou děti „jednotné“? Je svět stejný jako dřív? A co teprve budoucnost! Nezbyly nám některé překážky až do dneška?

Pohyb ve třídě, ruch, míra svobody dětí nevyhovuje tradičním představám o kázni a bezpečnosti ve třídě a škole – učitel vysvětluje kritikům, že naléhavějším úkolem školy je navyknout děti na svobodu, naučit je autonomii, a že tradiční obavy jsou přehnané a škodlivé. Učitel přesvědčuje rodiče, že za jejich dítě nemůže nikdy nikdo mít takovou odpovědnost, že by se nic nepřihodilo, ledaže by dítě nedělalo vůbec nic, ani se nic nenaučilo.

Více zde.

Na učitelských blozích lze zjistit, jak vytvořit poutavou infografiku a jaké aplikace se hodí pro začátek hodiny matematiky

Inspiraci a návody, jak zapojit technologie do výuky, mohou učitelé získat od kolegů, kteří své postupy zveřejňují. Velmi aktivní skupinu tvoří učitelé sdružení v GEG ČR, kteří se navzájem potkávají, sepisují své zkušenosti a zveřejňují je na svých blozích. Pomáhají tak všem učitelům, kteří chtějí učinit výuku zajímavější.

“Vzájemná spolupráce mezi učiteli a sdílení zkušeností jsou předpokladem, aby se vzdělávání mladých lidí vyvíjelo lepším směrem. Mnozí gegaři publikují pod některou z otevřených variant veřejné licence Creative Commons, což přináší ostatním kolegům právní jistotu, že případné adaptace pro potřeby třídy a další sdílení bude bez jakéhokoliv rizika. To je jeden z hlavních principů otevřeného vzdělávání,” říká Tamara Kováčová z EDUin, kde vede projekt Otevřené vzdělávání.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 21. 6.

Senátní úpravy kariérního řádu jsou nepřijatelné, řekl Štech po schůzce se Zemanem

Prezident Miloš Zeman mluvil v úterý odpoledne s nastupujícím ministrem školství Stanislavem Štechem hlavně o kariérním řádu učitelů a o návrhu rozpočtu pro školy na příští rok. Štech po schůzce na Hradě odmítl před novináři úpravy kariérního řádu, jak je navrhl Senát. Debata o rozpočtu se týkala podle Štecha hlavně vysokých škol.

„S prezidentem jsem strávil 55 minut debatou nad mými představami o tom, co se dá v těch posledních čtyřech až pěti měsících zvládnout,“ řekl Štech. Zeman mu také potvrdil středeční jmenování.

Více zde.

Učit laskavost se vyplácí

Být laskavý a ohleduplný, dbát na ostatní a chovat se k nim mile jsou vlastnosti, které by se podle psychologů měly učit a pěstovat na školách, analyzuje server KQED.

Podle harvardské studie z roku 2014 je ale laskavost mezi žáky druhých stupňů a středních škol ceněna méně než úspěch a osobní štěstí. Výzkum zpovídal na 10 000 dětí a jejich rodičů a ukázalo se, že zatímco 96 % rodičů chce především, aby jejich děti byly laskavé, 81 % potomků si myslí, že rodiče si více cení úspěchu a štěstí. Podobně je tomu mezi učiteli a studenty: 62 % žáků věří, že studijní výsledky jsou pro jejich pedagogy to nejdůležitější. A takovéto přesvědčení děti ovlivňuje – ty, které dávají laskavost až za úspěch a štěstí a věří, že to stejné chtějí i jejich rodiče, dosahují na škále empatie horších výsledků.

Více zde.

Očima expertů: Dílny ve škole 21. století

Pokud se vrátí do škol pracovní činnosti, vzroste zájem žáků o technické obory, tvrdí zástupci firem. Je tomu skutečně tak? A co by se mělo v podobném předmětu učit?

Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, podotýká: „Se zavedením dílen souhlasím – pokud budou podávány zábavnou formou a budou reagovat na moderní poznatky. Výrobou stojánku na pohlednice v době MMS a Facebooku nikoho nenadchnete. Cesta vede přes moderní technologie. Protože jinak se dočkáme efektu, kdy postarší pedagog v modrém plášti bude vysvětlovat u ponku rozdíl mezi pilníkem a rašplí, zatímco žactvo bude dávno doma chrlit své obrobky z vlastnoručně sestavených a naprogramovaných 3D tiskáren.

Více zde.

Jak vykouknout z informační bubliny

Článek komplexně vysvětluje problematiku zkreslování, kterému je vystaveno naše vnímáni informací přicházejících k nám online. Toto zkreslení začíná mít významný dopad na stav a vývoj světa. A bohužel se zvětšuje. Proto je nezbytné, abychom všichni věděli, jak vzniká, a uměli mu čelit.

V praxi to například může znamenat, že pokud se na stejný dotaz uživatel zeptá internetového vyhledávače ve svém notebooku či chytrém mobilu nejdříve v Praze a pak v Brně, může dostat různé odpovědi, resp. různé pořadí odkazů výsledků ve vyhledávání. A především se mu mohou zobrazovat jiné reklamy.

Více zde.



Aktuality ze školství ke dni 14. 6.

Vláda schválila navýšení platových tarifů nepedagogů

Od 1. července dojde ke zvýšení platových tarifů nepedagogických pracovníků regionálního školství. Novelu nařízení vlády č. 564/2006 Sb. schválila vláda na svém zasedání 31. května. Platové tarify nepedagogických pracovníků, kterým dnes přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů v příloze č. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., se zvýší o téměř 10 %.

Peníze se do škol a školských zařízení dostanou formou rozvojového programu MŠMT, na základě kterého bude krajům poskytnuta účelová dotace. Žádost o dotaci kraje ani školy nebudou podávat. Jakmile bude schválenému nařízení vlády přiděleno číslo ve Sbírce zákonů, MŠMT zveřejní vyhlášení rozvojového programu „Zvýšení platů nepedagogických zaměstnanců regionálního školství“ na období 1. července – 31. prosince 2017 na svých webových stránkách. „Ministerstvo financí uvolnění těchto finančních prostředků odsouhlasilo,“ uvedla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.

Více zde.

Odborník na maturity: Máme skvělé učitele, naši studenti jsou ale méně motivovaní než ti američtí

Čeští učitelé jsou skvělí, matematiku učí dobře, myslí si Martin Mikuláš, který přednáší na Karlově univerzitě a pracuje v mezinárodní testovací agentuře. Na rozdíl od mnoha kritiků výuky matematiky na českých školách tvrdí, že například v USA se učí stejně, ale studenti mají mnohem lepší výsledky. Rozdíl je v motivovanosti studentů, říká Mikuláš v rozhovoru. Větší počet propadlíků ve státní maturitě z matematiky než z angličtiny je ale dán tím, že politici testu z angličtiny schválili mnohem benevolentnější hodnocení, než udávají mezinárodní standardy.

Často se říká, že učitelé neumějí motivovat studenty a udává se, že vnitřní motivace je důležitější než vnější. To je nesmysl. Obě dvě motivace jsou důležité, měly by se propojovat a vzájemně doplňovat. Podle mě by se mělo v uzlových bodech vzdělávacího systému testovat. Žáci i stát by tak dostali nějakou zpětnou vazbu. Zavádět zpětně vyšší standardy ve vzdělávání je vždy problematické. Považuji proto za chybu, že bývalý ministr školství Petr Fiala zrušil dvě úrovně maturit.

Více zde.

Školská informatika v současné podobě končí, děti se od příštího roku budou učit i základy programování

Při výuce informatiky se dnes klade důraz hlavně na uživatelské dovednosti. V českých školách děti poznávají hlavně Word a Excel, dozvídají se o součástech počítače a také o softwaru, který na něm běží. Od příštího roku by se ale měly začít učit také základy programování, což je dovednost, která se už od základních škol vyučuje ve vyspělých zemích. Národní ústav pro vzdělávání teď dokončuje nové osnovy pro počítačovou gramotnost, které mají být na současné poměry převratné.

“Ve Velké Británii se základy programování učí už od první třídy, ve Finsku je programování součástí matematiky,” uvádí Daniela Růžičková z Národního ústavu pro vzdělávání. Do podzimu mají být nové osnovy dokončené k připomínkám, příští rok se mohou změny projevit v prvních školách. Nabíhat ale budou postupně, až do roku 2021.

Více zde.

Finská škola hrou. Místo biflování se žáci učí obstát v dnešním světě

Skoro dvě desetiletí se Finsko chlubí špičkovým školstvím a tamní studenti pověstí světových premiantů. Digitální éra si ale podle Helsinek žádá nový přístup – méně knih a sezení v lavicích, zato více technologií a kontaktu se světem. Loni proto finská vláda nařídila takzvané projektové učení. Studenti si spolu s učiteli sami vyberou téma a několik úhlů pohledu na něj. Stejně jako čas, který tématu věnují.

„Cílem je navodit hlubokou, detailní úroveň učení se s využitím metod na bázi průzkumu či výzkumu podpořenými tématy, která jsou skutečná, zajímavá a důležitá pro studentův každodenní život. Je to propojení praxe a teorie,“ přibližuje projektové učení ředitel waldorfské školy Pavel Seleši. Takto žáci proberou zatím jedno téma ročně, v Helsinkách dobrovolně dvě.

Více zde.