Archiv kategorie „Aktuality“

EMA – nejnovější modul našeho portálu je na světě!

Zrodila se EMA. Pomůže vám najít materiály pro výuku, nápady, inspiraci i odborné články napříč různými portály a weby pro učitele z jednoho místa.
EMA bude centrální katalog otevřených, volně přístupných vzdělávacích zdrojů. Zatím obsahuje materiály pouze z našeho portálu, ale brzy se napojíme na další partnery a přidáme šikovné funkce a novinky. Hledejte, zkoušejte! Beta verze k dispozici na ema.rvp.cz.

EMA vznikla v projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.



Aktuality ze vzdělávání

Postoj se mění, vzdělávání už není jen ‚o nás, bez nás‘

Mikuláš Misterka a Natálie Macošková půjdou v září do posledního ročníku střední školy. Ale i teď, o letních prázdninách, jako členové předsednictva České středoškolské unie, pracují na tom, aby nejen své školy, ale i celé české vzdělávání měnili k lepšímu. Proč podle nich nemá současná podoba maturity z matematiky smysl a jak by vypadala její ideální výuka?

Vzdělávání by se mělo více zaměřit na utváření našich vlastních názorů, protože k tomu se dostáváme málokdy. Většinou výuka probíhá frontálně, kdy učitel jen předává fakta, která jsou daná, ale už se o ničem dalším nediskutuje. Když pak do školy přijde nějaký učitel, který chce situaci změnit, chce například psát eseje, ptát se na naše názory, úvahy nebo pořádat diskuse během hodiny, tak sice záleží na třídě, jak dlouho se v předchozím systému učila, ale ne vždy na to dobře reaguje.

Více zde.

Školy by měly děti připravit na budoucnost – a ta je nejistá. Důležitá je kreativita a flexibilita

Michael Šebek je profesorem kybernetiky na ČVUT v Praze. Jak si představuje budoucnost? Jaké dovednosti se pro nás stanou klíčové? A v čem je české školství pozadu? Ptala se Lucie Výborná.

Žijeme v době, kdy o budoucnosti víme pouze to, že se bude rychle měnit. „Musíme rozvíjet dovednosti, které se hodí v každé době: logické, kritické, tvůrčí myšlení, tvořivost, všeobecnou šikovnost ve stylu hnutí making. Ale také schopnost komunikovat s lidmi, roboty, umělou inteligencí. Podstatná je flexibilita, nutnost připravit se na změnu.“

Více zde.

Co dělají učitelé o prázdninách? Učí se učit – třeba matematiku podle Hejného. Reportáž z letní školy

Jak tráví pedagogové svoje zasloužené letní volno? Samozřejmě, velká část z nich nechce o školách a dětech (možná kromě těch vlastních) na dva měsíce ani slyšet. Pak jsou ale i tací, kteří se rozhodnou věnovat část dovolené své profesi, svému předmětu. Pro ty se po celém Česku pořádají takzvané letní školy. Pojďte se teď na jednu takovou podívat.

Učitelé mezitím tvoří hada, který se vydává po schodech do patra. V učebnách jsou pro ně připraveny semináře a dílny na nejrůznější témata, z nichž si každý den mohou vybírat. Geometrie pro 2. stupeň, Hodnocení, Autobus, Slovní úlohy, Krokování… Poslední jmenovanou vede hned v pondělí ráno Martina Josefová, učitelka ze ZŠ Ratibořická v Praze. Zatímco se asi desítka učitelek usazuje do lavic, začíná Martina svou prezentaci.

Více zde.

Karel Lippmann: Učitel v silovém poli moderní vědy. („Vědění je síla.“ Francis Bacon)

O pozitivním vlivu moderní vědy na život člověka se téměř nepochybuje. Rozšiřuje lidské poznání, pomáhá odstraňovat bídu, hlad, mnohé těžké nemoci, dřinu, atd. Zejména druhá světová válka její prestiží poněkud otřásla, vznikl postmodernismus, ten je však v některých ohledech a podobách vůči ní příliš destruktivní, její pozitiva bagatelizující, obecně těžko přijatelný, značně nesrozumitelný a nadměrně vágní. Skutečnost je mnohem složitější, než aby bylo možné jednu její podobu odstranit a nahradit ji podobou jinou, zcela opačnou. Tato složitá situace pak klade i stále větší nároky na vzdělávání.

Člověk je systémově vzděláván jako stroj, a to bez ohledu na to, zda je učitel „hodný“ či přísný, motivovaný či „vyhořelý“. Základní směr výuky je stejný. Celek světa a myšlení jsou trhány na kusy a pojímány jako suma, ne jako organismus Protože každý člověk je pro osvojení těchto „kusů“ jinak disponován, neustále zažívá i přes velkou snahu pocit selhávání svého intelektu. Učitel se ocitá v nesnadné situaci. Zmíněný systém mu velí neudělat chybu, protože by ohrozil svou autoritu a prestiž. Z toho rovněž na druhé straně plyne sklon k nedůtklivosti, ješitnosti a zdůrazňování vlastní neomylnosti. Nejhorším důsledkem je však neochota něco na vžitém systému měnit, protože by to mohlo být vnímáno jako přiznání, že to až dosud dělal špatně.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Co bychom si přáli vědět, než jsme se postavili za katedru

Propocené šaty, (ne)vlídní kolegové nebo úžasné přijetí od dětí. Začínající učitelé sdílejí své dojmy z prvních týdnů strávených za katedrou. Co z jejich podnětů může být užitečné i pro budoucí učitele?

„Byl jsem příliš naivní v přístupu k dětem, začal jsem své pedagogické působení příliš uvolněně, kamarádsky a nedůsledně,“ popisuje své učitelské začátky učitel Tobiáš B., „možná jsme se učili, jak učit, ale už jsme se neučili, že všechny postupy fungují jen do určité míry, neučili jsme se vyrovnat se s konkrétními neúspěchy a zádrhely,“ vysvětluje možnou příčinu problémů teprve rok působící učitel.

Více zde.

Ondřej Šteffl: Co dnešní děti čeká v 21. století, a jak je na to může škola připravit

Připravuje se revize Rámcových vzdělávacích programů. Každému je dnes jasné, že se toho děti ve školách učí moc a často zbytečnosti. A že je třeba hodně věcí vyhodit. Ale málo slyšíme o tom, co tam má být. Co a jak se mají děti učit, aby byly dobře připraveny na budoucnost. NA budoucnost až dokončí školu, na budoucnost za deset, dvacet, padesát nebo i za sto let? Budoucnost je stěží předvídatelná a vlastně jediné, co víme jistě, že bude nejen přibývat změn, ale že se bude zvětšovat i rychlost změn. A to stále rychleji.

Inspirativní je příběh propuštěného horník z dolů OKD Tomáše Hisema, který se po 24 letech práce v dolech naučil zcela nové profesi a nyní pracuje jako programátor e-shopů. Nestěžuje si na to, že to bylo těžké, že musel překonat řadu překážek, ale říká “Proč mi v mládí nikdo neřekl, že nemůžu být horníkem celý život?”

Více zde.

Keen: Internetová anonymita je prokletí, uvolňuje nejhorší pudy. Musíme ji potlačit

V roce 2007 byl mediální expert Andrew Keen jeden z mála lidí, kteří tvrdili, že Facebook nebo YouTube ztělesňují hrozbu pro naši kulturu. Mnozí odborníci naopak oslavovali, že se z masového publika díky sociálním sítím stanou i aktivní tvůrci, takže Keenovy názory zněly jako naříkání zapšklého elitáře. S příchodem dezinformací a sociálních bublin ovšem zpětně působí dost vizionářsky. Ve své nejnovější knize se autor kromě kritiky snaží nabídnout i řešení, a to nejen fake news, ale třeba i problému s obrovským množstvím dat, která o svých uživatelích shromažďuje stále se rozšiřující gigant Google. S některými recepty se podělil i v rozhovoru pro Aktuálně.cz na diskusním fóru Meltingpot.

Ve své knize ale argumentuji, že největší výzva pro současné vzdělávání spočívá v tom, jak lidi naučit něco, čemu se v angličtině říká agency. Naučit je, jak technologie používat tak, aby to naší společnosti prospělo, aby nás technologie posilovaly a nebraly nám svobodu.

Více zde.

Co s dětmi o prázdninách? Umožněte jim zcela vypnout, radí expertka ze Stanfordu

Letní prázdniny byly původně vymezeny k tomu, aby děti pomáhaly svým rodičům na poli, rozvržení roku se díky tomu řídilo cykly v zemědělství. Ale koncept letních prázdnin byl uchován dodnes, i když si již většina společnosti ani zdaleka nezaopatřuje obživu v zemědělství. Tak jak s nimi naložit?

„Na léto pohlížíme skrze stejný filtr jako na školní rok. Jak jen děti zaměstnat? Je více lépe? Musí to tak být, protože to tak děláme i během školního roku,“ popisuje situaci Denise Pope, profesorka na Stanford Graduate School of Education. „Ale vlastně je to přesně naopak, jak vychází najevo z našich poznatků o dětech – víme, že děti potřebují pauzu. Potřebují čas pro volnou, nestrukturovanou zábavu a hru. Potřebují vypnout. Měly by si zažít čas mimo svět vedený dospělými, jednou si mohou svůj svět vést také ony samy, mohou přebrat iniciativu a tvořit si své vlastní hry a být v přírodě.“

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Tomáš Feřtek: Vařit, stavět, studovat. Jak bude vypadat základní škola budoucnosti

Skončil školní rok, základní školy zamkly dveře. Až je za dva měsíce zase otevřou, mělo by v nich být něco jinak? Máme představu, jak by měla běžná veřejná základní škola vypadat za rok, za pět či deset let? A víme, co ty změny přinesou a k čemu by mohly být dobré? Nabízíme návštěvu české veřejné základní školy, kde se vyučování do značné míry podobá tomu, co můžeme vidět v dobrých školách v nejrůznějších částech Evropy. Velmi pravděpodobně takto bude za pár let vypadat podstatná část škol v České republice, ať už budou ideově vycházet z jakékoli pedagogiky.

Učitelky a učitelé tu pořád vymýšlejí, jak to udělat, aby všechny ty povinnosti a úkoly, které se na školy hrnou, zvládli efektivně. Už rok tu běží projekt školního vaření v dvojročí, kde jsou žáci sedmého a osmého ročníku (devítka pracuje zvlášť a chystá se na odchod na střední školy). Žáci jsou rozděleni do skupinek po pěti a každá z nich týden vaří oběd pro spolužáky, tedy asi pro padesát lidí – řada na ně vyjde zhruba jeden týden za tři měsíce. Musí vymyslet, co se bude vařit, jít to ráno za doprovodu učitele nakoupit, vejít se při tom do rozpočtu, pak uvařit, naservírovat, uklidit po sobě kuchyni a přemýšlet, co se bude vařit zítra.

Více zde.

Škola má brzdit překotný vývoj společnosti, ale ne přísností a drcením faktů, říká vysokoškolský pedagog Ondřej Hausenblas

Vysokoškolský pedagog a lektor kritického myšlení Ondřej Hausenblas předsedal v 90. letech první a na dlouho jediné reformně orientované iniciativě českých učitelů. Jak si v té době představoval české školy za třicet let? „Naivně jsem si myslel, že demokratický režim bude lidem vyhovovat. Jenže většina chce být řízena a nenést zodpovědnost. K tomu, aby chtěly být svobodné, se ale děti mohou vychovat.“ Za svůj dlouhodobý přínos vzdělávání byl na jaře uveden do Auly sály v rámci ceny Eduína.

Velké mezinárodní výzkumy říkají, že největší motivací učitelů je, když mají odezvu u dětí. Pro tenhle pocit uspokojení, že to jde, jsou mnozí ochotni přebudovat své přesvědčení, jak se má učit a jak se mají chovat k dětem. Děti se učí nejlépe, jen když mají opravdový zájem. U nás se bohužel často nahrazuje slovo zájem slovem zábava.

Více zde.

Pokud žáci ve škole argumentují, víc se naučí, potvrdil výzkum

Pokud žáci ve škole diskutují a argumentují, víc se toho naučí. Vžité přesvědčení, které dosud mělo jen malou oporu ve výzkumných datech, potvrdili odborníci z Masarykovy univerzity v Brně. Sledovali více než 600 žáků devátých tříd. Výzkum nyní publikovali v časopisu Learning and Instruction.

“Vyplývá z toho, že ti učitelé, kteří dokážou své žáky dovést k tomu, aby o probírané látce diskutovali, pozitivně ovlivňují jejich učení,” uvedla dnes v tiskové zprávě Klára Šeďová, vedoucí výzkumného týmu.

Více zde.

Nadšený učitel: Anglicky se naučí každý, lidi ale mají strach, že budou za blbečky

Jsem dyslektik a dysgrafik. Chápu, co děti při učení nechápou. Umět anglicky znamená cítit se pohodlně v situacích, kdy mluvit potřebujete. V učení jazyka má fungovat pozitivní motivace, třeba že vám nebude trapné mluvit na dovolené. Každý, kdo mluví plynule česky, by měl být schopný naučit se i dobře anglicky, říká Bronislav Sobotka, učitel angličtiny z Brna, který vydává výuková videa na Youtube kanále a má víc než 110 tisíc odběratelů. Dodává, že hlavní problém lidí je strach, mluvit cizím jazykem na veřejnosti pro hodně z nich představuje trauma.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

 

Jak vybudovat u žáka sebevědomí? Nehodnotit a nesrovnávat, říká vítěz soutěže o nejlepšího učitele Tomáš Chrobák

„Učitelé jsou zbytečně autoritativní, protože se bojí, že se jim hodina rozpadne. Já se nebojím. Vím, že mě děcka berou, ani vlastně nevím, čím to je. Asi tím, že se o ně zajímám a snažím se je chápat,“ říká letošní vítěz soutěže o nejlepšího učitele Global Teacher Prize Tomáš Chrobák. Učí na druhém stupni základní školy Baška na Frýdecko-Místecku a porota, která měla možnost zažít jeho výuku, na něm ocenila nejvíc „využití smysluplných metod a forem práce, kdy matematika je nejen cílem, ale i prostředkem k osvojení si dovedností.“

Co to znamená „nejde matematika“? Že momentálně nezvládne to, co jeho spolužáci? Dobrý učitel dokáže výuku diferencovat tak, aby tam byla výzva pro každého. Aby i slabší zažil úspěch, že něco vyřešil. Slabší žáky vyvolám, ať jdou vysvětlit ty lehčí příklady a jak se ten pojem vyvíjí, tak nastupují další žáci. Úlohy mají být gradované tak, aby každý něco vyřešil. Největší průšvih je, když dám úlohu, která je středně náročná, takže slabý ji nevyřeší a silný se nudí.

Více zde.

Strategie 2030+. Jakou podporu by učitelé a ředitelé potřebovali?

Členka expertního týmu pro přípravu Strategie 2030+ prof. Iva Stuchlíková prezentovala 7. 6. 2019 na kulatém stole v NIDV v Praze záměry ke strategické linii SL 2 Podpora učitelů, ředitelů a dalších pracovníků ve vzdělávání.

Více zde.

Největší lekce mého prvního roku za katedrou

Vztahy ve třídě – jak moc jsou důležité? Přečtěte si příběh americké učitelky, která popisuje své zkušenosti z prvního roku učení. Text původně vyšel v anglickém originále na webu Edutopia.

Zjistila jsem, že nejvyšší prioritou pro tyto učitele bylo vytváření vztahů se studenty. Vše ostatní totiž následovalo samo. Jeden z učitelů hrál se studenty basketbal každý pátek během obědové přestávky. Další si k žákům jednou za čas přisedl v jídelně. Jiná učitelka se naopak ráda procházela a občas přizvala různé skupinky dětí, aby se k ní přidaly a popovídaly si s ní. Jedna učitelka v mateřské škole si během doby, kdy si rodiče vyzvedávali své děti, s rodiči povídala, aby jim sdělila, co skvělého se jejich dítěti během dne podařilo.

Více zde.

Jan Juříček: Žáci by měli hodnotit učitele. To nás pedagogy může někam posunout. Jak?

Kultura v českém školství není taková, že by si učitelé uměli navzájem dávat zpětnou vazbu a mnozí si názory druhých berou dost osobně. A tak jsem evaluací pověřil žáky. Zpětná vazba od nich je podle mě velmi cenná.

Srovnával jsem různé dotazníky, které pro evaluaci používá sedm amerických soukromých společností. Zajímalo mě, co tyto dotazníky zjišťují, na co a jak se ptají, jakou nabízejí škálu odpovědí. Nakonec jsem z nich zpracoval dotazník vlastní, který jsem poprvé vyzkoušel během své praxe na gymnáziu a v uplynulých dvou letech jsem ho důkladně otestoval a vyladil u nás, na ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze. Následně chci tento nástroj nabídnout i ostatním školám.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Hana Košťálová: Cíle profesního učení – úspěšný učitel se učí od svých žáků

Paní učitelka Zdenka sledovala už potřetí kousek nahrávky své hodiny. Třeťákům napsala na tabuli jména postav, s nimiž se za chvíli setkají v textu, a děti měly za úkol ve trojicích vymyslet příběh: „O čem asi budeme číst, když v příběhu vystupuje otec Pazdera, syn Matyáš, soused Havlík, trpaslíci, robotíci a hloupežníci?“

Chceme-li zlepšit učení dětí, každého dítěte, potřebujeme stále zlepšovat práci učitele a také ředitele. Jádrem učitelovy profesní odbornosti je dovednost vyhodnocovat učení dětí. Ne proto, aby děti mohly dostat známky, body, procenta, a dokonce ani ne proto, aby mohly dostat zpětnou vazbu či slovní hodnocení. Ale proto, aby učitel dokázal posoudit, jaký dopad měla jeho konkrétní výuka na učení žáků.

Více zde.

Petra Dočkalová: Společné učení a spoluučící se skupina

Zaměřeno na zprostředkování zkušenosti se sebekontrolou, oboustranným respektem, dynamikou v učení (aneb Mýty v učení 2). Jaké jsou konkrétní možnosti podpory a vytvoření spoluučící se skupiny? Vždy máme možnost rozhodnout se, co chceme podpořit, proč, jak, promyslet strategii, metodu, formu výuky, naplánovat, připravit se a začít.

Kladení otázek, umět se zeptat, zjistit, vyhledat je důkazem aktivního přístupu v učení. Děti nejsou pouze příjemci, ale jsou aktéři, což je cílem. Pokud se zaměřuji pouze na správné odpovědi, stává se, že se děti soustředí pouze na to, co chce slyšet učitel, průvodce, rodič.

Více zde.

Jiří Karen: Dějepis jako kladení otázek, nikoliv memorování odpovědí

Je způsob, kterým se dějepis učil v 19. století, tím nejlepším pro dnešní děti, nebo je třeba hledat jinou podobu výuky? V souvislosti s probíhající revizí závazného školního kurikula se znovu stává aktuální otázka po smyslu vzdělávání pro 21. století jakožto století plného nebezpečí i potenciálu vyzývajícího současnou podobu přetrvávání lidské civilizace na Zemi. Technologický sprint, vzestup sociálních médií, klimatická katastrofa, tekutá digitalita, to vše jsou fenomény, kterým musí úvahy o vzdělávání čelit.

Namísto pojetí žáka coby pasivního flashdisku, jehož hlavním úkolem je umožnit učiteli CTRL + V, se nabízí žák coby aktivní participant na procesu výuky, který se vlastní kognitivní činností zmocňuje uvažování o dějinách a kultivuje tak kompetence takzvaného historického myšlení. Namísto paměťové reprodukce něčí představy, které dějiny se musí odříkat, se cílem výuky stal rozvoj historické gramotnosti.

Více zde.

Učitel mediální výchovy zveřejnil pro ostatní kolegy podklady do výuky k fake news a propagandě

Učitel z pražského gymnázia Na Zatlance Michal Kaderka na svém webu k mediální výchově zveřejnil lekci Svět fake news, hoaxů, propagandy a manipulací. Ta obsahuje i metodiku pro učitele, základní teorii, ale i množství aktivit a her. Podklady do výuky jsou součástí on-line otevřené učebnice, ve které učitel každý měsíc zveřejňuje jedno nové téma se vším, co učitelé pro výuku potřebují. Fake news a propaganda jsou již devátou zveřejněnou lekcí.

„Velmi vítám a oceňuji tuto mediální aktivitu,“ říká Petr Nutil, zakladatel webu Manipulátoři.cz, „vždyť právě vzdělávání na poli mediální gramotnosti a kritického myšlení je jedním z nejpodstatnějších úkolů, který by škola v informační společnosti měla mít. Co jiného bychom měli učit své děti než to, jak se orientovat ve světě, jak vyhodnocovat informace, jak poznat ty kvalitní od nekvalitních a jak nepodléhat trikům populistů a demagogů? Vybavíme-li je těmito schopnostmi, věřím, že jim budou vysoce užitečné po celý život, a to v mnoha různých oblastech.“

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

9 věcí, které ovlivní budoucnost vzdělávání. Jak se budeme učit za dvacet let?

Se stále větším rozmachem technologií měnících náš okolní svět se mnoho lidí potýká s obavami, že technologie zcela nahradí lidskou inteligenci. Někteří učitelé mají strach, že až technologie nahradí některé naše schopnosti, už nebude koho učit. Ale jedno je jisté – vzdělávání nezmizí nikdy. Jen se promění do jiných forem. Projděte si 9 věcí, které zásadně ovlivní budoucnost vzdělávání během následujících dvaceti let.

Studenti učící se venku za pomoci různých zařízení a naslouchající učiteli dle svého vlastního výběru. Jejich znalosti nejsou hodnoceny na papíře, ale na základě výstupů v praxi. O čem že tu mluvíme? Vítejte v budoucnosti našeho vzdělávání.

Více zde.

Když se děti chovají hrozně, nedělají to naschvál. Trestáním je nepřevychováme, tvrdí norský psycholog

„Děti, které mají vážné poruchy chování, nedokážeme převychovat tím, že je budeme trestat. Na to jsou zvyklé,“ říká psycholog Lars Lysker. V Norsku pracuje v jednom z center, které se zabývají pomocí obětem násilí, traumatu a prevencí sebevražd. Pracuje s dětmi a adolescenty, se kterými si jejich rodiče a učitelé nevědí rady.

Ještě, než jsem si sbalil tašku, uslyšel jsem z chodby řev. Válel se tam ten kluk, úplně běsnil, a na něm ležel sociální pracovník a učitel. V tu chvíli mi došlo, že jsou poškození, na která prostě terapeutický rozhovor a získávání vhledu absolutně nestačí. Stačí ten nejdrobnější stimul a spouští se systém v mozku, který má za úkol zajistit přežití. A přežití je nadřazené všemu.

Více zde.

David Kudrna: Kybergrooming, sexting & kyberšikanu ve škole nemáte? Jste na omylu

On-line svět není sám o sobě nebezpečný – rizikovým ho činní až lidské chování a jednání – ať už naše vlastní, kdy nejsme dostatečně svědomití, obezřetní, nebo jednání cizí, kdy se stáváme obětí. Často jsou obě tyto roviny v přímé souvislosti. Naše smysly jsou zde otupené, protože internet nás nebolí, a tak si hrozby tolik neuvědomujeme. V tomto článku se zaměříme na témata, která jsou pro školní prostředí a věk zřejmě nejvíce relevantní – kybergrooming, sexting & kyberšikanu.

Je všední den – zvoní telefon a do sluchátka mluví zoufalá dívka: „Pokud ty fotky nenajdete a nesmažete, zabiju se!“ Co se stalo? Měla vztah s přítelem, který si ji vyfotil nahou. Když se rozešli, vyhrožoval jí, že tyto fotky zveřejní. Vzhledem k tomu, že telefon rychle zavěsila, nedalo se v dané situaci nijak zasáhnout. Zpětně se ukázalo, že skočila pod vlak, což se jí stalo osudným. To je příběh z českého prostředí, který stál za zrodem jednoho z projektů, který se věnuje otázce bezpečnosti na internetu. Podobných nástrah a nešťastných příběhů existuje mnoho – jejich podoba se s věkem různí. Naše on-line životy jsou od těch skutečných odděleny jen velmi tenkou hranicí a možná bychom mohli přemýšlet i o tom, zda vůbec odděleny jsou – to jakým způsobem se na internetu chováme, může mít totiž přímé dopady na naši realitu.

Více zde.

Požadavky firem rostou rychleji než kvalifikace populace, varují odborníci. S počítačem už musejí umět pracovat i strojaři

Mezi nejhůře obsaditelné pozice se dlouhodobě řadí řemeslníci, techničtí pracovníci, inženýři či IT specialisté. Podle zástupců firem však může současnou situaci ovlivnit změna ekonomického cyklu. Ta by zejména průmyslovým firmám uvolnila nové pracovní síly. Odborníci upozorňují i na to, že vzdělávací systém nestíhá reagovat na rostoucí požadavky firem, zejména s ohledem na dostatečné vědomosti v oboru IT. Volají proto po systémové reformě.

Jednu z příčin současného stavu vidí výkonný ředitel koncernu ZKL Jiří Prášil mladší ve výchově v rodině. Rodiče podle něj příliš nevedou své děti k manuální práci, ve výsledku je tak ve školství problém s obsazováním učebních oborů z důvodu nezájmu žáků. Podobně na situaci nahlíží i ředitel Akademie řemesel Praha Drahoslav Matonoha. „Je to hlavně dlouhodobým působením na obecné povědomí, že vysokou školu může udělat každý, a výhodnějšími platovými tabulkami pro absolventy jakékoli vysoké školy. Proto většina rodičů považuje za nejperspektivnější cestu k blahobytu svých ratolestí jakoukoli střední školu s možností co nejlehčí maturity. Tím se otvírají dveře pro široké spektrum akreditovaných i neakreditovaných vysokých škol. Tedy honba za papírem, a ne za znalostmi a dovednostmi,“myslí si Matonoha.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Lucie Kocurová: Učitel není nositelem pravdy, při matematice podle Hejného jsou aktivní hlavně děti. Reportáž z jedné hodiny

Jak probíhaly hodiny matematiky, když dnešní dospělí chodili na základní školu? Po krátkém opakování na úvod hodiny většinou učitel vyložil novou látku a pak se procvičovaly příklady. Hodiny, jaké zažívají dnešní děti, ale můžou vypadat úplně jinak – třeba jako u čtvrťáků na Základní škole Husova 170 v Jičíně.

„Jdeme na dnešní výzvu! Uši nastražené, šedé buňky mozkové nachystané?“ ptá se Kateřina Babíková ze ZŠ Husova 170 v Jičíně a děti automaticky sahají do lavic a vytahují bílé stírací tabulky a fixy. „Myslím si číslo. Jeho polovina je o jedna větší, než jeho třetina. Jaké číslo si myslím?“ Dětské hlavy se sklánějí nad tabulkami, nastává ticho. Po chvilce se první tabulky zvedají, aby se Kateřina mohla podívat na výsledek. Když je ve vzduchu víc než polovina tabulek, ptá se: „Jak jste na to šli? Kdo to chce předvést?“

Více zde.

Inkluze dětí je důležitá pro budoucnost nás všech

Zbyněk Němec je speciální pedagog, vyučuje na Karlově univerzitě a dlouhodobě se věnuje problematice inkluze – společnému vzdělávání všech dětí, tedy i těch se specifickými potřebami. Právě o inkluzi, diskriminaci a segregaci dětí v českém školství jsme vedli následující rozhovor.

Spolužáci se naučí žít se spolužačkou nebo spolužákem se speciálními potřebami a brát na sebe navzájem ohledy. V základu jde o to, že asistent je asistentem učitele, ne dítěte, pokud tento model škola správně pochopí, má spolupráci nastavenou tak, že asistent pomáhá učiteli s méně kvalifikovanými věcmi. Pokud je spolupráce mezi asistentem a pedagogem dobrá, žáci se také učí jejich pozorováním. Vidí, jak spolu dva dospělí kooperují, navzájem se respektují a rozdělují si práci. To je také zajímavý vzor. V projektech Nové školy máme část asistentek, které jsou Romky, a i tady děti vidí, že tato spolupráce funguje.

Více zde.

Tajný učitel: Učitelé na sociálních sítích #6. Jitka Rambousková

Další rozhovor Tajného učitele s jednou z nás.

Myslím, že v tomhle povolání radost souvisí především se žáky. Když se i po letech hlásí, když chtějí, abych učila jejich děti (jojo, i to se mi už povedlo), když prostě naše potkávání se ve škole úplně nevyšumí a něco ve svých žácích zanechám. Někdy je ovšem úplně neskutečné, co jim v hlavách zůstane. Na jednom srazu bývalé třídy mi vyprávěl žák, jak jsem jim v výchově ke zdraví řekla, že když moc solí a sladí, že potlačují ostatní chutě a že se od té doby tím prý řídí. A to jsem matikář! Prostě každá naše věta je vlastně hrozně důležitá a může mít nečekané dopady.

Více zde.

Přihlaste se na ARTtýden uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby

Ve dnech 20.–26. května 2019 proběhne již sedmý ročník projektu Týden uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby s novým názvem ARTýden, který pořádá Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) s podporou Národního ústavu pro vzdělávání. Cílem projektu je upozorňovat na bohatství a rozmanitost forem uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby na území ČR, a to napříč žánry, úrovněmi i věkovými skupinami.

Pořádáte představení, koncerty, výstavy, promítání, kurzy, semináře, festivaly, dny otevřených dveří, performance uvnitř či venku v týdnu 20.–26. května 2019? Přidejte se k nám!

Možnost přihlášení a další informace najdete zde.



Aktuality ze vzdělávání

Profesní interpelace: Ministr Plaga odpovídal na otázky učitelů

Ve čtvrtek 11. dubna otevřel ministr školství Robert Plaga první díl nového pořadu Profesní interpelace, který je určen pro komunikaci s učitelskou veřejností. Ministr odpovídal na otázky, které byly kladeny v učitelské facebookové skupině. Pořad připravila Učitelská platforma, spolek Otevřeno a pražská Průmyslová škola sdělovací techniky Panská. Hosty dalších dílů pořadu budou např. předseda školských odborů František Dobšík nebo Jaroslav Fidrmuc z Národního ústavu ve vzdělávání, který bude odpovídat na dotazy týkající se revize rámcových vzdělávacích programů.

„Učitelskou autenticitu pořadu dává i skutečnost, že ho natáčí studenti se svými vyučujícími přímo na Průmyslové škole sdělovací techniky v Panské. Jsme za jejich pomoc rádi, bez žáků školy bychom to sami nezvládli,” děkuje škole a žákovskému týmu předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. S prvním přenosem byly sice technické potíže, ale interpelace se přesto uskutečnily.

Více zde.

Saša Uhlová: Nutí tě to přemýšlet jako elitář

Problém segregace dětí podle socioekonomického statusu začíná ještě mnohem dřív než při přechodu na víceletá gymnázia.

Měl říct celé jméno, adresu, datum narození, počítat puntíky na levé a pravé straně, vyřazovat ze skupin slov ta, která začínala na jinou hlásku, sčítat, odčítat, přednést básničku a ještě celou řadu dalších věcí. Nakonec ho nevzali, protože prý má rezervy v grafomotorice, popsala mi své zkušenosti ze zápisu matka, jejíž syn nakonec neuspěl.

Více zde.

Nová kampaň upozorní děti na problémy se šikanou

Na šikanu začíná v Česku upozorňovat nová osvětová kampaň, kterou připravil dětský televizní kanál Cartoon Network ve spolupráci s Linkou bezpečí a youtuberem Kovym. Cílem kampaně s názvem Buď kámoš, postav se šikaně (v originále Be a Buddy, not a Bully) je ukázat dětem, že být jiný není na překážku, ale právě naopak. Součástí kampaně budou videospoty na internetu a ve vysílání Cartoon Network. Zástupci kampaně to řekli na tiskové konferenci.

“Víme, že se s šikanou potkalo mnoho našich mladých diváků, proto chceme společně s naším partnerem Linkou bezpečí a naším ambasadorem Kovym ukázat nejen dětem, že se mohou šikaně postavit nejen svým postojem, ale i zapojením důvěryhodného dospělého. Chceme problém podat tak, aby mu rozuměly i děti, aby věděly, kde hledat pomoc. Linka bezpečí je důvěryhodnou institucí, jež nám pomůže zvýšit povědomí o této problematice,” uvedla Malgosia Chapman ze společnosti Turner Germany & CEE, pod niž dětský kanál patří.

Více zde.

Učitelkou jsem se málem nestala, zpívat moc neumím, říká letošní vítězka ankety o nejpopulárnějšího učitele Zlatý Ámos

Pavlína Kopáčiková z Vacova vyhrála anketu o nejpopulárnějšího učitele Zlatý Ámos, ale stačilo málo, a učitelkou na prvním stupni se nestala. Proč? Práce s dětmi ji celoživotně baví, ráda se jako učitelka učí nové věci, s dětmi sportuje, vymýšlí a tvoří, ale hudební výchova není její silná stránka. A pedagogické fakulty dodnes soudí, že pokud nehrajete na klavír a nepějete národní písně, nemáte na prvním stupni základní školy co dělat. A stejně tak můžete prohrát proto, že ve čtyřiceti neuplavete stovku za předepsaný čas. V tomto rozhovoru paní učitelka pojmenovává, kde má náš způsob vzdělávání učitelů slabá místa.

Už když jsem byla v družině, dostudovala jsem dálkově rok a půl vychovatelství v rámci dalšího vzdělávání učitelů. Ale pak přišel zákon o pedagogických pracovnících, řekli mi, že nic z toho, co jsem zatím vystudovala, mi nestačí, abych si to místo udržela. I když předtím nám říkali, že to stačit bude. Já jsem vždycky chtěla učit, tak jsem se rozhodla, že první stupeň dostuduji dálkově. Tady na škole mě chtěli, manžel mě podporoval.

Více zde.



Aktuality ze vzdělávání

Českým učitelům chybí sebedůvěra a to je problém, říká specialistka týmu hlavního školního inspektora

Česká školní inspekce vyvinula před třemi lety model Kvalitní škola, podle nějž inspektoři hodnotí navštívené instituce. Jak by taková kvalitní škola měla vypadat, popisuje Dana Pražáková z kanceláře ústředního školního inspektora.

Za školu odpovídá její vedení, alfou a omegou je tedy kvalita ředitele, i když v médiích se více hovoří o kvalitě učitelů. O místo ředitele není v českých podmínkách velký zájem a ředitelé se většinou etablují z učitelů, kterých je v některých oblastech ČR také nedostatek. Zatím neexistuje žádná systematická příprava pro ty, kdo o funkci ředitele uvažují.

Více zde.

Domácí škola je vhodná pro všechny děti, ale ne pro všechny rodiče, tvrdí autorka Průvodce domácím vzděláváním

„Domácí vzdělávání nejde v žádném případě proti běžným školám,“ říká ve Večerním hostu Radiožurnálu sociální antropoložka a matka čtyř dětí Irena Kašparová a dodává, že toto své přesvědčení se snažila vyjádřit i v názvu své knihy Spolu: Průvodce domácím vzděláváním v České republice. „Neznamená to jenom Spolu: rodiče a děti, ale také Spolu: rodiče a škola.“

Rodič-učitel musí také doložit úroveň svého dosaženého vzdělání, tedy maturitní diplom pro výuku v rámci prvního stupně a bakalářský diplom pro druhý stupeň, a vyjádření pedagogicko-psychologické poradny. Ta se vyjadřuje jak ke způsobilosti dítěte, tak rodiče coby vyučujícího…

Více zde.

Kdo probudí lásku k chemii a vysvětlí nevysvětlitelné

Pochválit učitele není snadné. Společenský respekt k jejich profesi je často větší, než si sami myslí.

To video strhlo malou lavinu. Česká verze mezinárodní ceny pro inovativní učitele Global Teacher Prize běží už třetím rokem, ale poprvé je doprovázena motivačním videem rozšiřujícím okruh těch, kteří budou zajímavé učitele nominovat, i mimo odbornou veřejnost.

Více zde.

Učitelka: Ztrácíme zdravý rozum, vychováváme děti strachem, bojí se dělat chyby

Je u nás pevně zabydlený strach z chyb, děti se je bojí dělat, chyba je přitom obrovský stavební materiál. Když děti pochopí, že chyba není ostuda, mají do života vyhráno, míní učitelka ZŠ Petřiny – sever Petra Šubrtová, loni oceněná v soutěži Global Teacher Prize. Základem je důvěra, vychovává děti k zodpovědnosti a samostatnosti, hlídáme je v každé volné chvíli, ve Finsku ale vyběhnou děti ven a tam na ně dohlíží jeden člověk, líčí.

Více zde.