Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Archiv kategorie „Aktuality“

Dotazy k revizím RVP v oblasti ICT

Hledáte informace či konkrétní dotazy a odpovědi k problematice revizí RVP v oblasti ICT?

V našem Konzultačním centru shromažďujeme dotazy na toto téma, na které reagují formou garantovaných odpovědí odborníci na danou problematiku.

Vyhledejte si i Vy odpověď na to, co Vás ohledně revizí RVP v oblasti ICT zajímá…



Revidované RVP ZV v oblasti ICT

MŠMT zveřejňuje Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, a to s účinností od 1. září 2021.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy vydal Opatření, kterým se v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Změna se týká především nového pojetí informatiky.

Další informace, text Opatření včetně upraveného RVP ZV a průvodní dopis ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro ředitelky a ředitele škol, ve kterém jsou změny v RVP ZV vysvětleny a komentovány, naleznete zde.



Aktuality ze vzdělávání

Soudobé dějiny se na 300 základních školách začnou učit jinak, faktografie a biflování bude hrát menší roli

Dějiny 20. století se na některých základních školách budou v nadcházejícím školním roce učit jinak. V rámci pilotního projektu ministerstva školství, nazvaného Dějepis Plus, nahradí biflování historických dat takzvaná badatelská výuka.

„I v tomto projektu se učíme předat žákům zkušenost, že historie může být z různých pohledů různá. Spokojit se s nějakým jedním správným řešením není možné, protože historie je proměnná a žáci by s tím měli umět pracovat,“ je přesvědčen učitel dějepisu ZŠ Svatoplukova v Olomouci David Lopaur.

Více zde.

Lucie Kocurová: Problémoví žáci potřebují zažít, že jim někdo věří

Vykřikují, urážejí a fyzicky napadají spolužáky i učitele, pro sprosté slovo nebo ránu nejdou daleko. Problémových dětí v českých školách není málo a podle učitelů jich spíš přibývá. A jak ukázala další epizoda televizního seriálu Ochránce, nikdo si s nimi příliš neví rady. Vyřešily by situaci speciální školy pro děti s poruchami chování, nebo by se školy měly naučit zvládnout nezvládnutelné?

„U nás ve škole jsme zkušeností zjistili, že velké očekávání, že nám, respektive dítěti, někdo pomůže zvnějšku, není příliš reálné. Pokud se soustředíme na to, kam problémové děti ‚uklidit‘, ztrácíme čas a energii, kterou bychom měli raději směřovat do zvládnutí situace,“ vysvětluje Kateřina Mannová, výchovná poradkyně ZŠ Velké Hamry.

Více zde.

Tajný učitel: Kompletní Příručka pro začínající učitele

Roční práce je u konce. Od minulého srpna vycházely texty věnující se tématu „začínající učitel“. Texty jsem doplnil, upravil, opravil a přidal nové kapitoly. Přidal jsem i celou druhou část, kde je balíček základních metod, které se podle mě hodí do prvního roku učitelování.

Více zde.

EDUcast: O vzdělávání po distanční výuce s Tomášem Zatloukalem

Padesát pět tisíc žáků a studentů má po distanční výuce během pandemie koronaviru vážné mezery ve výuce. Ukázala to zpráva České školní inspekce, která vyšla na konci prázdnin. Jaká je to zpráva pro české vzdělávání? Kolik času bude potřeba, aby se rozdíly v rámci tříd a škol srovnaly? A jak může v takové situaci pomoct Národní plán doučování z dílny ministerstva školství? V dalším dílu EDUcastu si Veronika Sedláčková povídá nejen o novém školním roce s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem.

Více zde.



Změna RVP PV – podpora dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka

Dne 24. srpna 2021 nabývá účinnosti Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (č.j. MSMT-44476/2020-6). Do Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) byla začleněna nová část týkající se poskytování jazykové podpory dětem s nedostatečnou znalostí českého jazyka (nová podkapitola 8.4). Změna v RVP PV byla provedena v návaznosti na vyhlášku č. 271/2021 Sb., která je platná od 14. července 2021 a kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. Novelizace se týká poskytování jazykové přípravy v předškolním vzdělávání. Účinnost této vyhlášky je od 1. září 2021.

Mateřská škola uvede svůj školní vzdělávací program (ŠVP) do souladu s RVP PV ve znění výše uvedeného opatření ke dni 1. září 2021. MŠMT přijalo změnu RVP PV na konci srpna v návaznosti na zveřejnění novely vyhlášky č. 14/2005 Sb. ve Sbírce zákonů. Vyjednávání o konečné podobě této novely trvalo déle, než MŠMT původně předpokládalo, zejména s ohledem na zajištění dodatečných finančních zdrojů, které jsou se zabezpečením fungování nového systému jazykové podpory spojeny. MŠMT si uvědomuje, že z objektivních důvodu je zřejmé, že nemusí být možné ŠVP upravit k 1. září. Doporučuje však k úpravě ŠVP přistoupit do nejdříve, přičemž lze plně využít přímo text RVP PV.



Aktuality ze vzdělávání

Ředitel školy nemusí umět vše, ale měl by být hlavně dobrým týmovým hráčem, inovátorem a vizionářem

Výborný učitel. Schopný manažer. Inspirativní lídr. Šikovný vyjednavač. Obratný mediátor. A ještě k tomu občas zručný řemeslník. To jsou profese, v nichž musí obvykle vynikat dnešní ředitel základní školy. Jsou ale všechny tyto kompetence opravdu nezbytné? Nestačilo by se zaměřit pouze na vůdčí a vizionářské schopnosti?

Jan Mušuta, ředitel Odboru řízení regionálního školství MŠMT, si je vědom, že definice funkce ředitele není jednoznačná. „Investice do podpory ředitelů škol je přitom jednou z nejefektivnějších ve veřejné politice. Obzvláště u nás, kde ředitelé mají rozsáhlé pravomoci a s tím spojenou zodpovědnost, velmi záleží na tom, kdo je ředitelem školy a jak ke své pozici přistupuje. Je to právě ředitel, kdo dělá školu. V tomto úkolu jsme relativně v začátcích – na ministerstvu jsme jako první krok identifikovali přípravu ředitelů na funkci a zahájili revizi tzv. funkčního studia, určeného pedagogickým lídrům škol,“ uvádí Jan Mušuta.

Více zde.

Učitel: S distanční výukou musíme počítat, zasadila ale hluboké rány

Žáky po prázdninách opět přivítaly školní lavice. Začíná nový školní rok a učitelé i ředitelé si přejí, aby v něm byla distanční výuka mnohem méně dominantní. Protože i ta má své dopady. „Prváci odmítali dělat skupinové práce, protože spolužáci pro ně byli cizí a necítili se s nimi dobře,“ popisuje v rozhovoru Michal Bělka, učitel IT z Gymnázia Dr. Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi.

Když jsem dospěl k závěru, že bych chtěl být učitel, bylo to proto, že mě baví práce s mladými lidmi, konkrétně na táborech, kam jsem jezdil jako vedoucí. Potom to byla vazba k instituci, která mě svým způsobem odchovala. Když už tímhle směrem, tak sem. Teď jsem tady, víceméně jsem se vrátil domů.

Více zde.

Lucie Fialová: Jak z lenocha nebo introverta udělat aktivního žáka? Fígle existují

Tenhle obrázek ze školní třídy zná asi každý: pár žáků leží na lavici, Žežulková s Kopřivovou si posílají psaníčka, Bláhová si zatlačuje nehtovou kůžičku. Jediný, kdo pracuje, je učitel. Stojí před tabulí a vykládá, až se mu od pusy kouří. Co si žáci z takové hodiny odnesou? Asi nic moc – jak dokazují výzkumy, pasivita je totiž nepřítel vzdělávání. Pomoc přitom existuje. Říká se jí responsivní výuka a autorka tohoto textu sama na sobě pocítila, že funguje.

„Nechci vás nutit mluvit, ale zároveň víme, že kdo víc mluví, víc se učí,“ omlouvá se učitel Alexis Katakalidis svým kolegům, kteří teď budou pětačtyřicet minut v pozici jeho žáků. Je první srpnové úterý, druhý den letní školy finalistů učitelského ocenění Global Teacher Prize CZ. Třicítka skvělých učitelů se sešla na statku nedaleko Prahy, aby sdíleli zkušenosti a sbírali inspiraci. Třeba jak zajistit, aby se v hodině zapojil každý žák.

Více zde.

Spolek češtinářů: Změny ve výuce jsou nutné, musí se na nich podílet učitelé

Ve výuce češtiny pro 21. století je podle Společnosti učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL) potřeba redukovat učení pojmů a větné skladby a naopak se víc zaměřit na obsah ve slohu či podporu individuální četby. Společnost to uvedla ve svém prohlášení, které ČTK zaslala mluvčí SUČJL Veronika Valíková. Podle ní jsou změny v učivu českého jazyka nezbytné a musí se o nich otevřeně diskutovat. Vyzvala, aby se na úpravách podíleli hlavně češtináři všech stupňů a typů škol a nerozhodovali o nich úředníci a akademici.

U nejmladších žáků je podle SUČJL pro výuku podstatné, aby se prvňáčci co nejdřív naučili psát a číst jednotlivé znaky písma tak, aby mohli s učitelem komunikovat i na dálku. “Pro nácvik psaní preferujeme jednoduché písmo,“ uvedla Valíková. Ve vyšších ročnících by se podle ní měla učit pravidla pravopisu, tvarosloví a základní větné skladby. Množství pojmů v jazyce, slohu i literatuře by se mělo redukovat. Skladba, tedy určování větných členů a vztahů mezi větami, by se neměla zcela vynechat, ale učit úsporně, sdělila.

Více zde.



Francouzština v České republice: bilance a perspektivy – pozvánka na konferenci

Sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica, ve spolupráci se sdružením učitelů francouzštiny SUF a s Francouzským institutem, srdečně zve všechny učitele a příznivce francouzštiny na jednodenní konferenci nazvanou Francouzština v České republice: bilance a perspektivy.

Setkání se bude konat v pátek 3. prosince 2021 v Praze, účast s příspěvkem i bez příspěvku je zdarma (termín pro přihlášení je 30. září 2021, viz www.gallica.cz. Cílem setkání je podpořit spolupráci mezi vysokoškolskými pracovišti a učiteli ze středních a základních škol, sdílet možnosti propagace výuky francouzštiny a představit nové směry v didaktice francouzštiny. Aktivní účast učitelů ze základních a středních škol je velmi vítána! Každý účastník rovněž obdrží brožurku představující studijní programy (učitelské, filologické i translatologické) všech pracovišť sdružených v Gallica.

Přihlašujte se ZDE.



Letní online škola SYPO

Nestihli jste všechny oborové webináře projektu SYPO a rádi byste to napravili? Zúčastnili jste se webinářů a chcete získat možnost se k nim vrátit nebo získat podklady od lektorů? Projekt SYPO připravil na léto Online školu, díky které se můžete na všechny webináře zpětně podívat kdykoli a kdekoli. Projekt SYPO realizuje NPI a na jeho financování se podílí MŠMT a EU.

Součástí Letní online školy je více než 100 webinářů, které se zabývají didaktikou a novinkami ve vybraných oborech. Nabídka kopíruje zaměření dosud existujících metodických kabinetů a zaujme tudíž učitele českého jazyka a literatury, informatiky a ICT, matematiky, přírodovědných předmětů a také učitele a učitelky v mateřských školách a na prvních stupních ZŠ.

Letní online škola SYPO byla spuštěna 28. 6. 2021 a na jednotlivé webináře se bude možné přihlásit celé léto.



EMA vám pomůže vyhledat zajímavé příspěvky do výuky

Katalog EMA vám pomůže vyhledat volně dostupné materiály do výuky nebo inspirativní články na webech partnerů. Výběr je bohatý – 38 000 materiálů!

Využijte vyhledávací pole a zúžení výsledků podle stupně vzdělávání nebo podle typu materiálu.



Aktuality ze vzdělávání

EDUzín.cz: Mluvím s dětmi o tom, jak se já sama učím a co mi vyhovuje, pracujeme s chybou jako s prostorem pro zlepšení, říká vítězka GTP CZ

Přečtěte si rozhovor Lucie Kocurové s Barborou Heřmanovou, letošní vítězkou ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize CZ. Prvostupňová učitelka z Rychnova nad Kněžnou působí na první pohled mladě a křehce, má za sebou ale 17 let praxe a mezi kolegy si vybudovala pověst respektované profesionálky, která dokáže individualizovat výuku, s dětmi jedná s respektem a vede je k přebírání zodpovědnosti za vlastní učení.

Já vlastně nevím, jestli je moje výuka v něčem jiná. Pravděpodobně uvidíte, že mají děti možnost zvolit si způsob práce, kterým budou naplňovat výukové cíle. Uvidíte záchytné body programu Začít spolu, takže například ranní úkol, ranní zprávu, práci v kruhu, centra aktivit, práci s chybou, ale asi nejvíc uvidíte, jak děti reflektují proces učení. U nás vedeme děti k tomu, aby si zvědomovaly, co se učí a jaký způsob učení jim nejvíc vyhovuje.

Více zde.

Jednoduchá řešení nejsou, test má funkci rozřazovací, ne srovnávací

Kulatý stůl SKAV a EDUin 31. 5. 2021 řešil otázku přechodu žáků mezi základní a střední školou a jak by měl ideálně fungovat?

„Když dostanu od zaměstnavatele úkol, musím provést analýzu, sehnat co nejvíce informací a pak ho řešit. V praxi to děláme přesně obráceně – kontrolujeme, zda uchazeči nemají kalkulačky. Jsou to zkoušky 20., ne 21. století,” zdůraznil důležitost dovedností a kompetencí Radko Sáblík, ředitel Smíchovské SPŠ a gymnázia.“Ve Strategii 2030+ jsme deklarovali, že zkoušky musí vycházet z cílů vzdělávání, nemělo by to být naopak, že se jim RVP přizpůsobují.“

Více zde.

Kdo říká, že do třídy patří jen jeden učitel?

Češka Zuzana Tascas žije se svojí rodinou už čtvrtým rokem v Austrálii, ve státě Viktorie. Během koronavirového uzavření škol si vyzkoušela roli domácí učitelky pro svou starší dceru a na konci loňského roku začala pracovat jako asistentka učitele na základní škole. „Australský učitel je sice každý den ve škole do 16 hodin, ale nemusí suplovat nebo držet dozory. Řeší ale jiné starosti, hlavně ve třídách,“ říká.

Pedagog tedy má průměrně okolo 20 žáků ve třídě, kde je pár velmi chytrých dětí, velká část průměrných a potom pár dětí, které jsou s učivem pozadu nebo mají jiné vzdělávací a výchovné problémy. Ano, zdá se to jako normální skladba třídy, ale pokud chce školství zaručit individuální vzdělávání a rozvoj každého žáka, pak je to za pomocí pouze jednoho učitele téměř nemožné. To je právě jeden z důvodu, proč australské školství vynakládá dostatek peněz na externí výpomoc asistentů a nově od letošního roku i dalších pomocných učitelů (příčinou bylo domácí vzdělávání v minulém roce kvůli koronavirové krizi), kteří pomáhají srovnat velké rozdíly mezi žáky v některých třídách a umožnit tak uspět i slabším žákům.

Více zde.

Pavel Bobek: Frontální a nonstop formativní. Explicitní hodina, díl druhý – hlavní část hodiny

Jedna z pouček o plánování hodin říká: Začni od konce. Jinými slovy, každá hodina stojí na tom, co přesně chceme děti naučit. Namísto přemýšlení o tématu nebo aktivitách se tedy řídíme nejdříve otázkou: Co musí každé dítě do konce této hodiny vědět nebo umět? A co pro to bude potřebovat?

Pokud je naším cílem naučit děti poznat v textu metaforu, v explicitní výuce nezačne učitel tím, že dětem ukáže metaforu a zeptá se jich, co to je. Tahle hra na „kdo ví, co mám na mysli“ u nové látky vede k hádání, zakořenění mylných představ (miskoncepcí) a hlavně k prvnímu neúspěchu většiny třídy dřív, než hlavní část hodiny vůbec pořádně začala. Namísto toho se hodina ponese v duchu postupu „já (učitel) – my (učitel a žáci) – vy (žáci)“.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

EDUin: Příprava českých učitelů musí reagovat na měnící se cíle vzdělávání

V Česku stále neexistuje závazné zadání státu na žádoucí kvalitu absolventů učitelských programů. Právě v těchto dnech běží přijímací zkoušky na vysoké školy. Od září pak na školy nastoupí i budoucí pedagogové. V době pandemie se ještě více ukázalo, jak je kvalita učitelské práce a pedagogických kompetencí důležitá. Příprava budoucích pedagogů také musí reagovat na měnící se cíle a obsah vzdělávání.

„Z dostupných dat vyplývá, že i přes postupné změny ve vzdělávání budoucích učitelů stále chybí příprava na budoucí profesi v celé její šíři a realitě – ať už se jedná o samotné vedení třídy, práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, stanovování cílů a efektivní sledování vzdělávacího pokroku žáků, či např. spolupráci a komunikaci s rodiči,“ vysvětluje analytik EDUinu a autor kapitoly Auditu vzdělávacího systému Karel Gargulák.

Více zde.

Pavel Bobek: Ani minuta nesmí přijít nazmar. Explicitní hodina, díl první – úvodní část hodiny

Už víme, co explicitní výuka není a že odporuje mnohým z našich představ a intuicí o tom, co platí za moderní a progresivní. Než se pustíme do toho, proč učit explicitně, pojďme se teď podívat na to, jak explicitní výuka vypadá v praxi. Dnes začneme úvodní částí hodiny.

Učitel nemusí nikoho zdlouhavě instruovat a ztrácet tak čas, protože děti už jsou naučeny, co dělat: vytáhnout bílé tabulky a fixy a začít pracovat.

Více zde.

Jitka Kunčarová: Čtyři oblasti sebereflexe práce učitele pro zlepšení výuky

Situace žáků i učitelů je aktuálně složitá, přesto každý učitel může začít přemýšlet, jak výuku v příštím školním roce zlepšit. Žáci mají nové zkušenosti se samostatným učením a má to pro ně velký význam. Pro učitele je důležité neztratit energii, motivaci a rovnováhu.

Výuka vyžaduje péči. Učitelé ovlivňují žáky, se kterými pracují, instituce, v nichž pracují, a komunity, ve kterých žijeme. Odráží minulost i současnost a měla by připravovat na změny v budoucnosti. Výuka, která rozvíjí jednotlivce v rámci sítí a tříd žáků, buduje důvěru, sdílení a spolupráci. Přesněji řečeno, výuka, která si cení žáků jako jednotlivců, pomáhá jim budovat jejich znalosti, osobnost a motivuje je k učení.

Více zde.

EDUcast: O wellbeingu s Lenkou Felcmanovou

Co vlastně znamená slovo wellbeing? Jak s ním pracovat ve školách? Dá se „pohoda“ nějak měřit? A co u dětí sledovat, pokud máme pocit, že u nich je wellbeing ohrožený? Hostem dalšího dílu EDUcastu je místopředsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Lenka Felcmanová.

Více zde.