Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Archiv kategorie „Aktuality“

Dotazy k revizím RVP v oblasti ICT

Hledáte informace či konkrétní dotazy a odpovědi k problematice revizí RVP v oblasti ICT?

V našem Konzultačním centru shromažďujeme dotazy na toto téma, na které reagují formou garantovaných odpovědí odborníci na danou problematiku.

Vyhledejte si i Vy odpověď na to, co Vás ohledně revizí RVP v oblasti ICT zajímá…



Revidované RVP ZV v oblasti ICT

MŠMT zveřejňuje Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, a to s účinností od 1. září 2021.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy vydal Opatření, kterým se v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Změna se týká především nového pojetí informatiky.

Další informace, text Opatření včetně upraveného RVP ZV a průvodní dopis ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro ředitelky a ředitele škol, ve kterém jsou změny v RVP ZV vysvětleny a komentovány, naleznete zde.



Francouzština v České republice: bilance a perspektivy – pozvánka na konferenci

Sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica, ve spolupráci se sdružením učitelů francouzštiny SUF a s Francouzským institutem, srdečně zve všechny učitele a příznivce francouzštiny na jednodenní konferenci nazvanou Francouzština v České republice: bilance a perspektivy.

Setkání se bude konat v pátek 3. prosince 2021 v Praze, účast s příspěvkem i bez příspěvku je zdarma (termín pro přihlášení je 30. září 2021, viz www.gallica.cz. Cílem setkání je podpořit spolupráci mezi vysokoškolskými pracovišti a učiteli ze středních a základních škol, sdílet možnosti propagace výuky francouzštiny a představit nové směry v didaktice francouzštiny. Aktivní účast učitelů ze základních a středních škol je velmi vítána! Každý účastník rovněž obdrží brožurku představující studijní programy (učitelské, filologické i translatologické) všech pracovišť sdružených v Gallica.

Přihlašujte se ZDE.



Letní online škola SYPO

Nestihli jste všechny oborové webináře projektu SYPO a rádi byste to napravili? Zúčastnili jste se webinářů a chcete získat možnost se k nim vrátit nebo získat podklady od lektorů? Projekt SYPO připravil na léto Online školu, díky které se můžete na všechny webináře zpětně podívat kdykoli a kdekoli. Projekt SYPO realizuje NPI a na jeho financování se podílí MŠMT a EU.

Součástí Letní online školy je více než 100 webinářů, které se zabývají didaktikou a novinkami ve vybraných oborech. Nabídka kopíruje zaměření dosud existujících metodických kabinetů a zaujme tudíž učitele českého jazyka a literatury, informatiky a ICT, matematiky, přírodovědných předmětů a také učitele a učitelky v mateřských školách a na prvních stupních ZŠ.

Letní online škola SYPO byla spuštěna 28. 6. 2021 a na jednotlivé webináře se bude možné přihlásit celé léto.



EMA vám pomůže vyhledat zajímavé příspěvky do výuky

Katalog EMA vám pomůže vyhledat volně dostupné materiály do výuky nebo inspirativní články na webech partnerů. Výběr je bohatý – 38 000 materiálů!

Využijte vyhledávací pole a zúžení výsledků podle stupně vzdělávání nebo podle typu materiálu.



Aktuality ze vzdělávání

EDUzín.cz: Mluvím s dětmi o tom, jak se já sama učím a co mi vyhovuje, pracujeme s chybou jako s prostorem pro zlepšení, říká vítězka GTP CZ

Přečtěte si rozhovor Lucie Kocurové s Barborou Heřmanovou, letošní vítězkou ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize CZ. Prvostupňová učitelka z Rychnova nad Kněžnou působí na první pohled mladě a křehce, má za sebou ale 17 let praxe a mezi kolegy si vybudovala pověst respektované profesionálky, která dokáže individualizovat výuku, s dětmi jedná s respektem a vede je k přebírání zodpovědnosti za vlastní učení.

Já vlastně nevím, jestli je moje výuka v něčem jiná. Pravděpodobně uvidíte, že mají děti možnost zvolit si způsob práce, kterým budou naplňovat výukové cíle. Uvidíte záchytné body programu Začít spolu, takže například ranní úkol, ranní zprávu, práci v kruhu, centra aktivit, práci s chybou, ale asi nejvíc uvidíte, jak děti reflektují proces učení. U nás vedeme děti k tomu, aby si zvědomovaly, co se učí a jaký způsob učení jim nejvíc vyhovuje.

Více zde.

Jednoduchá řešení nejsou, test má funkci rozřazovací, ne srovnávací

Kulatý stůl SKAV a EDUin 31. 5. 2021 řešil otázku přechodu žáků mezi základní a střední školou a jak by měl ideálně fungovat?

„Když dostanu od zaměstnavatele úkol, musím provést analýzu, sehnat co nejvíce informací a pak ho řešit. V praxi to děláme přesně obráceně – kontrolujeme, zda uchazeči nemají kalkulačky. Jsou to zkoušky 20., ne 21. století,” zdůraznil důležitost dovedností a kompetencí Radko Sáblík, ředitel Smíchovské SPŠ a gymnázia.“Ve Strategii 2030+ jsme deklarovali, že zkoušky musí vycházet z cílů vzdělávání, nemělo by to být naopak, že se jim RVP přizpůsobují.“

Více zde.

Kdo říká, že do třídy patří jen jeden učitel?

Češka Zuzana Tascas žije se svojí rodinou už čtvrtým rokem v Austrálii, ve státě Viktorie. Během koronavirového uzavření škol si vyzkoušela roli domácí učitelky pro svou starší dceru a na konci loňského roku začala pracovat jako asistentka učitele na základní škole. „Australský učitel je sice každý den ve škole do 16 hodin, ale nemusí suplovat nebo držet dozory. Řeší ale jiné starosti, hlavně ve třídách,“ říká.

Pedagog tedy má průměrně okolo 20 žáků ve třídě, kde je pár velmi chytrých dětí, velká část průměrných a potom pár dětí, které jsou s učivem pozadu nebo mají jiné vzdělávací a výchovné problémy. Ano, zdá se to jako normální skladba třídy, ale pokud chce školství zaručit individuální vzdělávání a rozvoj každého žáka, pak je to za pomocí pouze jednoho učitele téměř nemožné. To je právě jeden z důvodu, proč australské školství vynakládá dostatek peněz na externí výpomoc asistentů a nově od letošního roku i dalších pomocných učitelů (příčinou bylo domácí vzdělávání v minulém roce kvůli koronavirové krizi), kteří pomáhají srovnat velké rozdíly mezi žáky v některých třídách a umožnit tak uspět i slabším žákům.

Více zde.

Pavel Bobek: Frontální a nonstop formativní. Explicitní hodina, díl druhý – hlavní část hodiny

Jedna z pouček o plánování hodin říká: Začni od konce. Jinými slovy, každá hodina stojí na tom, co přesně chceme děti naučit. Namísto přemýšlení o tématu nebo aktivitách se tedy řídíme nejdříve otázkou: Co musí každé dítě do konce této hodiny vědět nebo umět? A co pro to bude potřebovat?

Pokud je naším cílem naučit děti poznat v textu metaforu, v explicitní výuce nezačne učitel tím, že dětem ukáže metaforu a zeptá se jich, co to je. Tahle hra na „kdo ví, co mám na mysli“ u nové látky vede k hádání, zakořenění mylných představ (miskoncepcí) a hlavně k prvnímu neúspěchu většiny třídy dřív, než hlavní část hodiny vůbec pořádně začala. Namísto toho se hodina ponese v duchu postupu „já (učitel) – my (učitel a žáci) – vy (žáci)“.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

EDUin: Příprava českých učitelů musí reagovat na měnící se cíle vzdělávání

V Česku stále neexistuje závazné zadání státu na žádoucí kvalitu absolventů učitelských programů. Právě v těchto dnech běží přijímací zkoušky na vysoké školy. Od září pak na školy nastoupí i budoucí pedagogové. V době pandemie se ještě více ukázalo, jak je kvalita učitelské práce a pedagogických kompetencí důležitá. Příprava budoucích pedagogů také musí reagovat na měnící se cíle a obsah vzdělávání.

„Z dostupných dat vyplývá, že i přes postupné změny ve vzdělávání budoucích učitelů stále chybí příprava na budoucí profesi v celé její šíři a realitě – ať už se jedná o samotné vedení třídy, práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, stanovování cílů a efektivní sledování vzdělávacího pokroku žáků, či např. spolupráci a komunikaci s rodiči,“ vysvětluje analytik EDUinu a autor kapitoly Auditu vzdělávacího systému Karel Gargulák.

Více zde.

Pavel Bobek: Ani minuta nesmí přijít nazmar. Explicitní hodina, díl první – úvodní část hodiny

Už víme, co explicitní výuka není a že odporuje mnohým z našich představ a intuicí o tom, co platí za moderní a progresivní. Než se pustíme do toho, proč učit explicitně, pojďme se teď podívat na to, jak explicitní výuka vypadá v praxi. Dnes začneme úvodní částí hodiny.

Učitel nemusí nikoho zdlouhavě instruovat a ztrácet tak čas, protože děti už jsou naučeny, co dělat: vytáhnout bílé tabulky a fixy a začít pracovat.

Více zde.

Jitka Kunčarová: Čtyři oblasti sebereflexe práce učitele pro zlepšení výuky

Situace žáků i učitelů je aktuálně složitá, přesto každý učitel může začít přemýšlet, jak výuku v příštím školním roce zlepšit. Žáci mají nové zkušenosti se samostatným učením a má to pro ně velký význam. Pro učitele je důležité neztratit energii, motivaci a rovnováhu.

Výuka vyžaduje péči. Učitelé ovlivňují žáky, se kterými pracují, instituce, v nichž pracují, a komunity, ve kterých žijeme. Odráží minulost i současnost a měla by připravovat na změny v budoucnosti. Výuka, která rozvíjí jednotlivce v rámci sítí a tříd žáků, buduje důvěru, sdílení a spolupráci. Přesněji řečeno, výuka, která si cení žáků jako jednotlivců, pomáhá jim budovat jejich znalosti, osobnost a motivuje je k učení.

Více zde.

EDUcast: O wellbeingu s Lenkou Felcmanovou

Co vlastně znamená slovo wellbeing? Jak s ním pracovat ve školách? Dá se „pohoda“ nějak měřit? A co u dětí sledovat, pokud máme pocit, že u nich je wellbeing ohrožený? Hostem dalšího dílu EDUcastu je místopředsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Lenka Felcmanová.

Více zde.



Pozvánka SYPO – Profesní rozvoj vedení škol v zrcadle zkušeností

Dovolujeme si vás pozvat na mezinárodní konferenci, která se bude věnovat profesnímu rozvoji členů vedení škol a na které mimo jiné představíme Model systému podpory profesního rozvoje vedení škol v kontextu českých i zahraničních zkušeností. Bezplatná konference je určena zejména členům vedení škol a bude se konat 8. 6. 2021 pod hlavičkou projektu SYPO a Národního pedagogického institutu.

Konference je prvním krokem k pilotáži navrženého systému, do které se budou moct školy zapojit od příštího školního roku a ovlivnit tak finální podobu Modelu systému podpory profesního rozvoje vedení škol. Během dopolední části se účastníci seznámí s navrženým Modelem vznikajícím v projektu SYPO ve spolupráci s odborníky z praxe. „Model může být velmi názornou pomůckou k systematické orientaci pro adepty na ředitelské řemeslo, pro ředitele zkušené, i pro ty, kteří jsou schopni a ochotni svou zkušenost dále sdílet,“ říká Lenka Volfová  z projektu SYPO. Odpolední blok je sestaven z praktických workshopů a skupinových konzultací, jejichž cílem je přiblížit účastníkům možnou podporu pro členy vedení škol s důrazem na jejich profesní rozvoj. Na konferenci je nutná registrace předem ZDE nejpozději do 6. 6. 2021. Účast je zdarma a je vhodná pro členy vedení škol.



Aktuality ze vzdělávání

Dobře se učit dnes nestačí, říká autor obdivované vzdělávací reformy v Kanadě

Celý profesní život zasvětil kvalitnímu vzdělávání a reformám vzdělávacích systémů, protože věří, že školy by měly nejen předávat znalosti, ale především vychovávat schopné lidi, kteří jsou připraveni čelit výzvám, jako je klimatická změna nebo rostoucí sociální nerovnosti. Profesor Michael Fullan z Torontské univerzity se podílel na přerodu školských systémů v několika státech světa. Na jaře u nás vystoupil na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou pořádá SKAV. „Neznám přesně situaci v Česku, ale podle otázek z publika a ohlasů na mé vystoupení soudím, že jste připraveni rozjet rozsáhlé změny. Jen je třeba začít,“ říká.

Ve „staré“ pedagogice je ve třídě v centru učitel, který má pod kontrolou vše, co se v hodině odehrává. Zatímco studenti většinu času mlčí a přijímají to, co se jim říká, učitel naopak většinu času mluví. Nechci, aby to vyznělo, že když učitel mluví, je to automaticky špatně, protože to není pravda – někdy je nutné studentům něco vysvětlit, ale nemělo by to tak být pořád, dokonce ani většinu času. Nová pedagogika naopak učitele staví do role aktivátora učení, který studentům nabízí otázky a problémy k řešení. Když před studenty stojí nějaká zajímavá výzva, jsou zapojení, spolupracují, snaží se přijít s nějakým zajímavým nápadem, pak se opravdu učí.

Více zde.

Kočovný učitel výtvarky: Děti se uzavřely, ale víc tvoří

Výtvarník Jan Kopřiva je takovým kočovným učitelem výtvarné výchovy na Kutnohorsku. Už deset let pendluje mezi vesnickými školami a ve světě umění se snaží být dětem spíš průvodcem než autoritou. Jeho třída v domovské Základní umělecké škole ve Zruči nad Sázavou podle toho také vypadá: stoly jsou postavené do kruhu, vše je velmi útulné a přitom přehledné. „Takhle poskládat lavice na běžné základce nemůžu. Ale pro mě je důležité, abychom tvořili v kruhu, protože pak fungujeme jako buňka. Nepotřebuju, aby se děti na mě obracely jako na někoho, kdo deklaruje, co je správně. Je pro mě důležité, aby bylo zřejmé, že to, co řešíme, je důležitější než to, jak to vidím já. Pak se objevují věci, které jsem nečekal, což je paráda,“ vysvětluje mi nadšeně učitel Jan Kopřiva.

„Základka vtiskne dětem určitou identitu. Učím přes deset let v několika školách a vidím to. Jiné dovednosti mají děti v Čechticích a jiné ve Zbraslavicích. A není to jen třídním učitelem, vliv má celková atmosféra školy,“ sdílí Jan Kopřiva své postřehy.

Více zde.

Jiří Münich: Proč jsou přijímací zkoušky ve vzdělávacím systému problém?

Poslechněte si další díl podcastu EDUcast, o testech a testování hovoří s Jiřím Münichem Veronika Sedláčková. K čemu může pomoct, když Cermat zveřejní pilotáže testů k přijímacím zkouškám? A proč není dobře, že právě jednotné přijímací zkoušky jsou ovlivňujícím okamžikem pro další život dítěte podle toho, na jaké škole skončí? Nejen na tyto otázky odpovídá Jiří Münich, který se věnuje problematice testování a statistických modelů.

Více zde.

Střední odborné školy čekají změny. Nový web pomůže učitelům s novinkami ve výuce

Nejpozději od 1. září 2022 musí střední odborné školy zapracovat do svých vzdělávacích programů několik aktualizací, které mají uzpůsobit výuku tak, aby absolventi obstáli na stále rychleji se proměňujícím trhu práce.

„Pro potřeby škol jsme vytvořili přehledný a maximálně praktický nástroj, díky kterým mohou své studenty připravit se na měnící se svět a trh práce,” říká Matěj Bulant, Ph.D., ředitel Odboru kariérového poradenství, dalšího vzdělávání a kurikula odborného vzdělávání NPI ČR, a dodává: „Doba, kdy se absolvent střední odborné školy věnoval po zbytek života jen vystudovanému oboru, ta je u konce. Šance, že vystudovaný obor projde během dalších let zásadní změnou, je poměrně velká.”

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Lidové noviny: Koordinátor středního článku podpory Jaroslav Jirásko o tom, jak pomoci ředitelům škol od byrokratické zátěže

Publikujeme rozhovor Lucie Kocurové s Jaroslavem Jirásko, bývalým dlouholetým ředitelem základní školy v Lázních Bělohrad, aktuálně koordinátorem středního článku podpory v okrese Semily. Co přinese chystaný střední článek vedení a podpory do školského systému, proč je potřeba a jak zasáhne do autonomie ředitelů škol? Text vyšel 4. května v Lidových novinách.

My si za normálních okolností zakládáme na otevřenosti, spolupráci. Vždy máme otevřené dveře pro rodiče, běžně si chodíme jako učitelé do hodin na náslechy, podporujeme mezitřídní a meziročníkové projekty. To vše jsme museli opustit. I když se pak děti vrátily k prezenční výuce, bylo nutné zachovávat homogenní skupiny a do školy nikoho cizího nepouštět.

Více zde.

Rotační výuka je pro učitele nejnáročnější. ‚Skončím hodinu a hledám místo na online výuku,’ popisují

Jen co si děti zvyknou na školní prostředí, už se zase učí z domova. A po týdnu jdou opět do školy. Kvůli rotačnímu režimu musí mezi dvěma typy výuky přepínat taky učitelé. A někteří i během dne, kdy jednu hodinu učí žáky ve třídě a hned další hodinu mají online. Podle pedagogů, které Radiožurnál oslovil, je rotační výuka náročnější než čistě distanční nebo čistě prezenční výuka. A potvrzují to i psychologové.

Učitel Jaromír Bednařík sedí v prázdné třídě u monitoru počítače. Tento týden má 1. A pražské základní školy Sázavská distanční výuku. „Kromě psaní si zkusíme trošku zopakovat to, co jsme se učili naposledy teďka ve středu. Jestli si vzpomenete, co jsme se učili?“ ptá se třídy. „Dny v týdnu,“ odvětí třída. Učitel na to přitaká.

Více zde.

Hlavně všechno řešit v pohodě, říká učitel Jan Vávra, Ámos Sympaťák

Mohl bádat v archivu, ale místo toho sedí Jan Vávra za katedrou na Vyšší odborné škole pedagogické a Střední pedagogické škole v Litomyšli. Studenti ho nominovali do ankety Zlatý Ámos. Učitel dějepisu a českého jazyku se stal Ámosem Sympaťákem.

Společnost zpravidla oceňuje autoritativnost, spravedlivou nekompromisnost a to je něco, co mi blízké není. Spíše jsem oceňoval jistou míru benevolence, i když tohle slovo je ve spojitosti se školou vnímáno negativně. Ale ta dobrá vůle je něco, co je hodně žádoucí a často to učitelům chybí.

Více zde.

Těžké zkoušky z matiky? Děti byly rok doma, i pro učitele je to masakr, říká učitel matematiky

Stížnosti na přijímačky chápu, protože děti nebyly rok ve škole. Když rok necvičíte, taky pak těžko uběhnete maraton…

Více zde.